Český systém finanční podpory vysokoškoláků je zastaralý, upozorňuje studie

Z mezinárodních srovnání vyplývá, že veřejná finanční podpora studentů v ČR je velmi nízká. Navíc je plošná a necílí dostatečně na skutečně sociálně-ekonomicky potřebné. Někteří nadaní mladí lidé z chudších poměrů proto vůbec na vysoké školy nesměřují. Rekonstrukce systému je nutná, tvrdí Daniel Münich a Otakar Kořínek ve studii zpracované think-tankem IDEA při Národohospodářském ústavu AV ČR.

Studie vznikla v rámci programu Strategie AV21 Akademie věd ČR Společnost v pohybu a veřejné politiky. Autoři ji nedávno představili na odborné konferenci v Senátu Parlamentu ČR, která se tématu věnovala.

Studium je zdarma. Opravdu?
V České republice se na veřejných vysokých školách neplatí školné. To budí dojem, že finanční podpora studentů není moc potřebná. Jenže omyl je pravdou. Přestože je studium zdarma, náklady na živobytí během něj jsou nemalé a někteří si je nemůžou dovolit. Studenti musí platit za pomůcky, ubytování, stravu, dopravu a řadu dalších věcí.

To od studia odradí nemálo mladých lidí z chudších rodin, jejichž rodiče dostatečně nevnímají důležitost vyššího vzdělávání a potřebu podpory svých dětí při něm.

Vznik studie podpořila Akademie věd ČR v rámci programu Strategie AV21 Společnost v pohybu a veřejné politiky.

Veřejná podpora studentů je v České republice velmi nízká. Na sociální stipendia dosahuje zanedbatelný podíl z nich. K dispozici nejsou státem regulované, bezrizikové a zvýhodněné studentské půjčky. Hlavní přímou podporu pak představuje příspěvek na ubytování, který však činí pouhých 450–600 korun měsíčně.

Část podpory se poskytuje nepřímo. Stěžejní je daňové zvýhodnění pracujících rodičů (do 26 let věku studenta) ve výši 1000 až 2000 korun měsíčně. Nárok na něj má většina výdělečných rodičů, s výjimkou těch, kteří ze zdravotních či dalších důvodů mají nízké či nulové výdělky (autoři studie odhadují, že jich může být až 15 procent).

Velmi chudí rodiče mají nárok na podporu formou přídavku na dítě (opět jen do 26 let věku studenta), který činí přibližně 700 až 1000 korun měsíčně. Na ten však mají nárok jen rodiče s příjmem pod hranicí 2,7násobku životního minima. Pokud tuto hranici překročí, o přídavek přijdou. 

Smysluplná podpora
„Vysoká míra sociálně-ekonomické selektivity celého českého vzdělávacího systému založená na rodinném zázemí dětí se promítá i do toho, kdo má ambice na vysokou školu jít,“ říká Daniel Münich z think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu AV ČR.

„Společnost tak zbytečně přichází o talenty tím, že mladí z chudších poměrů nejdou dál za vzděláním. Jeden důvod, proč je podpořit, je ekonomický, bylo by to prospěšné pro celou společnost. Druhý důvod je morální – stát by měl pomoct dětem z rodin, které si nemůžou dovolit je podporovat na studiích,“ dodává autor studie.

Daniel Münich se tématu věnuje dlouhodobě. Přinejmenším od roku 2008, kdy byl zapojen do přípravy Bílé knihy terciárního vzdělávání. Šlo o strategický dokument, který se měl stát východiskem pro reformu českého vysokého školství. Už tehdy na problém nízké veřejné podpory studentů upozorňoval.

Nejenže se od té doby k zásadnější reformě nepřikročilo, ale téma zmizelo i z veřejných debat. „Problematice finanční podpory studentů vysokých škol se v poslední dekádě v České republice nevěnuje potřebná pozornost. Nejen širší veřejností, ale ani tou akademickou a rozhodně ne politickou,“ píše v závěru studie think-tanku IDEA.

Záštity nad konferencí se ujal předseda senátního výboru Jiří Drahoš (uprostřed). Autor podkladové studie Daniel Münich vpravo. Člen Akademické rady AV ČR zodpovědný za Strategii AV21 Jiří Plešek vlevo.

Reforma? Nezájem
Malému zájmu o problematiku odpovídají také kusé, či dokonce zcela absentující informace, statistiky a analýzy o zacílení a dopadech stávající finanční podpory. I proto se na několika místech ve studii konstatuje, že data a informace nejsou k dispozici. Například se nesleduje, kolik rodin se studujícím dítětem přichází o přídavek na dítě, když překročí ostrou hranici 2,7násobku příjmu. Nebo kolik mladých lidí na vysokou školu od střední školy z finančních důvodů nesměřuje. Pokud se finanční potřebnost zjišťuje, pak jen u stávajících studentů a ne těch, co si vyšší vzdělání dovolit nemohli.

Autoři také vypichují téma věkového stropu 26 let pro nárok na většinu podpor. „Jde o jednu z nejníže nastavených věkových hranic v Evropě. Po dosažení tohoto věku je podpora již minimální, přestože nezanedbatelná část studentů je starších šestadvaceti let,“ míní Daniel Münich. Již dávno nastavená úroveň věkového omezení je podle něj s ohledem na vývoj ve vysokém školství a moderní společnosti velmi zastaralá.

Studie think-tanku IDEA sloužila jako hlavní podklad konference v Senátu Parlamentu ČR.

Think-tank IDEA při Národohospodářském ústavu AV ČR studii vydal letos v září v rámci série IDEA pro volby 2021. Jejím cílem bylo nabídnout veřejnosti před volbami, ale i v době sestavování nové vlády, analyticky zpracované důležité společenské téma včetně doporučení praktických opatření. Autoři studie v závěru upozorňují, že modernizaci a finanční posílení podpory studentů nemá, až na dílčí výjimky, v agendě žádná z politických stran. Výraznější iniciativu podle studie dosud nevyvíjelo ani ministerstvo školství a vysokoškolské reprezentace.

Konference v Senátu  byla důležitá i proto, že se na toto důležité téma upozornilo. Jako panelisté a další účastníci se konference zúčastnili senátoři PČR, zástupci vedení ministerstva školství, reprezentace vysokých škol, studentů a dalších zainteresovaných stran. 

Celá studie je k dispozici na webových stránkách think-tanku IDEA. Ostatní příspěvky panelistů konference najdete na webových stránkách Senátu, stejně jako fotografie z události.

Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Senát Parlamentu ČR

Přečtěte si také

• Magnesii Literu získala kniha Louky. Dobrodružství poznávání. Vyšla v Academii
• Věda musí mít podporu, aby přinášela výsledky, zaznělo na Akademickém sněmu
• Hodnocení „šité na míru“: vědecké naděje se seznámily s jeho principy
• Umění spojovat. Tři vědci převzali za svou práci medaile Akademie věd ČR
• Tým z Akademie věd objasnil modrou hádanku a získal Cenu Wernera von Siemense
• Podílel se na přelomovém výzkumu. Nyní archeolog Vitalii Usyk působí v AV ČR
• Program Akademie věd PRAK usnadní cestu jedenácti projektů do praxe
• Liberecký kraj přispěje na výstavbu nové budovy výzkumného centra TOPTEC
• Akademii věd navštívil šachový velmistr a ruský exilový politik Garry Kasparov
• Akademie věd ČR podpoří vědce, kteří nemohou ve své zemi svobodně bádat