Pět mladých vědců zakládá v AV ČR nové výzkumné skupiny

Akademie věd ČR pokračuje ve velkorysém programu podpory perspektivních vědců a vědkyň mladší a střední generace. Prémii nazvanou Lumina quaeruntur dnes z rukou předsedkyně AV ČR Evy Zažímalové obdrží pět talentovaných vědeckých osobností. S podporou až čtyři miliony korun za kalendářní rok na dobu maximálně pěti let si založí vlastní vědecký tým.

Prémii získají fyzik Jakub Vícha, chemik Karel Škoch, biolog Gerrit Angst, psycholingvistka Kateřina Chládková a filozof Davide Crippa.

Prémie Lumina quaeruntur cílí na vědce a vědkyně na prahu středního věku včetně těch, kteří se do aktivní kariéry vracejí po rodičovské dovolené. Délku vědecké praxe od udělení doktorského titulu Ph.D. totiž tato prémie omezuje na maximálně osm let. Do této doby se ale nezapočítává doba rodičovské dovolené. Šanci tak mají i vědkyně, případně vědci, kteří fakticky stanovenou dobu přesáhli. Další podmínkou udělení je, aby dvacet procent rozpočtu hradilo akademické pracoviště, kde bude výzkumník působit.  

„Tito mladí vědci a vědkyně s obrovským zápalem pro svůj obor jsou budoucností Akademie věd a celé české vědy. Jsem ráda, že je můžeme v jejich rozletu podporovat i proto, že finanční podpora na úrovni státu pro udržení mladých vědců – anebo pro jejich návrat ze zahraničí – opravdu není příliš výrazná,“ říká předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová.

Ocenění Lumina quaeruntur bylo poprvé uděleno v roce 2018, dosud jej obdrželo 31 vědců a vědkyň.

Medailonky oceněných a tisková zpráva ke stažení zde

Přečtěte si také

• Popis zvláštních zimních blesků může přispět k prodloužení životnosti větrných elektráren
• Vědci chtějí zachránit kriticky ohrožený sinokvět chrpovitý a obnovit vzácné písečné duny
• Vítejte na vojně! Provede vás jí výstava v Akademii věd
• Šlechta sehrála významnou roli v rozmachu fotografie
• Web Vlny veder nově informuje o tepelném stresu v okresních městech
• Tradiční záhumenky pomáhají ptákům přežít v intenzivní zemědělské krajině
• Kořeny rostou jinak, než vědci dosud předpokládali
• Zemětřesení na Kamčatce bylo „slyšet“ až ve výšce 340 kilometrů
• Elektrická pole jako fyzikální přepínač proteinů: vědci shrnují průlomový výzkum
• Invazní druhy ohrožují globální Jih výrazně více, než se dosud předpokládalo