Zahlavi

Konference varovala před zúženým pohledem na předválečná léta

11. 10. 2018

Události let 1938 a 1939 bývají v historických výkladech často redukovány na řetězec téměř samozřejmých příčin vedoucích k druhé světové válce. Konference „Rok 1938 a politika homogenizace“, spolupořádaná Masarykovým ústavem a Archivem AV ČR, Ústavem pro soudobé dějiny AV ČR a Ústavem dějin Univerzity Karlovy, si oproti tomu stanovila za cíl pojmout předválečné události v širším kontextu mnohdy opomíjených společenských a politických aspektů a tlaků, ústících v národní i mezinárodní homogenizaci a transformaci zejména střední a východní Evropy, a to již před vypuknutím války.

Konferenci probíhající od středy 10. do pátku 12. října 2018 odstartovala ve středu večer hlavní přednáška profesora Martina Conwaye z Oxfordské univerzity, kterého Adéla Gjuričová z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR při zahájení označila za „nejvýznačnějšího řečníka“. Conway se dlouhodobě věnuje evropské historii od 30. do 60. let, mimo jiné se soustředí na téma exilových vlád v Londýně. Na konferenci však vystoupil s šířeji pojatou přednáškou, nazvanou „1938: Velké přeuspořádání“.

Martin Conway hovoří o „Velkém přeuspořádání“

Conway upozorňuje, že změny probíhající v roce 1938 jsou často chápány zjednodušujícím a mnohdy zavádějícím prizmatem počátků druhé světové války. „1938 je nepochopený rok. Často je začleňován do jiných příběhů, místo aby se věnovala pozornost přímo jemu samotnému,“ konstatuje. Podle něj jsou lidé při uvažování o tomto roce a mnichovské dohodě „lapeni v mentální pasti“, poněvadž vědí, co se stalo pak a že tyto události vedly k válce.

Nová, avšak krátká dynamika

Profesor zdůrazňuje, že rok 1938 je třeba chápat nikoli pouze ve smyslu „zločinu, zavraždění Československa“ (tedy mnichovské dohody a dalších událostí, které z dnešního pohledu předznamenávaly válku), nýbrž ve smyslu širšího přeuspořádání středoevropské a východoevropské oblasti. V této reorganizaci hraje významnou roli jednak dominantní vliv německé regionální moci (politické i ekonomické), jednak autoritářská politika polského a maďarského režimu či územní ambice Sovětského svazu. Tyto změny v předválečných letech přetvořily celý region, nastolily novou národní i mezinárodní dynamiku, která by za jistých okolností mohla přetrvat, následně však byla zlikvidována usilováním nacistů o naprostou nadvládu, poznamenává Conway.

Mezi dalšími přednášejícími na konferenci s mezinárodní účastí nechybějí odborníci z Maďarska, Německa, Polska a Rakouska, ale také z Ukrajiny či Turecka. Příspěvky se věnují mimo jiné tématům, jako jsou regionální specifika českého nacionalismu po mnichovské dohodě, revize občanství v Československu v roce 1939, definice národní identity prostřednictvím hudby v meziválečném Rakousku nebo nacionalizace a homogenizace politiky v meziválečném Turecku a Rumunsku.

Související články:

Okolnosti mnichovské dohody představuje výstava pod záštitou AV ČR

Připravil: Milan Pohl, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Jan Chodějovský, Masarykův ústav a Archiv AV ČR