
Akademie věd posmrtně ocenila dílo matematika Františka Matúše
21. 08. 2019
Na Ústavu teorie informace a automatizace AV ČR působil František Matúš téměř celý svůj profesní život. Nastoupil jako čtyřiadvacetiletý vědec v roce 1985 a pracoval zde až do své předčasné smrti v květnu loňského roku. Bylo mu 56 let.
In memoriam nyní získal čestnou oborovou medaili Bernarda Bolzana za zásluhy v matematických vědách.Z rukou předsedkyně AV ČR Evy Zažímalové a místopředsedy AV ČR Jana Řídkého ji 21. srpna v prostorách ÚTIA převzali jeho manželka Jana a syn Vladislav.
„Patřil k prvním lidem, kteří aplikovali multidisciplinární přístup ve všem, co dělali,“ uvedla předsedkyně AV ČR. František (Fero) Matúš byl autorem zhruba sedmdesáti vědeckých publikací z různých oblastí matematiky. Jeho výzkumné zájmy byly velmi široké: týkaly se teorie informace, teorie pravděpodobnosti, statistiky, geometrie, algebry i kombinatorické optimalizace.
Entropické oblasti a využití v kryptografii
Od začátku své kariéry se Matúš zajímal o pravděpodobnostní, kombinatorické a algebraické metody v umělé inteligenci. Více než patnáct časopiseckých článků věnoval výzkumu struktur pravděpodobnostní podmíněné nezávislosti a jejím grafickým modelům, přičemž se jednalo o technicky obtížný matematický problém.
Při udílení medaile byla přítomna také Matúšova sestra Janka Petöczová
Proslulost v informačně-teoretické komunitě získal díky svým výsledkům o entropických oblastech, což je téma na hranici mezi teorií informace, teorií polymatroidů a krypotografií. Vyvinul techniku na odvozování neklasických informačně-teoretických nerovností založenou na myšlence adhese (slepování) polymatroidů. Jeho výzkum našel i praktické využití v kryptografii, kde umožnuje přesnější odhady. František Matúš měl i zahraniční zkušenosti, v 90. letech působil na univerzitě v Bielefeldu na základě Humboltova výzkumného stipendia.
„Fera Matúše jsem znala více než třicet let. Byl mimořádně chytrý a kritický ke své i cizí práci, zároveň však velmi skromný a statečný,“ dodala ředitelka Ústavu teorie informace a automatizace Jiřina Vejnarová.
Připravila: Alice Horáčková, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR, ve spolupráci s Milanem Pohlem
Foto: Milan Pohl, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Přečtěte si také
- Genderovou nerovnost ve vědě nechápe společnost jako problém, odhalila diskuze
- Nová moderní laboratoř zvýší úroveň výzkumu vysoce infekčních chorob
- Za zásadní formování svých oborů převzali čtyři vědci čestné oborové medaile
- Mezinárodní certifikace ISO představuje pro pracoviště vstupenku mezi elitu
- Setrvání Centra TOPTEC v Turnově podporuje i hejtman Libereckého kraje
- Rakouský expert na Habsburskou monarchii získal medaili Akademie věd ČR
- Cesta od vědy k praxi. Ministryně Langšádlová navštívila Ústav termomechaniky
- Válka na Ukrajině trvá přesně rok. Tamní věda utrpěla obrovské škody
- Připomínka výročí tahouna světové astronomie: 60 let Evropské jižní observatoře
- Dne 11. února oslavujeme den žen a dívek ve vědě. Je ale v Česku co slavit?