Vědci chtějí zachránit kriticky ohrožený sinokvět chrpovitý a obnovit vzácné písečné duny

V červenci odstartoval desetiletý mezinárodní program zaměřený na záchranu kriticky ohroženého sinokvětu chrpovitého (Jurinea cyanoides). Projekt nazvaný LIFE for Jurinea je postaven na úzké spolupráci odborníků z České republiky, Německa a Ukrajiny. Jeho cílem je obnova vzácných biotopů písečných dun, podpora opylovačů i zapojení široké veřejnosti prostřednictvím občanské vědy nebo osvětových aktivit.

Sinokvět chrpovitý patří mezi prioritní druhy z hlediska ochrany přírody v České republice, Německu i celé Evropské unii. Jde o pozůstatek doby ledové a zároveň vlajkový druh biotopu písečných dun. V důsledku nevhodného hospodaření i probíhajících změn klimatu je ohrožen celý tento specifický ekosystém. Druh se v celé EU vyskytuje pouze na několika lokalitách v Německu a České republice, kde přežívá jen posledních pár jedinců. Souvislejší populace rostou až na Ukrajině, kde je na některých místech regionálně chráněný.

Mezinárodní tým má za cíl zlepšit situaci na současných stanovištích s výskytem sinokvětu a navrátit ho na historické lokality především v Polabí a Sasku-Anhaltsku. Konkrétně se jedná o 7 lokalit v ČR a 22 lokalit v Německu.

Území s výskytem sinokvětu na Ukrajině budou sloužit především pro přenos know-how v oblastech plánování ochrany, realizace opatření, osvěty a vzdělávání i zapojení veřejnosti do ochrany přírody v souvislosti s připravovaným vstupem Ukrajiny do EU. Projekt tak na modelovém druhu sinokvětu ukáže, jak připravovat závazné dokumenty pro ochranu přírody podle evropských standardů. To usnadní ochranu dalších ohrožených druhů i lokalit v regionu.

„Nezbytným krokem před realizací opatření je rozsáhlý výzkum druhu zaměřený na jeho genetiku, biologii a ekologické nároky ve všech třech zemích. Tento výzkum nám umožní navrhnout nejvhodnější zásahy na lokalitách a rozhodnout, jaký zdroj semen bude nejvhodnější využít pro návrat druhu do krajiny,” uvedla k projektu jeho vedoucí Hana Pánková z Botanického ústavu AV ČR.

Velká pozornost je věnována také monitoringu opylovačů a dalšího hmyzu na lokalitách ve všech třech zemích.

„Zdravá společenstva kvetoucích rostlin závisí, kromě jiného, na hmyzích opylovačích. Ti jsou součástí hmyzích společenstev, která jsou významnou složkou biodiversity každého stanoviště. V rámci realizace projektu proběhne průzkum složení hmyzích společenstev na vybraných lokalitách se sinokvětem. Dále proběhne studium konkrétních opylovačů cílového druhu. Změny ve složení hmyzích společenstev a opylovačů pak budou studovány v kontextu managementových opatření, které na lokalitách proběhnou.” řekl Michal Perlík z Entomologického ústavu Biologického centra AV ČR.

Na území všech vybraných stanovišť proběhnou zásahy vedoucí k obnově lokalit – například odstranění křovin a invazních druhů, pravidelné kosení, pastva nebo strhávání drnu vedoucí k vytvoření holých písků bez vegetace. Cílem je nastavit dlouhodobě udržitelný systém péče funkční i po skončení projektového období.

„Čeká nás 10 let intenzivní práce, na jejímž konci chceme nejen navrátit sinokvět chrpovitý zpátky do české krajiny, ale také zajistit jeho přežití i po skončení projektu. V současné době proto projednáváme jednotlivé typy zásahů s vlastníky pozemků a správci jednotlivých chráněných území a snažíme se najít optimální způsoby péče v každé lokalitě, které budou vyhovovat sinokvětu i místním lidem.” doplnil Karel Kříž z Českého svazu ochránců přírody Vlašim.

Aktivity nebudou zaměřeny jen na péči o rostliny. Zásadní část tvoří také podpora opylujícího hmyzu a součástí bude i příprava regionálních travino-bylinných směsí pro podporu opylovačů specifických pro písčiny.

Probíhat bude také ex-situ ochrana druhu v botanických zahradách a prostřednictvím záchranného pěstování v soukromých zahradách, které zapojí místní obyvatele, obce či organizace. Cílem je vytvořit dostatečně velké a geneticky variabilní populace jako zdroj semen pro návrat druhu do přírody.

Do praktické ochrany přírody se zapojí i široká veřejnost. Lidé se budou moci podílet na monitoringu opylovačů a invazních druhů formou občanské vědy (citizen science). Vzniknou školní patronáty a prostor pro studentské stáže na jednotlivých pracovištích.

Hlavním koordinátorem projektu je Botanický ústav Akademie věd ČR.

Partneři projektu:

• Český svaz ochránců přírody (ČSOP) Vlašim,
• Biologické centrum Akademie věd ČR,
• Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy,
• Hochschule Anhalt,
• Biotopmanagement Schonert,
• Rivne regional organisation of the Ukraine Nature conservation Society,
• Ústecký kraj,
• Středočeský kraj,
• Agentura ochrany přírody a krajiny ČR,
• Landesverwaltungsamt Sachsen-Anhalt (Úřad státní správy Sachsen-Anhalt DE),

Za finanční podpory:

• Program LIFE Evropské Unie,
• Ministerstvo životního prostředí ČR,
• Ministeriums für Wissenschaft, Energie, Klimaschutz und Umwelt des Landes Sachsen-Anhalt (Ministerstvo vědy, energetiky, ochrany klimatu a životního prostředí Sachsen-Anhalt DE

Více informací naleznete na https://www.csopvlasim.cz/life-jurinea-cz.

Kontakt :

RNDr. Hana Pánková, Ph.D.
Botanický ústav AV ČR
hana.pankova@ibot.cas.cz
+420 602 665 407

Ing. Karel Kříž
Český svaz ochránců přírody Vlašim
karel.kriz@csop.cz
+420 777 800 458

Přečtěte si také

• Vítejte na vojně! Provede vás jí výstava v Akademii věd
• Šlechta sehrála významnou roli v rozmachu fotografie
• Web Vlny veder nově informuje o tepelném stresu v okresních městech
• Tradiční záhumenky pomáhají ptákům přežít v intenzivní zemědělské krajině
• Kořeny rostou jinak, než vědci dosud předpokládali
• Zemětřesení na Kamčatce bylo „slyšet“ až ve výšce 340 kilometrů
• Elektrická pole jako fyzikální přepínač proteinů: vědci shrnují průlomový výzkum
• Invazní druhy ohrožují globální Jih výrazně více, než se dosud předpokládalo
• Prašnost v Evropě roste, potvrzuje studie v časopisu Nature
• Vědci chtějí zastavit vymírání dvou drobných rybek