Sociologové ukázali, jak vypadá každodenní život Čechů

Kolik času trávíme v zaměstnání a jak dlouho dojíždíme? Jak je časově náročná péče o domácnost a o děti? Co děláme ve volném čase a kolik nám ho vůbec zbývá? Na tyto a další otázky odpovídal výzkum Proměny české společnosti, který organizuje Sociologický ústav AV ČR ve spolupráci s CERGE-EI a Fakultou sociálních věd Masarykovy univerzity.

Současným diskusím o délce týdenní pracovní doby, flexibilních formách práce, institucionálním zajištění péče o děti (mateřské školy, jesle), rovnosti žen a mužů na trhu práce nebo dostupnosti volnočasových aktivit je společné centrální téma času a jeho využití. V České republice přesto dosud chyběly podrobné informace o tom, jak různé skupiny obyvatel tráví čas. Čtyřletý výzkum Proměny české společnosti, jehož první ročník proběhl v roce 2015, umožňuje zjistit, kolik času trávíme v zaměstnání, domácími pracemi a péčí o děti, jak dlouho spíme nebo jakým volnočasovým aktivitám se věnujeme.

„Data z prvního roku výzkumu nám umožnila identifikovat řadu problémů, na které se zaměříme v dalších letech. Jedním z nich je vysoká míra stresu, kterou pociťují zvláště pracující lidé s rodinami,“ uvádí členka výzkumného týmu Michaela Röschová ze Sociologického ústavu AV ČR. Podle dat z výzkumu se často ve stresu a pod tlakem času cítí téměř každý druhý pracující Čech. Hladina stresu stoupá zejména při pracovní době delší než 46 hodin týdně. Tolik si přitom odpracuje více než pětina dospělých. „Pozornost si tento problém zaslouží i proto, že vysoká míra stresu se pojí s horším zdravotním stavem, a to nikoli zanedbatelným způsobem,“ doplňuje Röschová.

Výzkum mimo jiné ukázal, že volný čas Češi tráví především před televizí, v průměru jí denně věnují dvojnásobek času, než kolik tráví sportem, čtením a poslechem hudby dohromady. Ačkoli je televize nejpopulárnější mezi seniory, tráví lidé starší 65 let svůj čas poměrně aktivně. Po pětašedesátce stále pracuje 15 % mužů a zhruba jedna ze čtyřiceti seniorek se dále vzdělává, především na univerzitách třetího věku. Sportu, cvičení a pobytu venku se senioři věnují ve srovnatelném rozsahu jako třicátníci a čtyřicátníci, v průměru zhruba půl hodiny denně. K internetu nebo sociálním sítím v běžný den usedá téměř jeden ze čtyř seniorů.

Data byla sesbírána pomocí techniky časových diářů, která byla v takovém rozsahu využita v České republice vůbec poprvé. Časový diář lze přirovnat k deníku, do něhož lidé vyplňují, jakým aktivitám se věnují v jaké části dne. Ve srovnání s běžnými otázkami na průměrný čas strávený určitou činností denně či týdně umožňují časové diáře získat přesné a podrobné údaje nejen o trvání aktivit, ale také o jejich načasování. Ve výzkumu Proměny české společnosti se v roce 2015 podařilo získat více než osm tisíc vyplněných diářů od reprezentativního vzorku dospělých obyvatel České republiky.

Proměny české společnosti patří k největším sociologickým výzkumům v historii ČR. Během let 2015 až 2018 se do něj opakovaně zapojí více než pět tisíc českých domácností. Na rozdíl od jiných výzkumů není o účast v šetření požádán jen jeden zástupce domácnosti, ale všichni její členové včetně dětí starších 10 let. Cílem šetření je zmapovat životní situaci a postoje obyvatel ČR v oblastech, jako je práce, rodinný život, zdraví, bydlení či vzdělávání. Druhý ročník výzkumu byl zahájen 20. června 2016. 

Přečtěte si také

• Oldřich Semerák získal medaili Ernsta Macha za zásluhy ve fyzikálních vědách
• Svět potřebuje technologické inovace i znalosti humanitních a společenských věd
• Akademie věd udělila oborové medaile třem mezinárodně uznávaným vědcům
• Učená společnost ČR ocenila vědkyně a vědce, včetně badatelů z AV ČR
• Co přináší ocenění HR Award Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského?
• Euraxess pomáhá už 20 let zahraničním vědcům a vědkyním najít nový domov v Česku
• Pohyby země, vesmírné objevy i tiché hrozby: 10 let dokumentárního filmu AV ČR
• Alice Valkárová, Julius Lukeš a Ivo Šafařík převzali medaile AV ČR
• Nové Centrum elektronové mikroskopie v Brně otevírá dveře světové vědě
• Národní akademie věd USA přivítala mezi své členy Julia Lukeše