Česko se v budoucnu bez syntetických paliv neobejde, upozorňují odborníci

Pokud chce Evropa dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality, musíme hledat alternativy k fosilním palivům. Přechod k obnovitelným zdrojům zatím ale nemá pevné rysy. Jaké možnosti jsou před námi, nastínila regionální konference iniciativy SUNERGY Cesta k udržitelným palivům a chemickým surovinám bez fosilních paliv.

Podle organizátora konference Antonína Vlčka z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR jsou pro přechod na bezfosilní energetiku, zejména v kontextu České republiky, zásadní kapalná syntetická paliva. „Jde o na energii bohaté chemické látky, zejména uhlovodíky, které lze vyrobit s využitím slunečního záření nebo obnovitelné elektrické energie z běžných surovin, například oxidu uhličitého a vody,“ popisuje.

Akademie věd pro udržitelnost
Syntetickými palivy se zabývá i jeden z programů Strategie AV21 Udržitelná energetika. Na konferenci jej představil člen Akademické rady AV ČR Jiří Plešek, jenž je řízením Strategie AV21 pověřený. „Naše pracoviště se problematice energetické budoucnosti věnují dlouhodobě. Dosvědčují to dva ukončené a jeden aktuální program.“

Program propojuje ústavy Akademie věd ČR a externí partnery. Pokrývá tak klíčové otázky, které jsou spojené s přechodem k udržitelné energetice v přírodních, technických i společenských vědách. Mezi hlavními tématy nechybí ani zkoumání vodíkových technologií nebo skladování energie.

Právě vývoj technologií pro skladování energie z obnovitelných zdrojů by se měl stát prioritou pro evropské země, jestliže cílí na uhlíkovou neutralitu a energetickou suverenitu. „Syntetická paliva posuzujme především z hlediska jejich energetické účinnosti – musejí vyprodukovat více energie, než kolik vynaložíme na jejich výrobu,“ vysvětlují Antonín Vlček a jeho kolega z pracoviště Jiří Dědeček.

Organizátor konference Antonín Vlček

Infrastruktury energetiky
Dosud známé postupy pro výrobu paliva neodpovídají požadavkům na materiálovou a energetickou účinnost. Objev nových přístupů vyžaduje spolupráci ve výzkumu a vývoji na mezinárodní úrovni. Upozorňuje na to i evropská iniciativa SUNERGY, která se snaží urychlit inovace v produkci syntetických paliv a chemických látek.

S podporou grantu od Evropské unie SUNER-C usiluje SUNERGY o vytvoření celoevropské sítě, která založí výzkumnou iniciativu, bude se zabývat procesy pro výrobu syntetických palivy (zejména s využitím sluneční energie) a jejich uvedením do energetiky. V roce 2022 se do SUNER-C zapojil také Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, a to jako jediná česká instituce.

Příliš brzy na vítěze
SUNER-C sestavuje mimo jiné i strategický plán, který reaguje na nejnovější výzkumy, společenské názory a vývoj na politické scéně. Podle Antonína Vlčka je zde zásadní princip otevřenosti: „Zatím je příliš brzy, abychom tipli ‚vítěze‘ a rozhodli, která syntetická paliva a výrobní postupy jsou nejslibnější. Plán proto zdůrazňuje, že musíme ve výzkumu a vývoji pokračovat po více liniích.“

Jeho slova potvrdil i ředitel Svazu chemického průmyslu Ivan Souček: „Snižování emisí skleníkových plynů, zvyšování účinnosti zdrojů nebo bezpečnost v chemickém průmyslu vyžadují nové technologické postupy. Jejich propojování bude mít zásadní význam, aby Evropská unie dosáhla klimatické neutrality do roku 2050."

Na konferenci, kterou ve dnech 14. a 15. září 2023 uspořádal Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR společně s iniciativou SUNERGY a Svazem chemického průmyslu, se setkalo na 70 účastníků z Česka i dalších zemí Evropské unie. Představitelé akademické i průmyslové sféry na ní diskutovali o vědeckých, technických, ekonomických, ale i politických otázkách, které se syntetickými palivy souvisejí. Čeští účastníci zastupovali kromě pracovišť Akademie věd ČR také například Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze nebo Technologické centrum Praha. Kompletní program si můžete prohlédnout zde. Podrobnější informace naleznete na stránkách Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského.

Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím zprávy Antonína Vlčka, Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR 
Foto: Shutterstock; Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR

Text je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

• Nové Centrum elektronové mikroskopie v Brně otevírá dveře světové vědě
• Národní akademie věd USA přivítala mezi své členy Julia Lukeše
• Přišel čas, abychom znovu obratně surfovali na vlnách, říká Pavel Baran
• Bude nejkrásnější vědecký snímek váš? Zapojte se do soutěže Věda fotogenická
• Neviditelné životy: jak lze využít zkušenosti dělníků a sběračů odpadu?
• Už 100 let odkrývá Archeologický ústav dávnou historii Pražského hradu
• Ústav experimentální botaniky otevřel nový skleník. Může přilákat mladé vědce
• Předseda Akademie věd ocenil práci zaměstnanců děkovnými listy
• Československá akademie věd čelila v 60. letech různým tlakům, říká Martin Franc
• Vědecká rada AV ČR si zvolila své předsednictvo, povede ji nadále Pavel Baran