Nová příručka Mentoring v medicíně cílí na kultivaci medicínského prostředí

Sociologický ústav Akademie věd, v. v. i., ve spolupráci s 1. a 2. lékařskou fakultou Univerzity Karlovy aktuálně vydává novou publikaci s názvem Mentoring v medicíně (příručka pro praxi a kontext zavádění a realizace mentoringových programů v medicíně a zdravotnictví), která je jedním z výstupů projektu Kultimed – Kultivace (vztahů, prostředí a podmínek) medicíny, podpořeného Technologickou agenturou ČR (TA ČR). Více o projektu zde. Celá publikace je dostupná bezplatně ke stažení zde.

V čem se aktuální publikace liší od dalších dostupných na tuzemském trhu a v čem je její hlavní přínos?

• V první řadě je to její zaměření na oblast tolik potřebnou, kterou je medicína, šířeji pak zdravotnictví. Primární záměr textu směřuje k podpoře služebně mladších lékařů a lékařek a jejich mentoringovému provázení a vedení – což odpovídá i celkovému zaměření našeho projektu Kultimed, v jehož rámci tato příručka vznikla. Přesto v textu vidíme daleko širší potenciál uplatnění ve zdravotnictví celkově, tj. nejen ve vztahu k lékařům a lékařkám (či medičkám a medikům), ale i dalším zdravotnickým oborům, především s důrazem podpořit (nejen) genderově senzitivní komunikaci. A pokud jde o mnohé obecnější principy, příklady, postupy apod., mohou jistě nalézt uplatnění i mimo oblast zdravotnictví či pomáhajících profesí a být v mnohém přínosným souborem „návodů“, ale i úvah o tom, jak mentoring zacílit tak, aby byl efektivnější, ale třeba také senzitivnější.
• A to nás přivádí k druhému důvodu vzniku této metodiky a tím je její genderová optika či obecněji průběžný důraz na respekt k individualitě všech mentees, jejich životním cestám a zkušenostem s akcentem k prosazování rovných příležitostí a faktické rovnosti. Je-li mentoring veden skutečně (nejen) genderově citlivě – tento koncept v textu publikace explicitně pojmenováváme a vymezujeme – pak má nesporný potenciál směrem ke zrovnoprávnění, zplnomocnění a prosazování faktické rovnosti nejen žen a mužů, ale i dalších osob. Právě genderová linka je v textu uplatňována cíleně, nikoliv však jako jediná odděleně od jiných forem potenciálního strukturálního znevýhodnění.

Samotný text je členěn do pěti navazujících kapitol, které směrují od vymezení mentoringu jako metody podpory profesně mladších kolegů a kolegyň (kap. 1) přes specifika mentoringu v medicíně (kap. 2) a vedení mentoringového rozhovoru v tomto prostředí (kap. 3) až po vymezení základních genderových aspektů medicíny a zdravotnictví (kap. 4) a výslovné ukotvení genderově senzitivního mentoringu (kap. 5) jako jedné z cest, kterou by se mentoring měl podle našeho názoru ubírat, ať už je aplikován v jakémkoli prostředí.

Na textu se podílel autorský tým čítající osm osob se vzděláním a praktickými zkušenostmi jak z klinické medicíny, tak ze sociologie, genderových studií a aplikované etiky – i tato kombinace přináší mnohdy vzájemně se doplňující transdisciplinární pohledy na konceptualizaci mentoringu. Zdrojem obohacení tak může být i to, jak různé osoby s různým odborným zázemím o mentoringu uvažují a jaké přínosy, ale i úskalí v něm vidí. Tato „dvojí oborová linka“ je v textu jistě patrná a podle našeho názoru je podstatná pro zachování autenticity vztahování se k mentoringu. Ani v rámci závěrečné editace celého textu tak nebylo naším cílem její vymazání. Naopak.

Mentoring nesporně může být jednou z cest, jak přispět k důstojnějším pracovním podmínkám a respektujícímu prostředí v tak náročném oboru, jakým medicína a šířeji zdravotnictví jsou. A nemáme zde na mysli primárně péči o pacienty a pacientky, jakkoli je v tomto oboru primární, ale převážně vztahy mezi osobami a jednotlivými profesními skupinami uvnitř tohoto svébytného prostředí. Jeho kultivace je ostatně společným a dlouhodobým cílem našeho projektu.

Jménem autorského týmu a projektu Kultimed

Josef Vošmik (Sociologický ústav AV ČR, v. v. i.), josef.vosmik@soc.cas.cz

Barbora East (1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy), barbora.east@fnmotol.cz

Přečtěte si také

• Říp jako zkamenělé lávové jezero: nový pohled na původ legendární hory
• Vědci z ÚOCHB předpovídají nový fyzikální jev
• Cílení na mechaniku nádorů naznačuje možnou cestu k léčbě rakoviny jater
• Mladý český vědec poprvé zdokumentoval největšího hlodavce Austrálie a Oceánie
• Akademie věd udělila medaile
• Arktické rostliny reagují na změnu klimatu nepředvídatelně
• Z čeho má Česko platit vyšší obranné výdaje: ekonomický pohled
• Největší sbírka myších kmenů otevírá možnosti pro evoluční výzkum i biomedicínu
• Narušení chování může předcházet poruchám paměti u Alzheimerovy nemoci
• Centrum elektronové mikroskopie rozšiřuje možnosti vědeckých týmů i průmyslu