Vysokoškolští studenti po třetí vlně pandemie koronaviru

Z výzkumu Fakulty sociálních věd UK, Sociologického ústavu AV ČR a konsorcia psychologů vyplývá, že studenti dodržovali na konci semestru výrazně více preventivních opatření než obecná populace lidí ve věku 18–34 let. Také byli více nakloněni vakcinaci. Jejich finanční zajištěnost prudce propadla a míra symptomů deprese je stále je zvýšená oproti situaci před pandemií. Negativně na duševní stav studentů působila především špatná finanční situace a ztížené podmínky studia (distanční výuka).

Současný projekt navazuje na výzkum Sociologického ústavu AV ČR a Fakulty sociálních věd UK z jara 2020 zaměřený na vysokoškolské studenty a na to, jak se jich první vlna pandemie dotkla v oblasti studií, duševní pohody a dalších příbuzných témat. Šetření mohlo proběhnout díky projektu START/SOC/047, který byl podpořen z projektu Grantová schémata na UK.

Sběr dat probíhal online od 18. 5. do 30. 6. 2020, byli zapojeni studenti z více než 13 českých veřejných, 2 státních a 8 soukromých univerzit. Celkem máme po prvotním čištění k dispozici data od 9595 respondentů:

Dodržování opatření a očkování u studentů

Sběr dat probíhal v období po odeznění třetí vlny pandemie, přesto studenti VŠ deklarovali dodržování většiny jmenovaných preventivních opatření (viz Graf č. 1). Vysokoškolští studenti dodržovali na konci minulého akademického roku nadprůměrný počet preventivních opatření: ve srovnatelné otázce ve výzkumu Život během pandemie od PAQ Research během stejného období ve věkové skupině 18–34 let překročilo hranici 50 % pouze nošení roušky nebo respirátoru (v našem případě čtyři nejzákladnější opatření: Vypočteno z dat dostupných ke stažení na stránce zivotbehempandemie.cz/jednotlive-protektivni). Například častější mytí rukou dodržovalo pouze 35 % respondentů ve věku 18–34 let ve výzkumu PAQ Research, v našem případě to bylo 72 % vysokoškolských studentů.

Z deseti dotazovaných preventivních opatření jich studenti průměrně dodržovali 4,54. Žádné protiepidemické opatření nedodržovalo 2,5 % vysokoškolských studentů. Čtyři nejzákladnější opatření (krytí úst a nosu, užívání dezinfekce, hygiena rukou a omezení sociálních kontaktů) dodržovala třetina respondentů.

Graf č. 1: „Která z následujících preventivních opatření používáte ke své ochraně?“

N = 9423

Velká část dotazovaných vysokoškolských studentů deklarovala, že byli naočkováni proti nemoci covid-19 již na začátku léta (18 %), přičemž 63 % studentů vyjadřovalo ochotu nechat se naočkovat. Pouze menšina studentů (6 %) rozhodně neměla o očkování zájem. To kontrastuje s výsledky PAQ Research, kdy ve skupině mladých lidí (18–34 let) bylo 16 % rozhodných odpůrců očkování, zatímco naočkovaných nebo k očkování ochotných respondentů bylo celkem 57 % (v našich datech 81 %), zdroj informací: výzkum Život během pandemie: zivotbehempandemie.cz/imunizace. Vysokoškolští studenti jsou tedy na rozdíl od obecné populace mladých lidí daleko více nakloněni očkování proti nákaze covid-19.

Graf č. 2: „Až dostanete možnost nechat se naočkovat lékařsky ověřenou a schválenou vakcínou proti Covid-19, využijete ji?“

N = 9349

Finanční situace studentů

Finanční zajištěnost studentů klesla z cca 88 % před pandemií na cca 71 % během pandemie (v čase sběru letošního května až června). Nyní zhruba 16 % studentů podle svých slov nedisponuje dostatečnými finančními prostředky na pokrytí svých měsíčních výdajů. Až 38 % vysokoškolských studentů by si navíc nemohlo dovolit ze svého zaplatit nečekaný finanční výdaj ve výši 12  000 Kč.

Více jak polovina studentů měla před pandemií covid-19 práci převyšující 8 hodin týdně. Téměř třetina (28 %) z těchto respondentů o svoji práci během pandemie přišla. To se negativně podepsalo na finanční situaci těchto studentů. Pouze 47 % studentů, kteří přišli o práci, mělo dostatek finančních prostředků k pokrytí svých výdajů (oproti 76 % studentů, kteří si svůj výdělek během pandemie udrželi). Doplňme, že studenti typicky pracují brigádně, nejčastěji formou dohod o provedení práce, a proto se na ně nevztahovaly žádné vládní kompenzace dopadu COVID-19.

Nedostatkem finančních prostředků jsou ohroženi především studenti bakalářského stupně, celkem cca pětina z nich udávala, že během letošního sběru dat na počátku léta neměla dostatek finančních prostředků na pokrytí měsíčních výdajů oproti zhruba 12 % u magisterských a doktorských studentů.

Graf č. 3: Do jaké míry souhlasíte s následujícím výrokem? „Disponoval(a) jsem dostatečnými finančními prostředky, které pokryjí moje měsíční výdaje.“

N = 9893

Nečekaný výdaj ve výši 12  000 Kč by si nemohlo dovolit zaplatit cca 45 % Bc. studentů (vs. 31 % Mgr. studentů a 16 % Ph.D. studentů). Studenti magisterského a doktorského stupně měli častěji placenou práci převyšující 8 hodin týdně (40 % Bc. studentů vs. 51 % Mgr. vs. 76 % Ph.D.).

 Graf č. 4: „Mohl(a) byste si v případě potřeby dovolit ze svého zaplatit nečekaný výdaj ve výši 12  000 Kč?“

N_bakaláři = 5672

N_magistři = 3325

N_doktorandi = 574

Studenti a psychické zdraví

Ve výzkumu jsme též navázali na sběr z jara 2020 a použili jsme stejný indikátor depresivních symptomů (CES-D8). Ten nám umožňuje porovnávat, jestli studenti vysokých škol měli po třetí vlně pandemie větší nebo stejný sklon k depresi jako na začátku pandemie v roce 2020. Depresivita vysokoškolských studentů se nezměnila, ustálila se na vysokých hodnotách z počátku pandemie. Před pandemií covid-19 byl podle European Social Survey průměr depresivních symptomů u českých VŠ studentů 1,5 na čtyřbodové škále (měřeno v roce 2014), po třetí vlně pandemie byl průměr 2,4 – jedná se tedy o výrazný nárůst.

Graf č. 5: Histogramy součtového indexu škály depresivity CES-D 8 (1 = malý sklon k depresi, 4 = velký) – srovnání mezi českými VŠ studenty z 2020 (vlevo) a 2021 (vpravo)

Kromě depresivity jsme též měřili pocity osamělosti. Použili jsme stejný indikátor jako na jaře 2020, díky tomu můžeme usoudit, že míra osamělosti se u studentů během pandemie nezměnila. 37 % respondentů výzkumu se podle škály osamělosti Kalifornské univerzity v Los Angeles (UCLA) cítilo osaměle (skóry 8 až 12).

Graf č. 6: Skóry třípoložkové škály osamělosti UCLA (3 = necítí se vůbec osaměle, 12 = cítí se velmi osaměle) – srovnání mezi českými VŠ studenty z 2020 a 2021

N₂₀₂₀ = 6497

N₂₀₂₁ = 9662

Co mělo vliv na duševní stav studentů? Vyšší úroveň depresivních symptomů indikovaly studentky. Nedostatek finančních prostředků měl též negativní efekt na depresivitu studentů. Studenti, kteří indikovali stres z důvodu změn ve výuce (distanční výuka) způsobený pandemií covid-19, měli vyšší úroveň symptomů deprese. Silný negativní efekt na příznaky deprese měla obava z nedokončení ročníku. Naopak protektivní efekt proti depresi měl stálý partnerský vztah.

Jak špatná finanční situace studentů, tak především ztížené podmínky studia (distanční výuka) negativně působily na duševní zdraví studentů na konci minulého akademického roku. Pro další vývoj bude zásadní, po jak dlouhou dobu se v novém akademickém roce budou moci vysokoškolští studenti účastnit běžné (prezenční) výuky.

 Graf č. 7: Model jednotlivých efektů vybraných proměnných na depresivitu studentů

N = 8965

 Více informací:

• Petr Soukup, e-mail: petr.soukup@fsv.cuni.cz
• Jan Klusáček, e-mail: jan.klusacek@soc.cas.cz
• Michaela Kudrnáčová, e-mail: michaela.kudrnacova@soc.cas.cz

TZ ke stažení zde

Přečtěte si také

• Mikrobiologický ústav AV ČR získal evropské ocenění excelence lidských zdrojů
• Nová studie odhalila roli cukrů na povrchu buněk v navigaci neuronů
• Replika starověké římské lodi kotví ode dneška na Nových mlýnech
• Revoluční metoda českých vědců odhalila strukturu chromozomu
• Třetí ročník akce Biosmršť 2024 zaznamenal nový rekord v počtu pozorování
• Kde se Mars třese? Nová studie poukazuje na jižní okraj oblasti Tharsis
• Kontaminace prostředí těžkými kovy ovlivňuje barvu ptačích vajec
• Česko-německá spolupráce odhalila průlomová pozorování v dělení lidských buněk
• Osada prvních zemědělců ukazuje, jak žili lidé na českém území před 7000 lety
• Výstava Boj o malé město (1900–1960). Příběhy památek a jejich lidí