Zahlavi

Záhada vzniku života: stěžejní roli sehrály kvantové tečky

16. 05. 2022

Jak vznikne život z neživé hmoty? Vědci simulovali procesy probíhající před čtyřmi miliardami let po dopadu asteroidu na Zem. Zjistili, že kvantové tečky uvolněné z těžkých kovů v asteroidech mohou v prostředí organických látek a při působení UV záření plnit funkci jednoduchých enzymů, které jsou rozhodující pro fungování živých organismů. Výsledky publikoval v americkém časopise Astrobiology tým vědců a vědkyň z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR a Ústavu chemie a biochemie Mendelovy univerzity v Brně.

Raná Země byla horká, bombardovaly ji asteroidy, impaktní krátery se zalévaly vodou obsahující celou řadu organických látek. Jak vědci prokázali v předchozích studiích, díky účinkům ultrafialového záření vznikají z kovů z asteroidů kvantové tečky. Nyní zkoumali jejich vliv na chemii vzniku života.

V laboratoři vědci zahřívali roztok formamidu, jenž obsahoval syntetizované kvantové tečky na 180˚ C a zároveň na roztok působili UV zářením. Pomocí hmotnostní spektrometrie a kapilární elektroforézy prokázali, že výrazně stoupla výtěžnost nukleových bází. Prokázalo se, že kvantové tečky fungují jako katalyzátor pozvolného vzniku základních bází nukleových kyselin, a tudíž složitějších prebiotických látek.

„Na základě těchto pokusů jsme formulovali novou teorii vzniku života založeného na kvantových tečkách vyskytujících se v horkých impaktních kráterech,“ říká Lukáš Nejdl, spoluautor studie z Mendelovy univerzity v Brně.

Kvantové tečky s vlastnostmi enzymů

Ve druhé části studie se vědci zabývali vlastnostmi a chováním kvantových teček. Kvantové tečky jsou ohraničené oblasti polovodiče o průměru kolem 2–10 nm (1nm, nanometr, je jedna miliardtina metru), jež jsou schopny v důsledku nižší energie ve srovnání s energií vodivostního pásu okolního polovodiče vázat elektrony. Jsou to neobvyklé materiály – jejich malé rozměry jim propůjčují kvantové vlastnosti zcela odlišné od látek, ze kterých jsou tvořeny.

Ve studii vědci představili experimentální výsledky, které prokázaly, že kvantové tečky mají také vlastnosti enzymů. Chování kvantových teček napodobuje metabolické dráhy, aniž by k tomu byl potřeba biochemicky složitý a na evoluci velmi náročný enzymový aparát.

„Podle naší teorie nevznikají nukleové báze jen během několika vteřin účinky impaktního plazmatu, ale celý děj pokračuje v horkých impaktních kráterech,“ dodává spoluautor studie Martin Ferus z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR. V návaznosti na tento výzkum tým publikoval i další ucelenou studii v časopise Frontiers, ve které detailně popisuje související chemii vzniku prebiotických látek v impaktních kráterech rané Země a Marsu.

Více informací:

RNDr. Martin Ferus, Ph.D.
Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR
martin.ferus@jh-inst.cas.cz


Ing. Lukáš Nejdl, Ph.D.
Ústav chemie a biochemie Mendelovy univerzity v Brně
lukasnejdl@gmail.com

TZ ke stažení zde.

Kvantové tečky z transmisní elektronové mikroskopie (LVEM 25)

Kvantové tečky z transmisní elektronové mikroskopie (LVEM 25)

FOTO: DELONG INSTRUMENTS a.s., operátor Jaromír Bačovský
Část pražského týmu (zleva): Petr Kubelík, který počítal chemické modely plazmatu, vedoucí týmů Svatopluk Civiš a Martin Ferus se studentem Antonínem Knížkem, který pracuje na modelech raných planetárních atmosfér.

Část pražského týmu (zleva): Petr Kubelík, který počítal chemické modely plazmatu, vedoucí týmů Svatopluk Civiš a Martin Ferus se studentem Antonínem Knížkem, který pracuje na modelech raných planetárních atmosfér.

FOTO: Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR
Svatopluk Civiš a Petr Kubelík (vzadu)plní v laboratoři kyvety pro interakční experimenty.

Svatopluk Civiš a Petr Kubelík (vzadu)plní v laboratoři kyvety pro interakční experimenty.

FOTO: Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR
Petr Kubelík (vpravo) a Lukáš Petera z Oddělení spektroskopie na laseru PALS Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR. Spolu s technikem Michalem Červeňákem připravují interakční experiment s laserovými jiskrami.

Petr Kubelík (vpravo) a Lukáš Petera z Oddělení spektroskopie na laseru PALS Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR. Spolu s technikem Michalem Červeňákem připravují interakční experiment s laserovými jiskrami.

FOTO: Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR
Plazmová jiskra, vytvořená v atmosféře pomocí soustředění laserového záření výkonového zařízení PALS, napodobuje účinky impaktu na prostředí raných planet.

Plazmová jiskra, vytvořená v atmosféře pomocí soustředění laserového záření výkonového zařízení PALS, napodobuje účinky impaktu na prostředí raných planet.

FOTO: Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR
Kvantové tečky fluoreskující v barvách duhy pod UV světlem. S rostoucím průměrem kvantové tečky se mění i zakázaný pás (zmenšuje se), a proto se barevná škála posouvá do červené oblasti spektra.

Kvantové tečky fluoreskující v barvách duhy pod UV světlem. S rostoucím průměrem kvantové tečky se mění i zakázaný pás (zmenšuje se), a proto se barevná škála posouvá do červené oblasti spektra.

FOTO: Ústav chemie a biochemie Mendelovy univerzity v Brně
Kvantové tečky jsou fluoreskující nanočástice v celé škále viditelného spektra (barvy duhy). Kromě této zajímavé vlastnosti mohou kvantové tečky rovněž napodobovat chování dnešních enzymů.

Kvantové tečky jsou fluoreskující nanočástice v celé škále viditelného spektra (barvy duhy). Kromě této zajímavé vlastnosti mohou kvantové tečky rovněž napodobovat chování dnešních enzymů.

FOTO: Ústav chemie a biochemie Mendelovy univerzity v Brně
Lukáš Nejdl

Lukáš Nejdl

FOTO: Ústav chemie a biochemie Mendelovy univerzity v Brně
Martin Ferus v laboratoři u vakuové aparatury

Martin Ferus v laboratoři u vakuové aparatury

FOTO: Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR

Přečtěte si také

Kontakty pro média

Markéta Růžičková
vedoucí Tiskového oddělení
+420 777 970 812

Eliška Zvolánková
+420 739 535 007

Martina Spěváčková
+420 733 697 112

press@avcr.cz

Tiskové zprávy