Tiskové zprávy

Oteplující se klima narušuje jemnou rovnováhu v přírodě. Mezinárodní tým vědců pod vedením entomologů z Biologického centra Akademie věd ČR zjistil, že vyšší teploty výrazně snižují úspěšnost parazitoidů – drobných vosiček, které v přírodě pomáhají regulovat populace hmyzu. Špatná zpráva je to i pro zemědělce, kteří tyto vosičky využívají jako součást ochrany rostlin před hmyzími škůdci. Výsledky studie byly publikovány v prestižním časopise Ecology Letters.

Vědci z Ústavu molekulární genetiky AV ČR přispěli k objasnění toho, jak nově objevené mutace v genech malých jaderných RNA způsobují onemocnění retinitis pigmentosa. Studie publikovaná v prestižním časopise Nature Genetics uvádí, že tyto mutace „brzdí“ proces zpracování RNA, což je nezbytné pro správné přečtení informace uložená v naší DNA.

Z unikátního výzkumu projektu KULTIMED (Kultivace prostředí medicíny) na téměř všech lékařských fakultách vyplynulo, že studentky a studenti medicíny zažívají oproti studujícím jiných oborů více stresu (přes 40 %), nevhodného chování (každý třetí) a trpí také špatnou organizací studia, která zahrnuje třeba i 10 vyučovacích hodin za den, časté přejíždění na větší vzdálenosti nebo nedostupnost studijních materiálů. Naopak celková spokojenost se studiem je u mediků a mediček vyšší než u ostatních studujících. 

Think-tank IDEA při CERGE-EI zveřejnil novou studii, která přináší detailní mezinárodní srovnání struktury a hodnoty majetku českých domácností. Studie ukazuje, že české domácnosti se mezi evropskými zeměmi vyznačují poměrně specifickou strukturou majetku – zatímco chudší domácnosti v mezinárodním srovnání drží majetek relativně vysoký, ty bohatší relativně nižší. Analýza nepokrývá nejchudší a nejbohatší části populace s ohledem na jejich nedostatečné pokrytí v datech.

Dvě interaktivní mapy Říčan a Pacova představuje u příležitosti Mezinárodního dne památky obětí holokaustu v úterý 27. ledna Masarykův ústav a Archiv AV ČR. Nové mapy navazují na projekt MemoMap Praha.

Tým českých vědců dosáhl průlomu v chápání Diamond-Blackfanovy anémie (DBA), vzácného genetického onemocnění, které u postižených dětí způsobuje závažnou chudokrevnost a vrozené malformace. Vytvořením unikátního myšího modelu, který věrně napodobuje tento patologický stav, otevřeli vědci z Českého centra pro fenogenomiku (Ústav molekulární genetiky AV ČR) a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy (BIOCEV) cestu k bezpečnější a účinnější léčbě. Jejich poznatky právě publikoval prestižní lékařský časopis HemaSphere.

Mezinárodní tým archeologů vedený vědci z Archeologického ústavu AV ČR, Brno, odhalil v jeskyni Švédův stůl v Moravském krasu rytinu starou zhruba 15 000 let. Rytý vápencový blok s vyobrazením koně byl původně součástí jeskynní stěny a představuje mimořádný doklad magdalénského umění, sloužící jako nepřímý doklad dosud nenalezeného parietálního (jeskynního) umění v Česku. Nález naznačuje, že figurativní jeskynní umění nebylo výsadou jen západní Evropy. Výsledky výzkumu, realizovaného ve spolupráci s českými a australskými odborníky, publikoval prestižní časopis Journal of Paleolithic Archaeology. Tento objev přináší nové poznatky
o symbolickém myšlení lidí na konci poslední doby ledové.

Mezinárodní tým paleontologů za účasti Milana Chrousta z Geologického ústavu Akademie věd ČR popsal první nález kožnatkovitých želv (Trionychidae) z období miocénu na území dnešního Polska. Objev má pro Česko zásadní význam, neboť podstatně přehodnocuje dřívější teorie o rozšíření kožnatkovitých želv v Evropě a prokazuje dramatický souboj dvou evolučních linií.

Vědci z Botanického ústavu Akademie věd ČR se podíleli na mezinárodním výzkumu, který ukazuje, že stromy jsou dlouhodobou a přesnou kronikou extrémních klimatických událostí. Výsledky publikované v časopise Communications Earth & Environment přinášejí nové poznatky o tom, jak se v posledních více než 150 letech měnila intenzita srážek z tropických cyklón.

Díky aktuální studii z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR je možné lépe než dosud sledovat dění v živých buňkách včetně reakcí organismu na léčiva nebo změn buněčných struktur. Podařilo se totiž vyvinout nový typ svítících značek, které zaručují kontrastnější a lépe viditelné snímky získané prostřednictvím fluorescenční mikroskopie. Objev je důležitý např. pro medicínu či farmaceutický průmysl. Tým vedený Milanem Vrábelem a Tomášem Slaninou z ÚOCHB spolupracoval na výzkumu se skupinou chemické biologie Pétera Keleho z Maďarska.