Barbora Špačková nahlédne do biologického nanovesmíru v novém Dioscuri centru

Společnost Maxe Plancka oznámila financování druhého česko-německého Dioscuri centra na Fyzikálním ústavu Akademie věd České republiky (FZU). Jeho budoucí ředitelka Barbora Špačková se zaměří na vývoj nových technologií otevírajících pohled do biologického nanovesmíru. Centrum získalo pětiletou podporu ve výši až 35 milionů korun a zahájí činnost v létě 2024.

„Je skutečně skvělé, že na FZU se v úvodním ročníku Dioscuri programu v České republice podařilo získat dvě centra ze tří udělených. Je to vynikající příležitost k významnému rozvoji klíčových vědeckých témat, které budou řešit dr. Barbora Špačková a dr. Helena Reichlová,“ uvedl Michael Prouza, ředitel Fyzikálního ústavu AV ČR.

Cílem je přispět k základnímu pochopení života na molekulární úrovni

Důležité biologické procesy probíhají na nanometrové úrovni, miliardkrát menší než velikost lidského těla, kde molekuly řídí jeho složité funkce. Současná mikroskopie však čelí řadě omezení při pohledu do tohoto světa, což nechává řadu otázek týkajících se molekulárních procesů nezodpovězené.

„Vědecké průlomy byly často iniciovány vynálezy nových nástrojů a technik. Konkrétně v biologii, optické metody a mikroskopie způsobily revoluci v našem chápání základních stavebních prvků života," uvedla Špačková.

Dioscuri centrum vyvine sadu experimentálních metod, využívajících principů nanooptiky a nanofluidiky, které umožní studovat život na molekulární úrovni způsobem, který dosud nebyl možný – v reálném čase a v jeho přirozeném stavu. Ve spolupráci s experty z oblasti molekulární biologie se bude věnovat otázkám molekulárního transportu v buňkách, nebo také agregačním procesům spojených se vznikem neurodegenerativních chorob. Tento výzkum tak otevře nové možnosti pro včasnou diagnostiku a účinnou léčbu.  

„Oddělení optických a biofyzikálních systémů na FZU v průběhu posledních let vybudovalo prostředí, které je ideálním místem pro vznik nových a progresivních skupin fyziků, jejichž vědecké zaměření se překrývá s různými vědními obory. A proto je ideálním místem pro vznik Dioscuri centra s širokým interdisciplinárním záběrem,“ dodává Barbora Špačková.

„Mám velkou radost, že Sekce optiky dokáže přilákat špičkové vědce a vědkyně z renomovaných pracovišť z celého světa, jako je právě Barbora Špačková, a že jim umíme nabídnout atraktivní prostředí a zajímavé podmínky pro další rozvoj. Vznik Dioscuri centra perfektně zapadá do strategického rozvoje sekce, jejhož součástí je interdisciplinarita, diverzita výzkumu i práce s mladými talentovanými lidmi,“ řekl vedoucí Sekce optiky Alexandr Dejneka.

Dioscuri centra jsou financována společně německým Spolkovým ministerstvem pro vzdělávání a výzkum a českým Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. V Česku se plánuje otevřít celkem pět center, první tři centra, dvě na Fyzikálním ústavu a jedno v Brně na Masarykové univerzitě, byla vyhlášena letos. Druhá programová výzva, která bude rovněž otevřena vědcům ze všech vědních oborů a z celého světa, je plánována na rok 2024.

Barbora Špačková je autorka metody nanofluidní rozptylové mikroskopie a spoluzakladatelka švédské spin-off společnosti Envue zabývající se komercializací této metody. V roce 2022 získala Marie Skłodowska-Curie postdoktorandské stipendium, které ji umožnilo se po pěti letech působení na švédských výzkumných institucích (Chalmers University a University of Gothenburg) vrátit do Čech a věnovat se výzkumu na FZU.

Barbora Špačková, FOTO: Aykut Argun

Přečtěte si také

• V pondělí začíná Týden AV ČR. Poprvé se zahájením přímo ve vědeckém areálu
• Kámen a voda rozhodovaly o osídlení pouště
• Střevní mikrobiom může přispívat k rozvoji mentální anorexie
• Hledali dávné klima, našli současnost. Co lze vyčíst z tenké vrstvy vápence
• Pohled do industriální Ostravy 60. let: výstava Viktora Koláře Obležené město
• Jak zkrotit náhodný pohyb uvnitř molekuly? Vědci to umí světlem
• Na La Palmě dokončili nejcitlivější teleskopy svého druhu
• Moč a krev mohou pomoci odhalit život ohrožující mykotickou infekci
• Většina lidí invazní druhy nezná a jejich regulaci příliš nepodporuje
• Akademické půlhodinky: Otravy psů na Lipně, domácí násilí i umění v krajině