Veřejné politiky by měly vznikat na základě dat, ne dojmů, znělo v diskuzi

03. 10. 2022

Podrobné analýzy, validní informace a vědecké výzkumy by měly být hlavním podkladem pro tvorbu zákonů a politických rozhodnutí. Velká část veřejnosti i politiků u nás si přesto stále myslí, že důležitější než vědecké poznání je takzvaný selský rozum. O způsobech, jak podpořit znalostmi a evidencí podložené vládnutí a jak politikům a úředníkům umožnit využívat analýzy a modely, se diskutovalo 29. září 2022 v CERGE-EI, společném pracovišti Národohospodářského ústavu AV ČR a Univerzity Karlovy. Panelová diskuze byla součástí třídenní konference projektu EUROMOD a pořádal ji akademický think tank IDEA v rámci programu Strategie AV21 Společnost v pohybu a veřejné politiky.

Jedním z analytických nástrojů, které pomáhají politikům a tvůrcům politik přijímat lepší rozhodnutí, je panevropský model EUROMOD. Jde o model dávkových a daňových systémů všech zemí EU. Umožňuje analyzovat jednotlivé systémy, sledovat jejich vývoj v čase a reálné i hypotetické dopady změn daní a dávek.

„V každé členské zemi EU působí národní tým, který model dané země průběžně aktualizuje. Vše koordinuje Evropská komise a její Joint Research Centre v Seville v úzké spolupráci s Eurostatem,“ přibližuje Klára Kalíšková z IDEA při CERGE-EI, která je členkou českého týmu EUROMOD. Model využívají zatím především výzkumníci, snahou je ho více rozšířit i mezi tvůrce politik a úředníky na českých ministerstvech.

Konferenci moderovala Klára Kalíšková z IDEA při CERGE-EI, která je členkou českého týmu EUROMOD.

Téma evidencí podpořené regulace a politického rozhodování rezonuje nejen v České republice, ale i v jiných zemích EU. Není proto náhodou, že se konference konala pod záštitou probíhajícího předsednictví České republiky Radě Evropské unie a mezi hosty byli nejen zástupci českých ministerstev, ale i zástupci Evropské komise, Eurostatu.

Expertiza Evropské komise
Jedním z cílů panelové diskuze bylo dostat EUROMOD do většího povědomí českých úředníků a tvůrců politik. „V českém kontextu se zdůrazňuje potřeba zvýšit efektivitu státu. Přitom ale podceňujeme, co všechno nám může Evropská unie v tomto ohledu nabídnout. Například školení zaměstnanců ministerstev, aby byli schopni pracovat s takovými modely, jako je EUROMOD, nebo obecně s analýzou dat,“ dodává Klára Kalíšková, která panelovou diskuzi moderovala.

O konkrétních projektech na zvyšování kapacit (nejen) českých úředníků se v diskuzi zmiňoval zejména Christoph Schwierz z Generálního ředitelství Evropské komise pro podporu strukturálních reforem (DG REFORM). O údržbě a rozvoji modelu EUROMOD pak hovořil Salvador Barrios, vedoucí analytického oddělení fiskální politiky Společného výzkumného střediska při Evropské komisi (Joint Research Centre).

Český kontext
Z českých řečníků vystoupil Štěpán Jurajda, bývalý ředitel CERGE-EI, dlouhodobý vedoucí vědecký pracovník a nyní náměstek ministryně pro vědu, výzkum a inovace Heleny Langšádlové. Jeho výhodou je znalost tří světů – světa vědy a výzkumu, světa datové základny a světa decizní sféry. Štěpán Jurajda řekl, že současná vláda pracuje na systému výrazně usnadňujícím přístup k administrativním datům a jejich propojování po vzoru vyspělejších zemí EU.

Další reformní plány kabinetu účastníkům představil i Šimon Vydra, vedoucí oddělení legislativních analýz odboru legislativních analýz ministra pro legislativu.

Na konferenci hovořil Štěpán Jurajda, náměstek ministryně pro vědu, výzkum a inovace Heleny Langšádlové (před ním Anne Clémenceau z Eurostatu a za ním Šimon Vydra z oddělení legislativních analýz ministra pro legislativu).

Konference se konala v angličtině pod názvem For even better public administration: EUROMOD promoting evidence-based policy making in the EU. Seznam řečníků včetně jejich životopisů naleznete zde. Akce se konala v rámci Strategie AV21, programu Společnost v pohybu a veřejné politiky.

Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Martin Pinkas pro CERGE-EI