Zoo Praha začala se záchranou karase obecného

Přes 160 jedinců karase obecného bylo vypuštěno do bývalého mlýnského náhonu v areálu Zoo Praha. Po několika měsících příprav tak do své první etapy vstoupil projekt na záchranu této dříve zcela běžné ryby. Zoo Praha na něm spolupracuje s Biologickým centrem Akademie věd ČR

„Původního karase obecného z našich vod v průběhu času téměř beze zbytku vytlačil invazní karas stříbřitý,“ popisuje důvod ohrožení tohoto druhu ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. „Po vytvoření záložní populace našeho původního karase obecného v areálu Zoo Praha by mělo následovat jeho vypouštění do dalších vod. Typickým příkladem by mohly být návesní rybníčky.“

Karas obecný je rybou dvou tváří – či přesněji tvarů. Může být buď štíhlý, anebo vysokotělý. Tyto dvě formy karase obecného jsou známé odedávna, ale až počátkem 90. let minulého století se podařilo odhalit jejich tajemství. Ze štíhlé rybky ve  vysokotělou se karas obecný začíná měnit za přítomnosti rybích predátorů, typicky štiky. Karas obecný je však výjimečný i tím, že dokáže přežít v zarůstajících vodách s nedostatkem či dokonce přechodnou absencí kyslíku. Experimentálně bylo prokázáno, že se bez něj obejde až 140 dní.

„Kolem karase obecného bychom rádi vytvořili sestavu původních druhů ryb typických pro podobný biotop, jako jsou slunka obecná nebo piskoř pruhovaný.“

„Nejde nám ale jen o karase obecného. Mlýnský náhon by se měl stát živoucí a  pestrou ukázkou původní české tůně a snad i vzorem možné obnovy tohoto biotopu v krajině,“ přibližuje kurátor Petr Velenský. „Kolem karase obecného bychom rádi vytvořili sestavu původních druhů ryb typických pro podobný biotop, jako jsou slunka obecná nebo piskoř pruhovaný.“

Během přípravné fáze byl někdejší mlýnský náhon v areálu Zoo Praha vypuštěn, vyvápněn a doplněn o vodní rostliny i břehové porosty. Nyní se do vody přestěhovalo i hejno karasů obecných. To pochází z jižních Čech, kde se o jejich chov postarali hydrobiologové z Biologického centra Akademie věd ČR. Ve svém výzkumu se nyní plánují zaměřit i  na současné rozšíření této ryby v České republice.

„Rádi bychom s pomocí veřejnosti vytipovali lokality, kde se původní český karas vyskytuje nebo vyskytoval dříve. Jde nám o čisté populace bez karase stříbřitého, ten je považován za nejrozšířenější invazní druh ve vodách Evropy,“ vysvětluje hydrobiolog Marek Šmejkal z Biologického centra Akademie věd ČR.

Vědci nyní připravují internetový dotazník, do nějž budou moci zájemci z řad rybářů zaznačit lokality a své zkušenosti s karasem.

Své tipy nám můžete zasílat už nyní na e-mail: ceskykaras@zoopraha.cz

Přečtěte si také

• Nový pohled do embryonálního vývoje a na protein CKD13
• Rizika reformy doktorského studia
• Dnes se schází Akademický sněm, nejvyšší orgán Akademie věd
• Candáti na Lipně bojují o přežití. Vědci budou kontrolovat jejich hnízda
• Vědci vyvinuli strategii, jak určit, zda bude nanoterapie účinná pro pacienta
• Na opravu dlažby kostela na Zelené hoře použili vědci unikátní technologii
• Architekt a fotografie. Josefa Schulze ukáže nová výstava ve Window Gallery
• Česko má novou zbraň proti nebezpečným virům a infekcím
• 60 let v atmosféře – Ústav fyziky atmosféry AV ČR slaví narozeniny
• (Ne)zájem žáků o učitelskou profesi: mezinárodní srovnání