Tiskové zprávy

Téměř sto let vědci nezaznamenali žádný výskyt tohoto pozoruhodného vodního hlodavce. Nyní se jej podařilo znovuobjevit v biosférické rezervaci Yayu na jihozápadě Etiopie. Na nálezu mimořádně vzácného savčího rodu Nilopegamys se podílel etiopsko-český výzkumný tým, v němž působili také odborníci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR.

Lýkožrout smrkový dokáže vyžít ze stravy složené z tvrdého dřeva a lýka, ačkoli obsahují jen minimum živin. Mezinárodní tým vědců vedený odborníky z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR (MBÚ AV ČR) odhalil rozsáhlou metabolickou spolupráci v kůrovčím střevě. Autoři studie publikované v prestižním časopise The ISME Journal prokázali, že kůrovec si celulózu dokáže štěpit sám, zatímco v poskytování ostatních esenciálních živin a nového zdroje dusíku mu pomáhá jeho bakteriální společenstvo (bakteriom).

Zakarpatí patří ke klíčovým oblastem pro poznání nejstaršího osídlení Evropy. Právě zde byly v lokalitě Korolevo objeveny kamenné nástroje staré přibližně 1,4 milionu let, které reprezentují nejstarší spolehlivě datovaný doklad přítomnosti člověka v Evropě. Na tento výzkum navazuje první ukrajinsko-česká archeologická expedice do jeskyně Moločnyj Kamiň, kam se vědci v říjnu 2026 vrátili po 53 letech. Expedice Archeologického ústavu AV ČR, Brno, a Archeologického ústavu Národní akademie věd Ukrajiny měla zatím průzkumný charakter – ověřila stav lokality, odebrala vzorky a připravila podmínky pro budoucí sezony.

Nový policy brief think-tanku IDEA při CERGE-EI analyzuje ekonomické dopady rozhodnutí vlády převést platby za podporované zdroje energie (POZE) z odběratelů elektřiny na státní rozpočet. Opatření, které domácnostem a firmám snížilo účty za elektřinu, stojí stát přibližně 17 miliard korun ročně. Prostřednictvím vyššího hospodářského růstu a daňových příjmů se podle analýzy do veřejných rozpočtů vrátí nanejvýš jedna miliarda korun. Vládní představa, že se opatření z velké části zaplatí samo, je proto nereálná.

Tři vynikající vědci, špičky svých oborů v mezinárodním srovnání, a šest expertů a expertek, kteří dosud neměli možnost založit svou vlastní výzkumnou skupinu, dostanou dnes prestižní ocenění Praemium Academiae 2026 a prémii Lumina quaeruntur. Desítky milionů korun pro každého podpoří mimo jiné rozvoj metody cold spray pro úpravy kovových materiálů bez zahřívání, výzkum nerovností v bydlení napříč Evropou, detailní studium mikroplastů v rostlinách, analýzy archeologických nálezů pomocí metod jaderné fyziky nebo bližší porozumění tomu, jak replikace DNA souvisí s růstem, obnovou tkání a stabilitou genomu.

Výzkum meteorů, nových materiálů, změn v českých lesích nebo důležitosti kamene v archeologických nalezištích. Výběr nových stáží Otevřené vědy je opět široký a umožní středoškolákům se na rok stát vědcem přímo na pracovištích Akademie věd ČR. Uzávěrka přihlášek je 30. listopadu, studenti se mohou ucházet o více stáží současně.

Jak oživit minulost a přiblížit archeologii mladé generaci? Mendelovo gymnázium v Opavě pořádá druhý ročník vzdělávací soutěže pro žáky základních a středních škol. Nový formát soutěže vznikl v loňském roce ve spolupráci s Archeologickým ústavem AV ČR, Brno, pobočkou pro severní Moravu a Slezsko. Dvoučlenné týmy změří své síly v několika disciplínách, které prověří jejich znalosti, kreativitu i týmovou spolupráci.

Po čtyřech letech příprav se v Českých Budějovicích otevřela nová vzdělávací laboratoř OpenLab. Vznikla při Biologickém centru AV ČR s cílem umožnit dětem a mladým lidem poznávat vědu vlastní zkušeností – prostřednictvím experimentů, práce s laboratorním vybavením a pod vedením lektorů. Od konce října zahájila pravidelný provoz pro školní skupiny.

Výsledky tříletého mapování ryb Šumavy ukázaly cestu, jak podpořit původní druhy v době klimatických změn. Z Chlumského rybníka u Volar v CHKO Šumava vznikne vodní oáza pro chráněnou mihuli potoční a šumavskou populaci pstruha obecného. Výlov a změna rybí obsádky proběhnou v listopadu za spolupráce města Volary, Českého rybářského svazu, Správy Národního parku Šumava a Biologického centra Akademie věd ČR.

Co se skrývá v našem oblečení, proč může umělá inteligence zápasit s tykáním a vykáním nebo jak vědci sledují vodu v krajině? Už v pondělí 2. listopadu začíná šestý ročník Týdne Akademie věd ČR. Festival letos poprvé slavnostně odstartuje přímo ve vědeckém areálu na pražském Spořilově. Do neděle 8. listopadu nabídne více než 300 akcí po celém Česku. Vstup je zdarma.