
Ohebný a tenčí než vlas, nový typ vlákna přenáší obraz
14. 06. 2018
Mezinárodní tým vedený profesorem Tomášem Čižmárem z brněnského Ústavu přístrojové techniky AV ČR zveřejnil v prestižním časopise Physical Review Letters nový objev v oblasti holografické endoskopie. Poznatky jsou využitelné především v medicíně, například při biopsii.
Jak přesně funguje paměť, když zpracovává prožitky? A co se děje v lidském mozku při vzniku konkrétních nemocí a chorob? Také na tyto otázky může již brzy odpovědět objev vědců z Brna, který představil nový způsob přenosu obrazové informace pomocí multimodových optických vláken. „Svým jádrem dokážou šířit celou řadu tvarů, a to i navzdory svým miniaturním rozměrům či ohybu vlákna,“ zdůraznil profesor Tomáš Čižmár.
Nový způsob přenosu obrazové informace
Na rozdíl od jednomodových vláken mají multimodová širší jádro. Jejich informační kapacita je vyšší a mohou přenést celou řadu obrazových tvarů. Vlákno je tenčí než lidský vlas a má speciální index lomu. „Zatímco u standardních vláken se obraz roztříští pokaždé jinak, u vláken s přesně parabolickým profilem indexu lomu se obraz roztříští vždy stejně. Tento princip holografické endoskopie se tak dá aplikovat, i když se vlákno ohýbá a obraz se nepoškodí,“ vysvětlil Čižmár.
Tenisáky v trubce
Princip vysvětlil na zjednodušeném příkladu. „Představte si tenisáky v trubce, které se pomíchají. Původní řád skladby se naruší a stejně jako u obrazu se ztratí. V kombinaci s holografickou metodou jsme schopni obraz zrekonstruovat,“ uvedl Čižmár. Využitelnost objevu vidí především v lékařství, například jako náhradu biopsie. „Naše endoskopie může projít tkání, aniž by ji výrazně narušila,“ dodal Čižmár.
Na aplikacích holografické endoskopie pracuje Čižmár se svým týmem a zahraničními partnery od roku 2010. „Naše experimenty byly úspěšné jen částečně. I u vláken s gradientním indexem lomu jsme nemalá poškození obrazu pozorovali. Přisuzujeme to odchylkám použitého vlákna od ideálního parabolického rozložení indexu lomu,“ uvedl člen Čižmárova týmu Tomáš Tyc, profesor Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně.
Uvedení nové metody do praxe potrvá zřejmě desetiletí, především kvůli dalšímu testování či certifikacím. Základní a aplikovaný výzkum vědců z Ústavu přístrojové techniky v Brně potrvá do roku 2022.
Připravila: Pavla Schieblová, Ústav přístrojové techniky AV ČR ve spolupráci s Alicí Horáčkovou, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Ústav přístrojové techniky AV ČR
Přečtěte si také
- BIOCEV pokračuje v úspěšných projektech: ve výzkumech rakoviny i neplodnosti
- AV ČR by měla opět vést Eva Zažímalová, její kandidaturu potvrdil Akademický sněm
- Grantová agentura ČR podpoří vědce AV ČR stovkami milionů korun
- Předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová bude radit politikům v Bruselu
- Věda blíž lidem. Předsedkyně AV ČR udělila ceny za popularizaci
- Zemřel Rudolf Zahradník, první předseda Akademie věd ČR
- Omezení provozu budovy AV ČR
- FOTO: Ústav geoniky AV ČR aneb Na návštěvě nejvzdálenějšího pracoviště Akademie věd ČR
- FOTO: Filosofický ústav AV ČR aneb Za hranice české vědy
- Vědní obory „dostaly známky“. První fáze hodnocení Akademie věd ČR je u konce