Šufánek, měchačka či pajzák. Výstava v Akademii věd přibližuje mizející nářečí

04. 03. 2026

Už Karel Jaromír Erben se obával, že nářečí nepřežijí konec 19. století. Máme rok 2026 a moravské kuchařky nabírají polévku šufánkem, na Táborsku míchají obsah hrnce měchačkou a ve východních Čechách vydlabávají bylinky pajzákem. Dialekty přesto procházejí vývojem a je otázkou, jaká je čeká budoucnost. Bohatství a rozmanitost regionální mluvy stejně jako její postupné mizení představuje výstava Kriticky ohrožené jevy našich nářečí. Do poloviny června si ji bezplatně můžou prohlédnout návštěvníci Galerie Věda a umění Akademie věd ČR na pražské Národní třídě.

Označuje slovo cibéba cibuli, rozinku nebo pěnkavu? Bé je správně. Tuto kvízovou otázku i další podobné můžete zkusit zodpovědět právě na výstavě, která se dnes, ve středu 4. března 2026, otevírá veřejnosti.

Expozice je sice postavena hlavně na textech, protože o ty jde při výzkumu dialektů především, přesto se organizátoři snažili o co nejvíce interaktivní pojetí. Vedle nezbytných výstavních panelů připravili také gauč a křesílka se stolkem, kde může každý návštěvník vyplnit dotazník, a tím se zapojit do jazykovědného šetření. Zároveň má možnost přilepit na velkou nástěnnou mapu lísteček s výrazem, který se používá právě v regionu, odkud pochází.

Předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek na vernisáži uvedl, že výstava se koná u příležitosti 80. výročí založení Ústavu pro jazyk český AV ČR.

Okem i uchem
Návštěvníka upoutají velkoformátové mapy nářečí i audiokoutek s autentickými hlasy z regionů. Vědci disponují velkým množstvím zvukových stop z prvního celoúzemního výzkumu nářečí před padesáti lety. Dialektologové tehdy natáčeli s respondenty z nejstarší generace, mnohdy narozenými ještě v druhé polovině 19. století. Archiv se zároveň doplňuje o aktuální nahrávky, což umožňuje srovnání v čase a sledování vývoje mluvy v krajích.

„Nářečí nejsou jen zvláštností minulosti, ale důležitou součástí kulturního dědictví i regionální identity. Pokud je systematicky nezaznamenáme, ztratíme nenahraditelné svědectví o způsobu života i myšlení předchozích generací,“ říká dialektoložka Martina Ireinová z Ústavu pro jazyk český AV ČR, jedna z hlavních autorek výstavy.

Martina Ireinová zavzpomínala, že vztah k výzkumu nářečí si vybudovala při studiu bohemistiky v Brně. Vedle ní stojí Jakub Koníček z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

A jak mluvíte vy?
Mapy nářečí, které ukazuje výstava, znázorňují situaci v minulosti a současnosti. Na podobě atlasu budoucnosti se ale může podílet každý z nás. Stačí kliknout na web Mapovaninareci.cz a připojit se k dosavadním více než šesti tisícovkám respondentů. Odborníci vítají další zájemce. Čím více odpovědí totiž získají, tím přesněji mohou zachytit aktuální stav českých nářečí.

Organizátoři připravili výstavu u příležitosti 80. výročí založení Ústavu pro jazyk český AV ČR (vznikl v únoru 1946). Zkoumání nářečí je úkolem brněnského dialektologického oddělení, které je téměř od začátku součástí právě tohoto jazykovědného institutu.

Výstava Kriticky ohrožené jevy našich nářečí začíná 4. března a končí 15. června 2026. Počítá se s několika komentovanými prohlídkami. Téma může být zajímavé mimo jiné pro školy, kontakty pro domluvení organizované návštěvy jsou na webových stránkách Galerie Věda a umění.

Vernisáž se konala v úterý 3. března 2026, v předvečer otevření pro veřejnost. Expozice je přístupná bezplatně každý všední den od 10 do 18 hodin.

Obsahově expozici připravili odborníci z dialektologického oddělení Ústavu pro jazyk český AV ČR a katedry geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, produkčně pak Středisko společných činností AV ČR.

O vývoji českého jazyka, vztahu obrozenců k nářečí i výzkumu dialektů si můžete přečíst více v hlavním tématu čtvrtletníku Akademie věd ČR A / Magazín, který vychází tento čtvrtek 5. března. Už teď je možné si poslechnout článek v audiopodobě:

Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Josef Landergott, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Text i fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.