Tiskové zprávy

S výměnou kloubu přichází úleva, někdy ale i další riziko v podobě infekce. Na vyřešení jedné z nejzávažnějších komplikací moderní ortopedie pracuje Elena Tomšík z Ústavu makromolekulární chemie Akademie věd ČR. Se svými kolegy a dalšími spolupracovníky vyvíjí inteligentní biosenzory pro včasnou diagnostiku zánětů spojených s kloubními náhradami. Výsledky mohou významně přispět k účinnější léčbě a prevenci závažných komplikací, mezi něž patří bolest, otok, výtok z rány, selhání implantátu, sepse či v krajních případech amputace.

Matematicko‑fyzikální fakulta UK ve spolupráci s Akademií věd ČR uvedla dnes do provozu nejvýkonnější český zkapalňovač helia pro vědecké účely o výkonu 49 litrů kapalného helia za hodinu. Ročně může zkapalnit až 70 000 metrů krychlových plynného helia. Přístroj využijí vědci i pro opětovné zkapalnění extrémně těkavého vzácného plynu z laboratoří, který takto recyklují. Zkapalňovač umožní další rozvoj kryogenních experimentů, výzkum kvantové turbulence i simulace proudění uvnitř Slunce či pulsarů.

Zapojit roboty do společnosti není v Česku jen technický problém, ukazují výsledky rozsáhlého výzkumu postojů veřejnosti k využívání robotů. Nejvíce záleží na tom, jak lidé důvěřují ostatním. Debatu o sociálních robotech a jejich roli ve společnosti proto nelze redukovat pouze na technické otázky či ekonomické přínosy. Výzkum vznikl spoluprací tří institucí v programu Strategie AV21 Epicentra civilizace.

Setkání s přední britskou odbornicí dr. Annou Bull, docentkou z University of York, pořádá u příležitosti oslav Mezinárodního dne žen a dívek ve vědě NKC –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ gender a věda Sociologického ústavu AV ČR ve spolupráci s britskou ambasádou a Filozofickou fakultou UK. Expertka  bude se studujícími a začínajícími vědci a vědkyněmi sdílet praktické nástroje pro navigaci v náročných situacích, se kterými se mohou setkat napříč akademickým prostředím. 

Zkušenosti s řízením komunikace přední světové výzkumné instituce, příklady dobré praxe špičkových českých vědců a vědkyň i sdílení a debaty o tom, jak odstraňovat překážky v komunikaci vědy. To vše bude tématem konference Komunikace vědy 360°, kterou ve čtvrtek 5. února 2026 pořádá Akademie věd ČR, Fakulta sociálních věd UK a platforma SciComHub. Akce se uskuteční v areálu FSV UK v Jinonicích.

Think-tank IDEA při CERGE-EI zveřejňuje osvětové video, které vysvětluje fungování algoritmu, kterým Cermat páruje uchazeče se školami. Jde o tzv. mechanismus odloženého přijetí (angl. deferred acceptance mechanism) zavedený v roce 2024 při digitalizaci přijímacího řízení. Video je určeno především uchazečům, jejich rodičům i pracovníkům škol a představuje také návod na to, kdy se při hlášení na školy vyplatí taktizovat, a kdy ne.

Český vědecký tým zaujal mimořádný buk albín z Moravského krasu. Metr vysoký strom postrádá chlorofyl a přestože nefotosyntetizuje, roste zhruba třicet let. Odborníci se zaměřili na zdroje, ze kterých strom získává cukry, aby přežil. Výsledky publikovali v časopise Tree Physiology.

Vědci z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR pronikají do detailů genové transkripce. Popsali dosud neznámý molekulární mechanismus, kterým může začínat přepis genetické informace z deoxyribonukleové kyseliny (DNA) do ribonukleové kyseliny (RNA). Zaměřili se na zvláštní molekuly nazývané alarmony, které se vyskytují v buňkách napříč organismy a jejichž hladina se často zvyšuje při buněčném stresu. Výsledky výzkumu zveřejnil prestižní vědecký časopis Nature Chemical Biology.

Oteplující se klima narušuje jemnou rovnováhu v přírodě. Mezinárodní tým vědců pod vedením entomologů z Biologického centra Akademie věd ČR zjistil, že vyšší teploty výrazně snižují úspěšnost parazitoidů – drobných vosiček, které v přírodě pomáhají regulovat populace hmyzu. Špatná zpráva je to i pro zemědělce, kteří tyto vosičky využívají jako součást ochrany rostlin před hmyzími škůdci. Výsledky studie byly publikovány v prestižním časopise Ecology Letters.

Vědci z Ústavu molekulární genetiky AV ČR přispěli k objasnění toho, jak nově objevené mutace v genech malých jaderných RNA způsobují onemocnění retinitis pigmentosa. Studie publikovaná v prestižním časopise Nature Genetics uvádí, že tyto mutace „brzdí“ proces zpracování RNA, což je nezbytné pro správné přečtení informace uložená v naší DNA.