Časopis ŽIVA rozdal své ceny. Uctil také památku mladého botanika Jana Sudy

Předávání výročních cen nejstaršího českého přírodovědeckého časopisu ŽIVA mělo letos zvláštní, melancholickou atmosféru.  Poznamenala ji nedávná smrt profesora Jana Sudy, který byl předsedou redakční rady téměř osm let a jeho entuziasmus a energie tento časopis výrazně ovlivnily. Vynikající botanik Suda, který byl nejen uznávaným odborníkem v oblasti cévnatých rostlin, ale i oblíbeným pedagogem, nositelem ceny Josefa Hlávky či medaile Vojtěcha Náprstka, zemřel v březnu po těžké nemoci ve věku třiačtyřiceti let.

„Byl to výjimečný člověk, který nám všem dodával chuť do práce. Nikdy na něj nezapomeneme,“ řekla se slzami v očích šéfredaktorka časopisu Jana Šrotová. Jan Suda obdržel in memoriam Cenu Antonína Friče, která se udílí významným osobnostem, které přispěly k rozvoji časopisu. Stejné ocenění získala také profesorka Helena Illnerová, mezinárodně uznávaná vědkyně v oblasti chronobiologie a v letech 2001 až 2005 též předsedkyně Akademie věd ČR.

„Děkuji, děkuji, ale necítím se té ceny hodna, zvláště když se rozhlédnu kolem sebe, vy všichni máte obrovské zásluhy o Živu,“ řekla při přebírání ceny s poukazem na další renomované členy redakční rady časopisu. Illnerová přitom vyzdvihla především přátelské, spolupracující prostředí, které v časopisu panuje a v kterém se organicky propojují různé generace přírodovědců. „Obrovsky si vážím toho, že všichni tito lidé do časopisu píšou i přes to, že tím nesbírají položky v citačním indexu,“ dodala Illnerová, která jako by svoje slova o generačním propojování ilustrovala i svým příjemně mladistvým stylem oblékání: sako, sukně a tenisky.

Časopis Živa odměňuje autory nejlepších publikovaných článků několika cenami, rozdělenými podle věkových kategorií. Prestižní Purkyňovu cenu pro autory od třiceti let získali Petr Čapek a Hana Šantrůčková za článek věnující se odtávání trvale zmrzlé půdy čili permafrostu. „Dříve permafrost odtával do hloubky 30 až 40 centimetrů, dnes je to osmdesát centimetrů až jeden metr!“ upozornila profesorka Šantrůčková na alarmující stav, který souvisí s globálním oteplováním. Odtávající permafrost navíc oteplování ještě dále zhoršuje, jelikož zmrzlá půda patří k největším zásobárnám uhlíku – je dokonce větší „jímkou“ než atmosféra.

V kategorii 26 až 30 let se svým článkem o šíření kudlanky nábožné v Evropě zvítězil Jakub Vitáček, mezi autory mladšími pětadvaceti let nejvíce zazářila Ivana Kelnarová s textem o onemocnění kůry javorů. Zvláštní cenu časopisu pak získali autoři seriálu článků nazvaného K výuce, a to Tomáš Macháček, Kateřina Mikešová, Libuše Turjanicová, Vladimír Hampl, Milan Štech, Jitka Vilímová, Zuzana Musilová, Jan Kaštovský, Josef Juráň či Hana Bednářová.

Připravil: Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Stanislava Kyselová

Přečtěte si také

• BIOCEV pokračuje v úspěšných projektech: ve výzkumech rakoviny i neplodnosti
• AV ČR by měla opět vést Eva Zažímalová, její kandidaturu potvrdil Akademický sněm
• Grantová agentura ČR podpoří vědce AV ČR stovkami milionů korun
• Předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová bude radit politikům v Bruselu
• Věda blíž lidem. Předsedkyně AV ČR udělila ceny za popularizaci
• Zemřel Rudolf Zahradník, první předseda Akademie věd ČR
• Omezení provozu budovy AV ČR
• FOTO: Ústav geoniky AV ČR aneb Na návštěvě nejvzdálenějšího pracoviště Akademie věd ČR
• FOTO: Filosofický ústav AV ČR aneb Za hranice české vědy
• Vědní obory „dostaly známky“. První fáze hodnocení Akademie věd ČR je u konce