Vodní řasy si umí poradit s nanomateriály na bázi grafen oxidu
26. 09. 2019
Botanický ústav AV ČR společně s odborníky z Regionálního centra pokročilých technologií a materiálu odhalili, že grafen, který patří k jednomu z nejzkoumanějších nanomateriálů současné vědy, může poškozovat řasy přítomné ve vodě. Zároveň zjistili, že se tyto vodní organismy umí bránit a vytvářejí si účinnou chemickou obranu. Výsledky studie publikoval nedávno odborný časopis Carbon.
Experimenty zkoumající jak různé chemické formy nanomateriálu mechanicky poškozují mikroorganismy, probíhaly na brněnském pracovišti Botanického ústavu. „Grafen funguje jako tenká žiletka, která narušuje membrány buněk," říká Blahoslav Maršálek z Oddělení experimentální fykologie a ekotoxikologie. Ukázalo se, že řasy si po několika hodinách dokázaly vytvořit obranu.
"Začaly produkovat proteiny a uhlovodíky a těmito molekulami obalily grafen oxid tak, že už jim nemohl dále škodit. Ukazuje se tedy, že environmentální riziko grafenových materiálů není až tak velké. V dlouhodobém měřítku jsou i velmi jednoduché organismy schopny se jim ubránit. Příroda si prostě umí s těmito nanomateriály poradit,“ shrnuje Blahoslav Maršálek, spoluautor studie publikované v odborném časopise Carbon.
Grafen je znám teprve krátce, Nobelova cena za jeho objev byla udělena v roce 2010. Je to uhlík ve vrstvě z atomu tak tenké, že je považován za pouze dvoudimenzionální materiál. Oxidovaný grafen má řadu unikátních vlastností a nabízí velký potenciál pro využití v biomedicíně, nových technologiích, energetice, odsolování mořské vody či odstraňování radionuklidů a dalších znečišťujících látek z vody.
Vědecká obec se proto dlouhodobě zabývá otázkou, zda oxidovaný grafen může negativně ovlivnit životní prostředí, konkrétně mikroorganismy přítomné v povrchových vodách. Cílem zmíněného výzkumu, jehož hlavní autor je Tomáš Malina z Botanického ústavu AV ČR a Regionálního centra pokročilých technologií a materiálu, bylo právě nalezení mechanismu interakce těchto uhlíkových 2D materiálů s řasami a sinicemi, které jsou základní složkou v potravinovém řetězci ve vodním ekosystému.
Na titulním snímku dvourozměrná síť ideálního grafenu složená z atomů uhlíku
Připravila: Miroslava Dvořáková, Botanický ústav AV ČR, ve spolupráci s Markétou Růžičkovou, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Alexaner AIUS, Creative Commons
Foto: Alexaner AIUS, Creative Commons
Přečtěte si také
- Přijdeme o třepotání motýlích křídel nad rozkvetlou loukou?
- Jarní zásilka plná zdraví. Jak pupeny stromů léčí?
- Nově objevená řasa může pomoci rozlousknout tajemství evoluce rostlin
- Paraziti jsou podle mě nádherné organismy, říká Julius Lukeš
- O myších a lidech. Vědci zjistili souvislosti migračních tras člověka a myši
- Svůj svátek slaví i včely. Jaká je role opylovačů v krajině a co je ohrožuje?
- Evoluce věčně živá. V čem tkví podstata biologické rozmanitosti?
- Pozor na klíšťata v městských parcích, jsou nebezpečná, varují odborníci
- Unikátní rozmnožování skokanů z Moravy potvrdili vědci i u dalšího druhu žáby
- Embrya parazitických ryb hořavek se naučila přemet, který jim umožňuje přežít