Neolitičtí lidé v Arábii se před 7000 lety živili lovením žraloků
15. 01. 2026
Tým z pražského Archeologického ústavu Akademie věd ČR objevil v Ománu nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii. Mimořádně rozsáhlé rituální místo přináší dosud nejpodrobnější důkazy o stravě a mobilitě neolitických komunit v regionu, včetně faktu, že lidé se tehdy specializovali na lov mořských predátorů.
Nově analyzované lidské pozůstatky z neolitické pohřební struktury ve Wadi Nafūn datované do první poloviny 5. tisíciletí př. n. l. ukazují překvapivě pestrou skladbu stravy, v níž základní roli hrály mořské zdroje – jmenovitě žraloci. Tým z Archeologického ústavu AV ČR, Praha (ARÚ) provádí výzkum na lokalitě Wadi Nafūn již od roku 2020.
„Úplně poprvé jsme byli schopni pomocí přírodovědných dat doložit specializovaný lov mořských predátorů, a to přímo analýzou místní pohřbené komunity,“ říká Alžběta Danielisová, vedoucí Oddělení přírodních věd a archeometrie pražského Archeologického ústavu Akademie věd a zároveň vedoucí ománské expedice. „Propojení této pohřební komunity se žraloky je velmi zajímavé a je to nové zjištění nejen v prehistorické Arábii, ale v prostoru všech neolitických kultur aridního pásma.“
Zuby jako svědkové
Suché (aridní) prostředí Ománu je pro archeology výzvou. Protože se v něm nedochovávají téměř žádné organické komponenty, nelze pro analýzy využít standardní biochemické metody. Vědci proto odebrali vzorky zubů a odvezli je do Česka, aby je podrobili podrobné analýze.
„Zuby této komunity mají zajímavý obrus. Ten ukazuje na specifickou stravu a také na to, že lidé používali zuby jako nástroje,“ vysvětluje antropolog Jiří Šneberger z ARÚ AV ČR, Praha.
Odborníci rekonstruovali stravu pomocí izotopové analýzy bioapatitu z kostí a zubů, tedy mineralizované složky, která se v aridním prostředí na rozdíl od kolagenu zachovává. Spolupracovali přitom s Max Planck institutem v Mohuči. Analýzy izotopů uhlíku, kyslíku, stroncia a nově i dusíku umožnily zhodnotit podíl mořské a suchozemské potravy, sledovat změny prostředí během života a identifikovat skupiny pocházející z různých lokalit až 50 km od Wadi Nafūn.
„Na základě průběžných výsledků z analýzy stabilních izotopů pro rekonstrukci stravy uvažujeme o tom, že naše zkoumaná populace mohla mít jako jeden z hlavních zdrojů potravy a výživy žraločí maso,“ dodává Jiří Šneberger.
„Víme, že to nebyly jen obyčejné bílkoviny, ale bílkoviny z vrcholu potravního řetězce,“ potvrzuje Alžběta Danielisová.
Případné potvrzení teorie a další informace přinese probíhající výzkum zubního kamene, který se zaměřuje na dochované mikročástice a proteiny.
Dosavadní výsledky, publikované v prestižním časopise Antiquity, ukazují, že neolitické komunity v jižní Arábii praktikovaly vysoce flexibilní a adaptivní způsob obživy – kombinovaly lov, sběr, pastevectví a systematické využívání mořských zdrojů. V globálním měřítku ukazují, jak se lidé dokázali adaptovat na nejrůznější environmentální a klimatické situace. Zároveň potvrzují, že Wadi Nafūn fungovalo po více než tři století jako centrální rituální místo, které sjednocovalo různé skupiny v celém regionu.
Video o lovcích žraloků ke zhlédnutí zde.
Fotogalerie a videa z Ománu:
https://1drv.ms/f/c/1bce5b41427b81b1/IgDtmhxypEIeQIdMFKrAwwM6AT3x4iJlM47tF4sFgYqcBq0?e=NVxhvn
Zdroj: Archeologický ústav AV ČR
Kontakt:
Mgr. Alžběta Danielisová, Ph.D.
Archeologický ústav AV ČR, Praha
danielisova@arup.cas.cz
Mgr. Jaroslav Řídký, Ph.D.
Archeologický ústav AV ČR, Praha
ridky@arup.cas.cz
+420 734 445 333
Přečtěte si také
- Do Akademie věd míří tři ERC granty pro mladé badatelské talenty
- Vědci poprvé zachytili osud mizících chromozomů v buňkách rostlinného embrya
- Pomalý růst pomáhá rostlinám přežít. Strategie od Arktidy po polopouště
- Školy pro nadané, či vybrané? Mezinárodní srovnání
- Stejná genetická diagnóza, různé osudy. Některé mutace způsobují těžší průběh
- Sýčkům se letos nedařilo. Vyvedli o třetinu méně mláďat než loni
- Století rozdělený Bolzanův odkaz bude digitálně dostupný na jednom místě
- Dráždí, nebo nedráždí? Nová technologie z Akademie věd prověří oční kapky
- Antonín Holý 90: vědecký odkaz, který stále mění svět i českou vědu
- Mamutí kosti z Moravy pomáhají řešit desítky let starou otázku