Časopis ŽIVA rozdal své ceny. Uctil také památku mladého botanika Jana Sudy

Předávání výročních cen nejstaršího českého přírodovědeckého časopisu ŽIVA mělo letos zvláštní, melancholickou atmosféru.  Poznamenala ji nedávná smrt profesora Jana Sudy, který byl předsedou redakční rady téměř osm let a jeho entuziasmus a energie tento časopis výrazně ovlivnily. Vynikající botanik Suda, který byl nejen uznávaným odborníkem v oblasti cévnatých rostlin, ale i oblíbeným pedagogem, nositelem ceny Josefa Hlávky či medaile Vojtěcha Náprstka, zemřel v březnu po těžké nemoci ve věku třiačtyřiceti let.

„Byl to výjimečný člověk, který nám všem dodával chuť do práce. Nikdy na něj nezapomeneme,“ řekla se slzami v očích šéfredaktorka časopisu Jana Šrotová. Jan Suda obdržel in memoriam Cenu Antonína Friče, která se udílí významným osobnostem, které přispěly k rozvoji časopisu. Stejné ocenění získala také profesorka Helena Illnerová, mezinárodně uznávaná vědkyně v oblasti chronobiologie a v letech 2001 až 2005 též předsedkyně Akademie věd ČR.

„Děkuji, děkuji, ale necítím se té ceny hodna, zvláště když se rozhlédnu kolem sebe, vy všichni máte obrovské zásluhy o Živu,“ řekla při přebírání ceny s poukazem na další renomované členy redakční rady časopisu. Illnerová přitom vyzdvihla především přátelské, spolupracující prostředí, které v časopisu panuje a v kterém se organicky propojují různé generace přírodovědců. „Obrovsky si vážím toho, že všichni tito lidé do časopisu píšou i přes to, že tím nesbírají položky v citačním indexu,“ dodala Illnerová, která jako by svoje slova o generačním propojování ilustrovala i svým příjemně mladistvým stylem oblékání: sako, sukně a tenisky.

Časopis Živa odměňuje autory nejlepších publikovaných článků několika cenami, rozdělenými podle věkových kategorií. Prestižní Purkyňovu cenu pro autory od třiceti let získali Petr Čapek a Hana Šantrůčková za článek věnující se odtávání trvale zmrzlé půdy čili permafrostu. „Dříve permafrost odtával do hloubky 30 až 40 centimetrů, dnes je to osmdesát centimetrů až jeden metr!“ upozornila profesorka Šantrůčková na alarmující stav, který souvisí s globálním oteplováním. Odtávající permafrost navíc oteplování ještě dále zhoršuje, jelikož zmrzlá půda patří k největším zásobárnám uhlíku – je dokonce větší „jímkou“ než atmosféra.

V kategorii 26 až 30 let se svým článkem o šíření kudlanky nábožné v Evropě zvítězil Jakub Vitáček, mezi autory mladšími pětadvaceti let nejvíce zazářila Ivana Kelnarová s textem o onemocnění kůry javorů. Zvláštní cenu časopisu pak získali autoři seriálu článků nazvaného K výuce, a to Tomáš Macháček, Kateřina Mikešová, Libuše Turjanicová, Vladimír Hampl, Milan Štech, Jitka Vilímová, Zuzana Musilová, Jan Kaštovský, Josef Juráň či Hana Bednářová.

Připravil: Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Stanislava Kyselová

Přečtěte si také

• Knihy Nakladatelství Academia získaly ceny Josefa Hlávky a Miroslava Ivanova
• Spolupráce vědeckých týmů s regiony přináší nové poznatky i konkrétní výsledky
• Nabijte se inspirací pro výuku s Akademií věd na letních akcích pro pedagogy
• V rytmu valčíku a s vůní moře: Orchestr FOK zahrál zaměstnancům Akademie věd
• Úspěšnou dekádu Strategie AV21 podtrhují nové výzkumné programy
• Pětadvacet talentovaných vědkyň a vědců obdrželo Prémii Otto Wichterleho
• Brno hostilo mezinárodní konferenci o vojenství starověkých Římanů
• Oldřich Semerák získal medaili Ernsta Macha za zásluhy ve fyzikálních vědách
• Svět potřebuje technologické inovace i znalosti humanitních a společenských věd
• Akademie věd udělila oborové medaile třem mezinárodně uznávaným vědcům