Akademie věd ČR uzavřela memorandum s univerzitou v japonské Toyamě

Předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová a prezident japonské Univerzity v Toyamě Shigeru Saito podepsali 27. října 2023 Dohodu o porozumění. Obě instituce tak chtějí podpořit vědeckou spolupráci a výměnu zkušeností.

S renomovanou univerzitou, která se v loňském roce umístila v žebříčku „Ranked in the world top 400“, v současnosti spolupracují Fyzikální ústav AV ČR nebo Ústav přístrojové techniky AV ČR. Brněnské pracoviště a Univerzita v Toyamě letos oslavily dokonce už čtvrtstoletí společných výzkumů. „Dlouhodobě spolupracujeme se skupinou Kenjiho Matsudy, konkrétně na využívání metody nízkoenergiové rastrovací elektronové mikroskopie v materiálových vědách, hlavně hliníkových struktur. Máme za sebou odborné publikace i mnohá ocenění, realizovali jsme výměnné pobyty a spoluorganizovali mezinárodní konference,“ vysvětluje místopředsedkyně Akademie věd ČR Ilona Müllerová, která na japonské univerzitě rovněž působila.

Jako bývalá ředitelka Ústavu přístrojové techniky AV ČR doplňuje, že memorandum umožní, aby spolupráci mohly navázat také další ústavy Akademie věd ČR. Univerzita v Toyamě totiž pokrývá výuku a výzkum prakticky ve všech vědních oblastech. Pracovištím se tak nabízí kooperace i v humanitních vědách, ekonomii, medicíně, farmacii, chemii, biologii nebo ve vědách o neživé přírodě.  

Perspektivu další spolupráce vidí Ilona Müllerová především v materiálovém výzkumu a vývoji nových diagnostických metod včetně pokročilých matematických metod s využitím strojového učení. Univerzita v Toyamě založila tradici konference ICPMAT – International Conference on the Physical Properties and Application of Advanced Materials – a její osmnáctý ročník v roce 2024 organizuje právě Ústav přístrojové techniky AV ČR.

Prezident japonské Univerzity v Toyamě Shigeru Saito a předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová

Dělat svou práci na maximum
I během mezinárodního sympozia budou mít pracoviště příležitost, aby s japonskými kolegy navázali spolupráci a také se naučili něčemu novému. „Japonská a česká kultura jsou odlišné, což platí i pro vědeckou práci či etiku výzkumu. Spolupráce, vzájemné návštěvy a společný výzkum v laboratořích proto budou pro obě strany obohacující,“ vyzdvihuje Ilona Müllerová. 

Akademie věd ČR je jako instituce organizována dobře, naši vědci i týmy se ale i tak mají od japonských kolegů a kolegyň v některých aspektech vědecké práce určitě co učit.

„Vždy jsem obdivovala japonskou disciplínu, pracovitost, pocit sounáležitosti, snahu problémy vyřešit týmově, byť někdy může jít o zdlouhavý proces. Nepřehlédnutelná je také jejich slušnost – u mladší generace dokonce ještě nápadnější. V takovém prostředí se vědec stydí svou práci neudělat na maximum.“

Čestné profesury
Uzavření spolupráce s Univerzitou v Toyamě doprovodil také ceremoniál udělení čestných profesur místopředsedkyni AV ČR Iloně Müllerové a Šárce Mikmekové z Ústavu přístrojové techniky AV ČR, která v Japonsku několik let působila a jako výzkumnice se prosadila v jedné z největších ocelářských firem světa. S japonským kolegou Tomohiro Aojamou vyvinula zobrazovací metodu, která výrazně urychlí vývoj vysokopevnostních ocelí s praktickými dopady v mnoha oborech – například při výrobě součástek pro letecký průmysl nebo při stavbě mrakodrapů. Více se dočtete v časopisu A / Magazín.

Text: Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Alena Makovcová pro Akademii věd ČR
 Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

• Jak rozšířit rodinu získaných ERC grantů? Radit mohou jen nejlepší
• Čelit genderově podmíněnému násilí v akademickém prostředí pomůže nové školení
• Otevřelo se centrum pro nová léčiva. Přináší naději i pacientům s rakovinou
• Identita, vesmír a houby. Koordinátoři Strategie AV21 představili nové programy
• 60 let v atmosféře – Ústav fyziky atmosféry AV ČR slaví jubileum popularizací
• Magnesii Literu získala kniha Louky. Dobrodružství poznávání. Vyšla v Academii
• Věda musí mít podporu, aby přinášela výsledky, zaznělo na Akademickém sněmu
• Hodnocení „šité na míru“: vědecké naděje se seznámily s jeho principy
• Umění spojovat. Tři vědci převzali za svou práci medaile Akademie věd ČR
• Tým z Akademie věd objasnil modrou hádanku a získal Cenu Wernera von Siemense