Japonský velvyslanec navštívil Orientální ústav a předal knihy o své zemi

Několik desítek nových knih ze současného Japonska doplnilo fondy Všeobecné knihovny Orientálního ústavu AV ČR. Knižní dar ústavu věnovala nadace Nippon Foundation a symbolicky jej v pátek 7. dubna předal japonský velvyslanec Suzuki Hideo. Všeobecná knihovna Orientálního ústavu AV ČR je přístupná nejen badatelům, ale komukoli z veřejnosti, kdo se zajímá o orientální témata.

Darované knihy jsou napsané anglicky nebo japonsky a představují výběr ze všech možných témat a žánrů. „Najdete mezi nimi výtisky o společnosti, ekonomice, jazyce, geografii, ale i fikci. Nadace nám poskytla různorodou variaci publikací, jejichž cílem je přispět k pochopení Japonska. Ideální mohou být například pro studenty, kteří se zajímají o japonskou kulturu a společnost,“ vysvětluje vedoucí oddělení východní Asie Orientálního ústavu AV ČR Nobuko Toyosawa, která v Praze působí od roku 2017.   

 
Japonský velvyslanec Suzuki Hideo si prohlíží mapu ze sbírek Orientálního ústavu (vlevo Nobuko Toyosawa).

Moderní japonská kultura, Japonská diaspora nebo Premoderní Japonsko. I takové tituly (v angličtině) lze najít v seznamu nových knih. K dispozici je i několik románů, například A Tokyo Romance od britsko-nizozemského spisovatele Iana Burumy.     

Orient v knihách
„Knižní dary jsou pro Orientální ústav velmi důležité, protože právě díky nim se nám daří postupně doplňovat knižní fond, a zaplňovat tak díru, která v něm nastala zhruba v sedmdesátých letech,“ říká ředitelka Orientálního ústavu AV ČR Táňa Dluhošová. V té době ústav z politických důvodů opustila většina dosavadních zaměstnanců, nebylo možné svobodně bádat ani nakupovat potřebnou literaturu.   

Darované knihy pojednávají o japonské společnosti, ale i mytologii.  

Veřejně přístupná knihovna má dnes ve svých fondech přes 270 tisíc svazků a patří mezi největší v rámci Akademie věd ČR. „Sbírky naší knihovny jsou rozděleny v zásadě do dvou částí. Jedna je určena pro odborníky a badatele a jedná se o materiály, které jdou do hloubky problematiky. Druhá část je ale vhodná i pro širokou veřejnost, jež se zajímá o orientální témata,“ doplňuje vedoucí Všeobecné knihovny Orientálního ústavu AV ČR Reysa Alenzuela.   

Knihovna je otevřena zájemcům za minimální poplatek, aktuální informace o možnostech návštěvy a výpůjček nabízí webové stránky knihovny.   

Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR 
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

• Když věda mění jídelníček: Strategie AV21 hledá cestu k udržitelným potravinám
• Tváří v tvář světové vědě. Badatelé z AV ČR se v Lindau setkali s nobelisty
• Výjimečné badatelské osobnosti převzaly medaile Akademie věd ČR
• Hana Lísalová: Inovace narážejí na překážky, bez investorů končí v šuplíku
• Světové kliniky, špičková věda. Jak se tvoří budoucnost asistované reprodukce?
• Akademie věd pomůže se záchranou koně Převalského a dalších ohrožených savců
• Mosty mezi laboratoří a trhem nestačí stavět, musí se po nich i chodit
• Moc předmětů: Adéla Gjuričová představuje nový program Strategie AV21
• Posílit pozici a podpořit mladé vědce: Jaké jsou priority místopředsedů AV ČR?
• Dana Dvořáčková Malá s týmem zkoumá domácnosti jako centra vývoje civilizací