Ničivé tajfuny se posouvají na sever, zjistili vědci z letokruhů

Ničivé tajfuny se posouvají do nových oblastí. Takový je závěr studie, která dokumentuje posun oblasti ovlivněné ničivými tajfuny v dlouhodobém měřítku. Publikoval ji mezinárodní tým vědců pod vedením Jana Altmana z Botanického ústavu AV ČR v prestižním časopise PNAS, který vydává Národní akademie věd Spojených států amerických. 

„Doposud se příliš nevědělo o dlouhodobých změnách intenzity tajfunů, jelikož věrohodná data o aktivitě tajfunů existují pouze pro krátké období od 80. let 20. století. Především nebylo jisté, zda nárůst ničivých tajfunů nově pozorovaný v oblastech, kde byl v minulosti jejich výskyt vzácný, je v dlouhodobém měřítku součástí přirozené fluktuace, či se jedná o vybočení z dlouhodobého trendu vlivem globálních změn,“ říká vedoucí autor studie Jan Altman. Na výzkumu se podíleli kromě českých vědců také kolegové z Ruska, Jižní Koreje a Švýcarska. 

Letokruhy stromů jako kronika

Pro zjištění variability tajfunů ve východní Asii, kde vědci z Botanického ústavu provádějí dlouhodobý výzkum, vědci využili informace uložené v letokruzích stromů. „Letokruhy slouží jako kronika, kde jsou zapsány zásadní informace ovlivňující život daného stromu,“ vysvětluje Jan Altman. Autoři studie tak mohli rekonstruovat narušení přirozených lesních porostů vlivem tajfunů během posledních více než 200 let a zkoumali je na 1300 kilometrů dlouhém gradientu v Jižní Koreji a východním Rusku.  

„Naše výsledky naznačují, že během posledního století se výrazně zvýšila aktivita tajfunů severně od oblastí, které jsou na tajfuny již více či méně přizpůsobeny. Pro oblasti, které se dříve nacházely na okraji areálu působení tajfunů, jsou takováto zjištění zcela klíčová. Na jejich základě totiž mohou být zavedena opatření ke zmírnění ničivého vlivu tajfunů i tam, kde s nimi není dost zkušeností z minulosti,“ dodává Jan Altman. 

Tropické cyklóny (tajfuny v Asii a hurikány v Americe) způsobují rozsáhlé škody, včetně ztráty lidských životů, jelikož jsou tomuto přírodnímu živlu vystaveny především hustě osídlené oblasti.

Připravila: Tereza Chýlová, Botanický ústav AV ČR, ve spolupráci s Alicí Horáčkovou, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Botanický ústav AV ČR

Související články:

Předsedkyně na zámku: Vedení AV ČR navštívilo Botanický ústav

Pladias, unikátní databáze české flóry a vegetace

Přečtěte si také

• Přijdeme o třepotání motýlích křídel nad rozkvetlou loukou?
• Jarní zásilka plná zdraví. Jak pupeny stromů léčí?
• Nově objevená řasa může pomoci rozlousknout tajemství evoluce rostlin
• Paraziti jsou podle mě nádherné organismy, říká Julius Lukeš
• O myších a lidech. Vědci zjistili souvislosti migračních tras člověka a myši
• Svůj svátek slaví i včely. Jaká je role opylovačů v krajině a co je ohrožuje?
• Evoluce věčně živá. V čem tkví podstata biologické rozmanitosti?
• Pozor na klíšťata v městských parcích, jsou nebezpečná, varují odborníci
• Unikátní rozmnožování skokanů z Moravy potvrdili vědci i u dalšího druhu žáby
• Embrya parazitických ryb hořavek se naučila přemet, který jim umožňuje přežít