Zahlavi

AV ČR by měla opět vést Eva Zažímalová, její kandidaturu potvrdil Akademický sněm

07. 12. 2020

Další čtyři roky zřejmě povede Akademii věd ČR její dosavadní šéfka Eva Zažímalová. Dnes ji jako kandidátku na budoucího předsedu zvolili členové Akademického sněmu AV ČR. Její kandidaturu ještě projedná vláda a jmenovat by ji měl prezident republiky. Volba kandidáta na jmenování předsedou Akademie věd ČR pro funkční období 2021–2025 byla jedním z hlavních bodů LVI. zasedání Akademického sněmu AV ČR, které se dnes poprvé v historii konalo online.

Hlasování proběhlo tajně a prostřednictvím speciální volební aplikace, vyvinuté Ústavem teorie informace a automatizace AV ČR. Evu Zažímalovou, která nejvýznamnější českou výzkumnou instituci vede od roku 2017, v pondělí 7. prosince 2020 jako kandidátku pro další předsednické funkční období zvolilo 209 hlasujících z celkem 224 přihlášených.

Funkce by se Eva Zažímalová měla ujmout 25. března 2021. Akademický sněm má celkem 257 členů a schází se dvakrát do roka – tentokrát tedy poprvé distančně vlivem epidemické situace. Celý průběh včetně hlasování byl vcelku napínavý, protože se do poslední chvíle nevědělo, jestli třeba nezklame technika. „Napínavé to ale bylo i pro mě osobně. I když jsem byla jedinou kandidátkou, tak pochopitelně stále byla možnost, že nedostanu potřebný počet hlasů. Ten jsem dostala, což mi dává jistotu a silný mandát do budoucna. Jsem za to vděčná a mám z toho velkou radost,“ řekla po hlasování novinářům Eva Zažímalová.

„Paní předsedkyně volbou dostala velmi silný mandát, dokonce jeden z nejsilnějších, který kdy předsedové Akademie měli. Zároveň bych chtěl ale zopakovat, co jsem jí řekl při předávání kytice, že spolu s kyticí přebírá na sebe i velkou zodpovědnost," řekl na tiskové konferenci místopředseda AV ČR Pavel Baran.

„Dámy a pánové, dovolte mi, abychom společně s ostatními místopředsedy osobně popřáli paní předsedkyni Evě Zažímalové k opětovnému získání důvěry členů Akademického sněmu a jsem velmi rád, že ji společně můžeme navrhnout prezidentovi České republiky ke jmenování předsedkyní Akademie věd ČR pro funkční období 2021 až 2025,“ řekl bezprostředně po oznámení výsledků volby místopředseda AV ČR Jan Řídký.

Podrobnosti k volbě, životopis kandidátky a její programové prohlášení najdete v Akademickém bulletinu 10/2020.

Akademie věd proti covidu-19

Důležitým bodem programu bylo zmínění aktivního přístupu Akademie věd ČR v boji proti pandemii covidu-19. „Jsem hrdá na skvělé výsledky, jimiž se jednotlivá pracoviště od samého začátku doslova vrhla do boje s neznámým virem,“ zdůraznila předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová.

Zmínila například vývoj biosenzorů pro detekci SARS-CoV-2, unikátního stěrového setu RIOCATH® určeného k samoodběrům, vysoce účinných respirátorů, ochranných štítů a přístrojů na podporu dýchání nebo modelování dopadů protiepidemických a rozvolňovacích opatření (více také v článku Jak Akademie věd ČR pomáhá v době pandemie covidu-19).

„V neposlední řadě je třeba zmínit, že pracoviště Akademie věd využila know-how v molekulárněbiologických metodách a zapojila se do testování metodou PCR jak od konce března do poloviny června, tak i v současné podzimní vlně. V případě další potřeby jsme připraveni,“ dodala předsedkyně.

 

Připomínka osobností

V úvodu sněmu si členové připomněli čestného předsedu Akademie věd profesora Rudolfa Zahradníka, který letos v říjnu zesnul ve věku 92 let, i další významné osobnosti. Letos vědeckou obec opustili Ivan Netuka, předseda Grémia pro vědecký titul, Karel Dušek, emeritní vědecký pracovník Ústavu makromolekulární chemie AV ČR, a astronom Luboš Perek (ve věku 101 let).

Rozpočet Akademie

Akademický sněm dále projednal zprávu o ekonomické situaci AV ČR a návrh jejího rozpočtu na rok 2021. Vláda na podzim schválila pro Akademii částku 6,7 miliardy korun, což je mírné navýšení oproti letošku, ale na další léta se s navyšováním nepočítá. „Na rok 2022 nebyl meziroční nárůst institucionálních prostředků schválen, vyjma prostředků zahraničních programů, a ani na rok 2023 není žádné navýšení navrhováno,“ sdělil člen Akademické rady AV ČR Martin Bilej.

Pracoviště AV ČR přitom stále napravují důsledky podfinancování z let 2010–2016, neboť institucionální prostředky AV ČR dosáhly úrovně roku 2009 až v roce 2017 (bez započtení inflace). „I s ohledem na pandemii je více než kdy předtím zřejmý společenský význam výsledků pracovišť Akademie věd ČR. Doufáme tedy, že vláda České republiky bude i nadále usilovat o kontinuitu podpory v oblasti vzdělávání, vědy a výzkumu tak, aby byl ve střednědobém výhledu zajištěn stabilní meziroční nárůst základního institucionálního financování nejen pro Akademii věd, ale i další klíčové aktéry výzkumu, vědy a inovací,“ dodal Martin Bilej.

O financování Akademie věd ČR se dočtete více v Akademickém bulletinu 6/2020.

Nové virologické centrum

Členové Akademického sněmu se vyjádřili rovněž k návrhu nového virologického centra, které by mohlo vzniknout jako jeden z ústavů Akademie věd. „Pro budoucí potřeby státu v oblasti virologie a ke zvládnutí příštích epidemií, které zákonitě přijdou, je nezbytné být řádně připraveni a mít specializované pracoviště základního výzkumu s multidisciplinárním přístupem a s výrazným přesahem k využití výsledků do praxe,“ řekla již dříve předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová.

Vznik centra by mohl být hrazen z prostředků Národního plánu obnovy (z fondu EU na podporu oživení a odolnosti), na jehož podobě se nyní intenzivně pracuje na mnoha úrovních.  

Členové sněmu se dnes při hlasování za návrh postavili. „Akademický sněm vyjadřuje podporu vedení Akademie věd ČR v úsilí založit koncentrované a lokalizované virologické centrum ve spolupráci s relevantními partnery v dalších institucích,“ zní schválené usnesení.

Covid-19 a sněm

Letošní volební zasedání Akademického sněmu se vůbec poprvé v historii Akademie věd ČR nekonalo prezenčně, ale distančně. „Hlavním a jediným důvodem, proč jsme zvolili tuto formu jednání, je nepříznivá epidemická situace v České republice. Koronavirus SARS-CoV-2 nás všechny postavil před náročnou zkoušku, ale nepochybuji, že se současnou situací se společnými silami úspěšně vyrovnáme,“ vysvětlila už před sněmem Eva Zažímalová.

Pandemie covidu-19 zkomplikovala už jarní běžné zasedání Akademického sněmu (nevolební), na němž se měly projednávat materiály o fungování instituce v roce 2019. Nakonec se projednaly per rollam, tedy písemně. V jaké formě se uskuteční další jarní zasedání sněmu, které se plánuje na březen 2021, se teprve uvidí podle aktuální epidemické situace. V březnu 2021 by se měla volit nová Akademická rada AV ČR a Vědecká rada AV ČR.

Připravili: Leona Matušková a Petr Cieslar, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Ondřej Pýcha (portrét Evy Zažímalové), Jana Plavec (snímky ze sněmu), Akademie věd ČR

2020_12_07_Akademicky snem (01)

2020_12_07_Akademicky snem (01)

2020_12_07_Akademicky snem (02)

2020_12_07_Akademicky snem (02)

2020_12_07_Akademicky snem (03)

2020_12_07_Akademicky snem (03)

2020_12_07_Akademicky snem (04)

2020_12_07_Akademicky snem (04)

2020_12_07_Akademicky snem (05)

2020_12_07_Akademicky snem (05)

2020_12_07_Akademicky snem (06)

2020_12_07_Akademicky snem (06)

2020_12_07_Akademicky snem (07)

2020_12_07_Akademicky snem (07)

2020_12_07_Akademicky snem (08)

2020_12_07_Akademicky snem (08)

2020_12_07_Akademicky snem (09)

2020_12_07_Akademicky snem (09)

2020_12_07_Akademicky snem (10)

2020_12_07_Akademicky snem (10)

2020_12_07_Akademicky snem (11)

2020_12_07_Akademicky snem (11)

2020_12_07_Akademicky snem (12)

2020_12_07_Akademicky snem (12)

2020_12_07_Akademicky snem (14)

2020_12_07_Akademicky snem (14)

2020_12_07_Akademicky snem (15)

2020_12_07_Akademicky snem (15)

2020_12_07_Akademicky snem (16)

2020_12_07_Akademicky snem (16)

2020_12_07_Akademicky snem (17)

2020_12_07_Akademicky snem (18)

2020_12_07_Akademicky snem (19)

2020_12_07_Akademicky snem (20)

2020_12_07_Akademicky snem (21)

Přečtěte si také