Jak propojit vědu a bezpečnost? O tom byl pilotní seminář Akademie věd

O bezpečnosti výzkumu, optických biosenzorech a možnostech spolupráce akademiků a odborníků na bezpečnost se 10. května diskutovalo v Akademii věd.

Úvodní slovo měl místopředseda Akademie věd pro I. vědní oblast Jan Řídký, kterého vystřídal ředitel Odboru bezpečnostního výzkumu a policejního vzdělávání Ministerstva vnitra ČR Petr Novák.

„Rychlý rozvoj vědy vede ke vzniku nových materiálů, chemických sloučenin, technologií a informatiky. To vše se promítá do života společnosti a kromě pozitiv přináší i nová nebezpečí. Další hrozby plynou i ze samotného vývoje společnosti doma i v zahraničí. Státní správa se snaží těmto hrozbám čelit, a v tom jí může opět pomáhat věda v mnoha svých oborech od chemie a informatiky až po sociologii. Seminář posloužil k tomu, aby Akademie věd lépe poznala potřeby státní správy a aby se naopak pracovníci několika ministerstev seznámili s možnostmi, které spolupráce s různými akademickými ústavy nabízí," řekl místopředseda AV ČR Jan Řídký.

Na diskuzním setkání se potkali vědci se zástupci ministerstev vnitra, spravedlnosti a zdravotnicví

„Šlo v podstatě o pilotní akci, kde se sešla akademická sféra i ta uživatelská,“ uvedl moderátor akce Luboš Fendrych z Odboru bezpečnostního výzkumu Ministerstva vnitra.

Jednalo se také o současných a plánovaných aktivitách v oblasti podpory bezpečnostního výzkumu, které představil další zástupce ministerstva Jan Vykoukal. Mezi účastníky byl i plukovník Pavel Osvald z Policejního prezidia ČR, Jaroslava Hejdová z Ministerstva zdravotnictví a Lukáš Dirga z Ministerstva spravedlnosti. Výzkum zaměřený na optické biosenzory, které představují moderní technologii pro detekci chemických a biologických látek, pak popsal ředitel Ústavu fotoniky a elektroniky Akademie věd Jiří Homola.

„Na rozdíl od konvenčních laboratorních metod umožňují biosenzory detekovat nízké koncentrace chemických a biologických látek přímo v místě jejich výskytu, a tudíž poskytují důležité informace velmi rychle," uvedl ředitel Jiří Homola. Podle něj se proto biosenzory mohou uplatnit při řešení širokého spektra bezpečnostních problémů v oblastech, jako jsou ochrana proti bioterorismu, konkrétně detekce patogenních bakterií a toxinů, havárie průmyslových objektů (monitorování znečištění životního prostředí) nebo epidemiologické hrozby (stanovení diagnózy a monitorování léčby).

Připravil: Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR ve spolupráci s Odborem bezpečnostního výzkumu Ministerstva vnitra ČR
Foto: Pavlína Jáchimová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Přečtěte si také

• Nejlepším loňským překladem je výbor Chlebnikovovy poezie, vyšel v Academia
• Tomáš Jungwirth představil největší revoluci v nejmenší jednotce čipu
• Laureáti Wichterleho prémie dostali tipy od vedení Akademie věd
• Naše zdraví v rukou umělé inteligence. Jak AI regulovat a na co dát pozor?
• Houby, slitiny i proměny dějin: Grantová agentura ČR ocenila vědce z AV ČR
• Akademie věd ČR odsuzuje útok na Ukrajinskou národní akademii věd
• Nový program Akademie věd už má na kontě první úspěšné žadatele o ERC granty
• Dvousvazkový Hynais ovládl Ceny Nakladatelství Academia
• Česko hledá bělozubku tmavou. Zkontrolujte pastičky, vyzývá Alena Fornůsková
• Marcela Buchtová: Akademie věd a vysoké školy nejsou konkurenty, ale partnery