Vědci zjednodušili systém dělení druhů parazitické houby aspergilus
01. 03. 2023
Méně je více. Proti hlavnímu proudu současného třídění hub na menší, úzce definované druhy se vydali vědci z Univerzity Karlovy a Mikrobiologického ústavu AV ČR. Na základě analýzy zhruba osmi set vzorků hub rodu Aspergillus, významné pro potravinářství, medicínu nebo biotechnologie, navrhli výrazně jednodušší systém členění. Snížení počtu druhů bude mít dopad mimo jiné na kontrolu potravin. Vědci předpokládají, že podobné zjednodušení bude možné i u dalších skupin hub.
Houby rodu Aspergillus (česky kropidlák) jsou běžně rozšířené v životním prostředí a některé z nich široce využívané v biotechnologickém průmyslu – například k výrově kyseliny citronové, některých enzymů nebo k fermentaci potravin a nápojů (například populárního čínského čaje Pu-erh). Některé druhy jsou ale toxické, karcinogenní, kontaminují ovoce, zeleninu, kukuřici, arašídy nebo půdu a mohou způsobit lidem i zvířatům závažné zdravotní problémy.
Současný systém dělení hub je založen z velké části na molekulárně-genetických datech. „Běžné je především dělení stávajících druhů na menší, zavádění nových jmen pro druhy, které jsou nerozeznatelné vzhledem a mikroskopickými i dalšími znaky jeden od druhého. To vše komplikuje nebo až znemožňuje přesnou identifikaci například pro diagnostiku onemocnění, která tyto houby způsobují,“ říká Vít Hubka, který působí v Mikrobiologickém ústavu Akademie věd ČR a na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy.
Vědci utvořili mezinárodní tým, shromáždili stovky vzorků z různých kontinentů a substrátů a zhodnotili skutečnou různorodost v rámci druhů. Výsledky jejich robustní studie publikoval v sérii tří článků prestižní časopis Studies in Mycology.
„Aplikovali jsme širokou škálu metod, včetně moderních fylogenetických metod založených na datech z vysokého počtu genů či genomů. Došli jsme ke zjištění, že druhy jsou mnohem více variabilní, než jsme si mysleli, a to na mnoha úrovních – vzhled kolonií, mikroskopické znaky, genetická variabilita, produkce mykotoxinů apod.," říká člen týmu František Sklenář.
Výsledkem bylo výrazné snížení počtu druhů a také nový pohled na systém členění. „Rod Aspergillus udává do značné míry trendy směřování v taxonomii a dalších disciplínách, očekáváme proto podobné závěry i u jiných skupin hub," dodává Miroslav Kolařík, vedoucí laboratoře genetiky a metabolismu hub z Mikrobiologického ústavu AV ČR.
Odkaz na publikaci:
https://www.studiesinmycology.org/index.php/issue/116-studies-in-mycology-no-102
Kontakt:
Miroslav Kolařík, Ph.D.
vedoucí Laboratoře genetiky a metabolismu hub
Mikrobiologický ústav AV ČR
mkolarik@biomed.cas.cz
Mgr. Vít Hubka, Ph.D.
Mikrobiologický ústav AV ČR
vit.hubka@gmail.com
Mgr. František Sklenář
Mikrobiologický ústav AV ČR
frantisek.sklenar@natur.cuni.cz
Přečtěte si také
- Čeští vědci objasnili nový mechanismus vzácného neurovývojového onemocnění
- Studie v Nature přináší přelomové poznatky o opravě genetických chorob u embryí
- Genomika může pomoci lépe chránit motýly i další hmyz
- Jak může vypadat Česko v roce 2100?
- Lék na dozrání plic plodu může ovlivnit i jeho vnitřní hodiny
- Do Akademie věd míří tři ERC granty pro mladé badatelské talenty
- Vědci poprvé zachytili osud mizících chromozomů v buňkách rostlinného embrya
- Pomalý růst pomáhá rostlinám přežít. Strategie od Arktidy po polopouště
- Školy pro nadané, či vybrané? Mezinárodní srovnání
- Stejná genetická diagnóza, různé osudy. Některé mutace způsobují těžší průběh