Českou veřejnost trápí nerovnosti v odměňování žen a mužů i diskriminace

Celkem 58 % žen se během přijímacího pohovoru setkalo s dotazem na soukromý a rodinný život. Ženy se málokdy dostanou na vysoké manažerské pozice a 82 % lidí se domnívá, že ženy berou nižší mzdu než muži z důvodu péče o děti. Průzkum provedl Sociologický ústav AV ČR ve spolupráci s Centrem výzkumu veřejného mínění.

„V průzkumu jsme se zaměřili na názory lidí o znevýhodněních na pracovním trhu v ČR, na zkušenosti se znevýhodněním, názory na genderové rozdíly a jejich dopad na nerovné odměňování a na celkové klima na pracovišti,“ uvádí jedna z realizátorek průzkumu Alena Křížková ze Sociologického ústavu AV ČR.

To, že je nerovné odměňování závažným problémem, si myslí většina české veřejnosti. „Z reprezentativního vzorku 1 032 dotázaných (502 mužů a 530 žen) ve věku nad 15 let s tímto tvrzením souhlasilo více než 80 % žen a okolo 56 % mužů. Znevýhodnění u žen je často způsobeno genderovým hlediskem, zatímco muži jsou častěji znevýhodněni na základě věku,“ dodává Marta Vohlídalová.

Existují však i nástroje, jakými lze podmínky nerovného odměňování a znevýhodnění na pracovišti měnit. Průzkum ukázal, že tam, kde existují pravidla transparentního odměňování, je také téměř o polovinu nižší podíl těch, kteří se cítí znevýhodněni z hlediska mzdového ohodnocení (26,6 %), než tam, kde taková pravidla neexistují (58,8 %). Mezi další nástroje pro řešení rozdílů mezd a diskriminace, které lidé podporují, patří opatření pro slaďování rodinného a pracovního života, legislativní úpravy a důsledné kontroly a postihování zaměstnavatelů a zaměstnavatelek. Více žen by se také přiklonilo k zavedení povinnosti zveřejňovat anonymizované platové statistiky.  

Průzkum je jednou ze zásadních aktivit projektu Jak na rovnost v odměňování… aneb Pozor na nezamýšlené důsledky!, který realizují organizace NESEHNUTÍ, Otevřená společnost a Sociologický ústav AV ČR. Přispívají tak k rozkrývání často neviditelných souvislostí nerovného odměňování, vedoucích k tomu, že ženy v ČR vydělávají takřka o čtvrtinu méně než muži (22 %).

Celou publikaci si můžete přečíst zde.

Připravil: Sociologický ústav AV ČR
Foto: iStock

Přečtěte si také

• Přišel čas, abychom znovu obratně surfovali na vlnách, říká Pavel Baran
• Jarmila Kubíková převzala Cenu Antonína Friče za přínos časopisu Živa
• Nová cena pro staré Řecko: Magnesii Literu získala kniha o antických mýtech
• Pavel Hozák obdržel Paul Nakane Prize za přínos histochemii a cytochemii
• Ústav experimentální botaniky otevřel nový skleník. Může přilákat mladé vědce
• Předseda Akademie věd ocenil práci zaměstnanců děkovnými listy
• Československá akademie věd čelila v 60. letech různým tlakům, říká Martin Franc
• Vědecká rada AV ČR si zvolila své předsednictvo, povede ji nadále Pavel Baran
• Akademie věd má nové vedení. V Akademické radě je pět žen a dvanáct mužů
• Akademická štafeta. Radomír Pánek střídá Evu Zažímalovou v čele Akademie