Odolné jabloně slaví úspěchy po celém světě

Téměř polovina všech komerčně pěstovaných odolných odrůd ovocných stromů v Evropě pochází z Ústavu experimentální botaniky AV ČR, kde se vědci věnují šlechtění jabloní už více než padesát let. Chutné plody a především odolnost proti některým vážným chorobám, hlavně strupovitosti, přispívají k rostoucímu věhlasu populárních odrůd jabloní. Ročně se na celém světě prodá několik set tisíc stromků, jejichž kupujícími jsou převážně ekologičtí ovocnáři. Díky úspěšným metodám šlechtění se totiž jabloně obejdou skoro úplně bez chemických postřiků.

Komerčně nejúspěšnější odrůdou Ústavu experimentální botaniky AV ČR je odrůda Topaz a její červená mutace Red Topaz. V minulých letech byl Topaz nejprodávanější evropskou odrůdou s rezistencí ke strupovitosti s ročním prodejem téměř 400 tisíc stromků. Celosvětově se jabloně Topaz pěstují na více než 1000 hektarech.

Úspěšné jsou také odrůdy se žlutě zbarvenými plody Orion, Luna a Sirius a především odrůda UEB 32642 (Opal®), která je registrována ve vice než 40 zemích světa. Ta byla v USA v roce 2009 vyhodnocena nezávislou společností Perishables Group OPAL na základě rozsáhlého průzkumu mezi konzumenty nejlepší známkou „Excellent”. Produkce a prodej stromků se rozvíjí podle dostupnosti množitelského materiálu a dosahuje v Evropě přes 100 tisíc a v USA a Chile 330 tisíc stromků.

Oblíbené jsou i sloupcovité jabloně. Jejich výhodou je malý nárok na prostor a péči. V testování 25 světových odrůd generace F2 v německém Weinsbergu v roce 2009 byla nejlépe hodnocena odrůda Goldlane vyšlechtěná právě v Ústavu experimentální botaniky AV ČR.

Jak je důležitá věda pro šlechtění nových odrůd ovocných stromů se budou moci poprvé přesvědčit také návštěvníci 21. ročníku celonárodní výstavy ovoce, zeleniny a školkařských výpěstků Flora Olomouc, která se koná od 20. do 23. října 2016.

Více informací najdete na webových stránkách Ústavu experimentální botaniky AV ČR

Přečtěte si také

• Přišel čas, abychom znovu obratně surfovali na vlnách, říká Pavel Baran
• Jarmila Kubíková převzala Cenu Antonína Friče za přínos časopisu Živa
• Nová cena pro staré Řecko: Magnesii Literu získala kniha o antických mýtech
• Pavel Hozák obdržel Paul Nakane Prize za přínos histochemii a cytochemii
• Ústav experimentální botaniky otevřel nový skleník. Může přilákat mladé vědce
• Předseda Akademie věd ocenil práci zaměstnanců děkovnými listy
• Československá akademie věd čelila v 60. letech různým tlakům, říká Martin Franc
• Vědecká rada AV ČR si zvolila své předsednictvo, povede ji nadále Pavel Baran
• Akademie věd má nové vedení. V Akademické radě je pět žen a dvanáct mužů
• Akademická štafeta. Radomír Pánek střídá Evu Zažímalovou v čele Akademie