Tiskové zprávy

Významnou roli při rozvoji mentální anorexie hrají mikroorganismy ve střevech a obnovení zdravého mikrobiomu je proto zásadní pro úplné zotavení z tohoto psychiatrického onemocnění. Takové závěry nabízejí dvě studie vědců z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR. Poskytují další důkazy, že do příběhu anorexie promlouvají i mikroorganismy, které osidlují střeva.

Jeskynní krápníky, tzv. speleotémy, vědci běžně využívají jako jakési přírodní archivy klimatu. Z jejich vrstev lze vyčíst informace o době jejich vzniku. Předpokládali tedy, že podobné informace budou ukryty i v tzv. bradavičnatých sintrech. Výzkum však ukázal, že tyto útvary jsou velmi mladé a významnou roli v jejich vzniku hraje množství a intenzita srážek. Nenesou informaci o tom, jaké klima panovalo před desítkami tisíc let. Mohou však vědcům pomoci pochopit, jak prostředí reaguje na klimatické změny v posledních desetiletích. Na výzkumu se podíleli vědci z ČR i zahraničí, kteří jsou zapojeni do projektu RES-HUM.

Geofyzikální ústav AV ČR ve spolupráci s Archivem výtvarného umění představí výstavu Viktor Kolář: Obležené město – Ostravské periferie na počátku 60. let. Fotograf a rodák z Ostravy Viktor Kolář ve své rané tvorbě zachytil proměny průmyslové krajiny severní Moravy, zejména okolí dolů, hald a dalších stop intenzivní těžební činnosti, které neodmyslitelně utvářely podobu regionu i život jeho obyvatel. Výstava bude zahájena 4. listopadu 2026 v 17 hodin v přednáškovém sále Geofyzikálního ústavu AV ČR v Praze na Spořilově. Pro veřejnost bude otevřena od 5. listopadu 2026 do 15. ledna 2027.

Molekuly nejsou nikdy v klidu. Vlivem tepelné energie se neustále pohybují v prostoru a navíc se jejich části otáčejí jedna vůči druhé. Vědci z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR (ÚOCHB) nyní ukázali, že náhodný pohyb uvnitř molekuly jde výrazně utlumit. Pomocí světla mohou zpomalit vzájemnou rotaci dvou různých částí jedné molekuly až o pět řádů, což představuje důležitý krok při konstrukci molekulárních strojů.

Na Kanárských ostrovech dnes slavnostně zahájila provoz čtveřice velkých teleskopů LST (Large-Sized Telescope). Stojí na observatoři Roque de los Muchachos na ostrově La Palma a tvoří základ severní části CTAO (Cherenkov Telescope Array Observatory), budoucí největší observatoře pro detekci kosmického gama záření na světě.

Invazivní aspergilóza je zejména u pacientů se zhoubnými nádory krvetvorby velmi závažné onemocnění. Mezinárodní tým vedený vědci z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR vytvořil šetrný diagnostický přístup, který díky kombinaci tří biomarkerů v moči a krvi zachytí až 80 % případů této mykotické infekce. Nový postup může být zvlášť důležitý tam, kde nelze bezpečně nebo včas odebrat vzorek z plic.

Uvést alespoň jeden druh, který je v jejich zemi invazní, dokáže méně než polovina lidí. Také podpora opatření zaměřených na regulaci těchto druhů je nízká. Ukázala to globální studie zahrnující více než 20 tisíc respondentů z 54 zemí světa. Výsledky zároveň ukazují, že lidé s větším povědomím o biologických invazích častěji podporují i jejich regulaci.

Co otrávilo psy na Lipně a jaké důkazy vedly k objasnění případu? Které vzácné brouky ukrývá Šumava, co žije v hlubinách Tichého oceánu a jak se vyrábělo víno v římské době? Nový, již 23. cyklus Akademických půlhodinek nabídne sedm popularizačních přednášek z oblasti přírodních věd, archeologie, umění i práva. Společně jej pořádají Biologické centrum Akademie věd ČR a Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Podzimní série začíná ve středu 7. října 2026 a potrvá do 25. listopadu. Přednášky se konají vždy ve středu od 16 hodin v Alšově jihočeské galerii ve Wortnerově domě v ulici U Černé věže 22 v Českých Budějovicích. Vstup je zdarma.

Evropa je ke Slunci zase “o kousek blíž”. Projekt EST (Evropský sluneční dalekohled) byl z kategorie ESFRI Project povýšen na ESFRI Landmark. To potvrzuje jeho význam pro Evropu, pokrok směrem k výstavbě i  vědecký přínos této výzkumné infrastruktury nové generace.

Jak budou vypadat řeky za 50 let, jak se rozhodovat, když neznáme pravdu, nebo jakou roli hraje vítr při vlnách veder, suchu a požárech? I taková témata nabídne letošní Týden Akademie věd ČR. Od 2. do 8. listopadu otevřou její vědecká pracoviště po celém Česku své laboratoře, knihovny, archivy i další běžně nepřístupná místa. Kompletní program festivalu je ode dneška zveřejněný na webu tydenavcr.cz. Rezervace na akce s omezenou kapacitou se spustí ve středu 7. října ve 14:00. Vstup je zdarma.