Českou astrofotografií za prosinec je snímek „Venuše“

Jan Klečka, který v soutěži Česká astrofotografie měsíce zabodoval již několikrát (naposledy v říjnu), zvítězil i v jejím prosincovém kole, tentokrát s působivou kompozicí zachycující fáze planety Venuše.

Římská bohyně lásky a krásy Venuše dala jméno nejen ženským aktům či prehistorickým figurkám včetně té z jihomoravských Věstonic, ale samozřejmě také druhé planetě Sluneční soustavy. O této „nebeské“ Venuši, kterou známe též jako Jitřenku či Večernici, psali poprvé již staří Babyloňané, ale vzhledem k její jasnosti ji museli znát i pravěcí obyvatelé naší Země. Z českého území pocházejí záznamy o jejím sledování z Makotřas z doby asi 2700 let př. n. l.

Tak trochu tajemná a rozmarná Venuše se může po Slunci a Měsíci stát nejjasnějším objektem na obloze. Ze všech planet Sluneční soustavy má nejmenší excentricitu, obíhá tedy po téměř přesné kružnici kolem Slunce. Vzhledem ke svému „oblečení“, tedy mračné soustavě závojů a suknic, nám své tělo naznačila až v době radarových pozorování a téměř plně odhalila až díky kosmickým sondám druhé poloviny 20. století, které dosedly na její povrch. Navíc rotuje okolo své osy nejen velmi pomalu, ale dokonce v opačném směru než ostatní planety. To znamená, že slunce zde vychází na západě a zapadá na východě.

Ani ostatní Venušiny charakteristiky nejsou příliš vzdáleny od její tajemné mytologické pověsti. Je žhavá – opravdu žhavá, celou místní noc a den v průměru 400 až 500 stupňů Celsia. Pokud zde prší, pak poměrně silná kyselina sírová. Místo pro život, o němž uvažovali autoři sci-fi i vědci ještě před několika desítkami let, to tedy jistě není.

Na hranici viditelného

Vítězná kompozice prosincového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, zachycuje bezmála čtyřměsíční průběh Venušiných fází. Ukazuje nám tuto planetu tak, jak ji ze Země neuvidíme. Jednotlivé snímky jsou vyvedeny v nepravých barvách, které nám oživují jinak poněkud mdlý a mléčně bílý pohled na druhou planetu Sluneční soustavy. Kromě změn fáze Venuše a její velikosti, dané momentální vzdáleností od Země, tak můžeme obdivovat i výrazné změny oblačného příkrovu planety.

Na závěr nezbývá než autorovi Janu Klečkovi pogratulovat a poděkovat za krásný astronomický zážitek. Spolu s ním jsme se podívali téměř až na hranici viditelného, vždyť hlouběji vidí jen radar a kosmičtí roboti.

Autor: Jan Klečka

Název: Venuše         

Místo: Havlíčkův Brod

Datum: 18. 4. – 3. 8. 2018    

Snímač: ASI185MCC, ASI120MM a ASI290MC

Optika: Newton 14" 

Montáž: EQ8

Popis: Venuše v období 18. 4. – 3. 8. 2018 v nepravých barvách
 

Vítězné snímky v jednotlivých měsících a další informace si můžete prohlédnout na http://www.astro.cz/cam/.
  

Připravil: Milan Pohl, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR, na základě tiskové zprávy Pavla Suchana a Marcela Bělíka, Česká astronomická společnost
Foto: Jan Klečka 

Přečtěte si také

• Časopis A / Easy: O paměti a zapomínání, zoo ve střevech a přepisování učebnic
• A / Magazín o termitech, sršních a motýlech i využití zlata a diamantů
• Začal Týden mozku, nabídne přes osmdesát akcí po celém Česku
• Festival Týden mozku zve na cestu kolem hemisfér za sedm dní
• Nová výstava v Akademii věd ukazuje materiál jako geniální a hravý exponát
• NEZkreslená věda otevřela 10. řadu třaskavým tématem – ohňostroji
• A / Magazín o vůni a pachu, korupci v Česku, sopkách a implantátech budoucnosti
• Začíná festival Týden AV ČR: prohlídky laboratoří, výstavy a science shows
• Startují registrace Otevřené vědy. Studenti se mohou hlásit během listopadu
• Stáže Otevřené vědy slaví 20 let. Jaké jsou zkušenosti současných stážistů?