Mikrobiom zásadně ovlivňuje nejen zdraví, ale i myšlení a chování
25. 06. 2020
Jste to, co jíte, říká se. A platí to. Složení stravy má zásadní vliv na podobu a rozmanitost prostředí ve střevech, a tím pádem také na imunitu. Střevní bakterie řídí zažívání, chuť k jídlu i vyprazdňování. Mikrobiom máme ale i v jiných částech těla a také na jeho povrchu. Celkově nás osidlují biliony mikroorganismů. Na fascinující rozmanitost tohoto mikrosvěta upozorňuje Světový den mikrobiomu, který letos připadá na sobotu 27. června.
Když se řekne „mikrob“, představíme si asi spíše něco ošklivého, možná škodlivého. Jenže výzkum v posledních desetiletích čím dál víc ukazuje, že mikroorganismy nám velmi pomáhají a jsou pro nás zásadní. Lidské tělo je plné mikroorganismů, dokonce se lze s nadsázkou ptát, nakolik jsme vůbec lidmi (bakteriálních genů kódujících bílkoviny je v lidském organismu 360× více než lidských).
Studium mikrobiomu si právě kvůli své velké diverzitě vyžaduje výrazně mezioborový přístup. „Nejen současná covidová krize nám jasně ukázala, že složité věci se mají řešit systémově. A mikrobiom je taková systémová věc. Pro jeho výzkum je důležité nejen medicínské zázemí, ale také znalosti molekulární biologie, biochemie, fyziky, biofyziky i sociálních věd,“ uvedla ve středu 24. června 2020 na tiskové konferenci České mikrobiomové společnosti předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová.
Trávicí problémy i psychické nemoci
To, že nerovnováha střevní mikroflóry způsobuje například průjmy a nemoci trávicího systému, je docela známé. Méně lidí ale ví, že disbióza (narušení mikrobiomu) může přispět i k psychickým onemocněním. Látka serotonin, která funguje jako přenašeč nervových vzruchů, vzniká mimo jiné právě ve střevních buňkách. Podle Cyrila Höschla z Národního ústavu duševního zdraví je výzkum mikrobiomu a jeho vztahu k psychiatrickým nemocem „oknem, které se nám do budoucna otevírá dokořán“.
Téma roku: diverzita
Světový den mikrobiomu se připomíná od roku 2018, letošním tématem je rozmanitost. „Chceme stimulovat diskusi o diverzitě světa mikrobiomu. Má velký vliv na zdraví lidí, ale i zvířat a celkově na životní prostředí,“ řekla předsedkyně České mikrobiomové společnosti Helena Tlaskalová-Hogenová z Mikrobiologického ústavu AV ČR.
Mikroorganismy (bakterie, houby, viry, archaea a podobně) lze skutečně nalézt všude – na rostlinách, zvířatech, ve vodě, v půdě, v potravě a uvnitř a na povrchu lidského těla. Tam všude žijí mikrobi v komunitách. Jejich struktura, funkce a vzájemná provázanost je fascinující.
O mikrobiomu jsme psali v časopise A / Věda a výzkum 02/2019.
2/2019 (verze k listování)
2/2019 (verze ke stažení)
Připravila: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Shutterstock, Josef Landergott, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Přečtěte si také
- Čirok produkuje unikátní pyl. Může být cestou k pěstování odolnějších plodin
- Jak opravit míchu: Kristýna Kárová zkoumá možnosti obnovy nervových buněk
- Prodělali jste černý kašel? Přihlaste se do unikátní studie českých odborníků
- Jak buňky reagují na stres? Tým zpřesnil popis vzniku protistresového proteinu
- I v oddělení biologie nádorů může být sranda, říká Veronika Vymetálková
- Vědci z Akademie věd popsali, jak fungují molekulární nůžky na stříhání RNA
- Vědci odhalili mutace, které spouštějí leukémii. Jejich objev může pomoci léčbě
- Změny v DNA a karcinogenní účinky: I to může odhalit toxikologický inkubátor
- Ječmen „live“: Češi jako první na světě umí živě sledovat dělení jeho buněk
- Ohrožená ňadra: vědci popsali rizikové varianty genu způsobujícího karcinom prsu