Tiskové zprávy

Vodní toky na české i saské straně Krušných hor čeká v následujících třech letech rozsáhlý biologický průzkum. Jihočeští hydrobiologové navazují na úspěšný výzkum pstruhů na Šumavě a v novém mezinárodním projektu podpořeném programem Interreg Česko–Sasko budou zkoumat rybí společenstva na 80 lokalitách. Vědci chtějí zjistit aktuální stav rybích populací, jejich zdravotní kondici, genetickou rozmanitost, výskyt parazitů i dlouhodobý teplotní režim toků. Výsledky pomohou lépe chránit původní vodní ekosystémy a předvídat jejich vývoj v podmínkách měnícího se klimatu.

Pátrání po zmizelém profesorovi, luštění tajných zpráv i hledání převratného léčiva. Outdoorová hra Mise Retrovirus se odehrává v pražských Dejvicích a přibližuje český výzkum, který stál u zrodu světově významných antivirotik. Inspirací k jejímu vzniku bylo blížící se 90. výročí narození chemika Antonína Holého a vznikla díky spolupráci Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR (ÚOCHB) a herního zážitkového studia Get Out Fun.

Spektrograf PLATOSpec na observatoři La Silla se podílel svými pozorováními na významném objevu popisujícím mladý exoplanetární systém tvořený horkým Jupiterem a super Zemí a hnědým trpaslíkem na vzdálené oběžné dráze. Sklon a poloha oběžných drah planet a jejich orientace k hnědému trpaslíku vypovídá o velmi dynamickém vývoji a umožňuje jedinečný vhled do formace planetárních systémů. Výsledky výzkumu prezentoval mezinárodní tým vedený Matíasem Jonesem z Evropské jižní observatoře, se kterým spolupracují české týmy, v časopise Nature.

V internačním táboře Andalusia v Jihoafrické republice bylo vězněno v době 2. světové války asi 1200 Němců. Archeologové Archeologického ústavu AV ČR v Praze, Západočeské univerzity v Plzni a Sol Plaatje Univerzity v Kimberley potvrdili přesnou lokaci místa, popsali, jak se tábor měnil, a pořídili detailní dokumentaci, která poslouží mimo jiné pro vytvoření 3D modelu lokality.

Záblesk ve vzdálenosti deseti miliard světelných let přinesl první přímé optické potvrzení patnáct let staré teoretické předpovědi.

Robotický dalekohled D50 Astronomického ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově zachytil ve světelné křivce gama záblesku tvar předpovídaný od roku 2009, avšak dosud nikdy přesvědčivě pozorovaný: synchrotronové záření tepelné populace elektronů v relativistické rázové vlně. Jde o první přímé optické potvrzení klíčových předpovědí počítačových simulací a zároveň ukázku, že teplotu plazmatu v kosmickém urychlovači lze změřit z jediného pozemního dalekohledu.

Malý přístroj, kapka vzorku a levná elektroda místo velkých laboratorních zařízení za miliony. Tým z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR vyvíjí postup, který může rozšířit možnosti dostupných elektrochemických analyzátorů. V nové studii prokázal, že s jejich pomocí lze zjišťovat množství antidepresiva Trazodonu v moči. Takové měření by v budoucnu mohlo pomoci lépe sledovat, jak konkrétní pacienti a pacientky léčivo metabolizují. Výzkum byl zveřejněn v časopisu Talanta.

Na hradě Rychmburk vznikla nová expozice Alchymie planet, kterou připravilo Regionální muzeum v Chrudimi ve spolupráci s Heyrovského ústavem Akademie věd ČR a dalšími partnery. Návštěvníkům představí kosmos očima astrochemiků a astrobiologů jako prostředí, v němž se během téměř 14 miliard let formovaly částice, atomy, molekuly, planety i podmínky pro vznik života. Výstava se otevírá 25. června 2026 a bude ke zhlédnutí další čtyři roky.

Mimořádný talent na počátku vědecké dráhy: to vyzdvihuje prestižní ocenění Prémie Otto Wichterleho, které udělila Akademie věd ČR celkem třiadvaceti vědcům a vědkyním. Ceny pro rok 2026 laureátům předal předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek.

Studie publikovaná v časopise Current Biology přináší nový pohled na jednu ze základních otázek evoluce rostlin: Co umožnilo vznik stromů? Vědci z Botanického ústavu Akademie věd ČR, Cal Poly Humboldt, Yaleovy univerzity a Univerzity v Hohenheimu se zaměřili na to, jak se stromy vyvinuly a co jim umožnilo stát se jedněmi z největších a nejdéle žijících organismů na Zemi.

Nová studie think-tanku IDEA při Ekonomickém ústavu Akademie věd ČR detailně mapuje vývoj a strukturu platů českých učitelů a výdaje na ně. Popisuje, jak se vyvíjí relativní platy učitelů ve srovnání s politickými přísliby, jaký je jejich výhled, jak jsou vysoké v mezinárodním srovnání a jaká je jejich struktura s ohledem na věk a odměny.