Tiskové zprávy

Výzkumný projekt vedený týmem Stanislava Kmocha z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, na němž se podíleli také odborníci z Českého centra pro fenogenomiku (CCP), Národního centra lékařské genomiky (NCMG), Ústavu molekulární genetiky AV ČR a Mikrobiologického ústavu AV ČR v centru BIOCEV, Fakultní nemocnice Ostrava a z partnerských institucí v zahraničí, objasnil mechanismus vzácného neurovývojového onemocnění spojeného se změnami genu EHMT2. Studie publikovaná v časopise Nature Communications propojuje klinické pozorování pacientů s projevy Kleefstra syndromu, genomickou diagnostiku, molekulární a strukturní analýzy i experimentální ověření v geneticky upraveném myším modelu.

Léčba dědičných onemocnění patří k velkým úkolům moderní medicíny a cílená oprava genů v časném stadiu vývoje, která by zabránila rozvoji onemocnění i jeho dědičnému přenosu, by v budoucnu mohla pomoci u některých z nich. Bezpečnost používaných metod ale závisí na tom, jak lidská embrya opravují poškození DNA vznikající při těchto úpravách a jaké jsou limity současných technologií. Právě na tyto otázky odpovídá studie publikovaná v časopise Nature, jejímž prvním autorem je Štěpán Jeřábek působící na Kolumbijské univerzitě v New Yorku a zároveň v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. Na studii se podíleli i další dva vědci z tohoto ústavu – Iva Pichová a Michal Doležal.

Jak může moderní genomika pomoci při ochraně motýlů a dalšího hmyzu? O tom budou od 8. do 11. září v Českých Budějovicích diskutovat vědci a odborníci na ochranu přírody z několika evropských zemí. Mezinárodní workshop pořádá Biologické centrum Akademie věd ČR společně s Jihočeskou univerzitou v rámci evropské iniciativy COST Action CA23122 – 10kLepGenomes. Setkání se koná v aule Jihočeské univerzity ve vědeckém kampusu na Branišovské ulici.

Jak bude Česká republika vypadat za několik desetiletí? Budeme žít ve společnosti založené na spolupráci a důvěře, nebo naopak v prostředí rostoucích konfliktů, technologických nerovností či tlaku na ekonomický růst? Nově vydané Scénáře budoucího socioekonomického vývoje pro Českou republiku do roku 2100 (CZ-SSPs) představují čtyři možné podoby budoucnosti, které mají pomoci veřejné správě, výzkumníkům i dalším organizacím lépe přemýšlet o dlouhodobých důsledcích dnešních rozhodnutí. Publikaci vydal Ústav výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe.

Dexametazon je lék, který v porodnictví zachraňuje životy. Podává se matkám při hrozícím předčasném porodu, aby se urychlilo dozrávání plic a dalších orgánů plodu. Zároveň je to však velmi silný signál, který může „přeprogramovat" fyziologii plodu včetně vyvíjejících se biologických hodin. Nová studie vědců z Fyziologického ústavu AV ČR publikovaná v časopise Biomedicine & Pharmacotherapy jako první popisuje, jak podání dexametazonu ovlivňuje genovou aktivitu v centrálních hodinách v mozku, které řídí celotělový denní rytmus.

Moderní OLED displeje, paměť buněk a čínská medicína se dočkají soustředěnější pozornosti díky finanční podpoře Evropské rady pro výzkum (ERC). ERC Starting grant za Akademii věd ČR obdrželi Ondřej Mrózek, Hana Polášek-Sedláčková a Hedwig Waters. Na svůj výzkum každý obdrží až 36 milionů korun během pěti let.

Během vývoje embrya planého čiroku z některých buněk mizejí celé nadbytečné chromozomy. Vědci poprvé zachytili tento proces na úrovni jednotlivých buněk. Tým z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR ve spolupráci s kolegy z Biotechnologického ústavu Akademie věd ČR pomocí analýzy RNA rozlišil buňky, které si B chromozom ponechávají, od těch, v nichž dochází k jeho cílenému odstranění. Identifikoval také nové kandidátní geny, které se na tomto procesu mohou podílet. Studie, která přispívá k pochopení organizace a evoluce rostlinných genomů a otevírá možnosti využití v rostlinné biotechnologii, vyšla v časopise Plant Biotechnology Journal.

Roste pomalu, ale vydrží déle. Tento vzorec se opakuje u bylin, keřů i lián od Arktidy po polopouště. Mezinárodní tým vědců vedený Botanickým ústavem Akademie věd ČR analyzoval více než 3 100 druhů rostlin z pěti kontinentů a ukázal, že pomalý růst je napříč různými skupinami rostlin spojen s delším životem. Výsledky publikované v časopise Nature Communications zároveň naznačují, že oteplování klimatu může nepřímo ovlivňovat délku života rostlin prostřednictvím změn jejich růstu.

Nová studie think-tanku IDEA při Ekonomickém ústavu Akademie věd ČR detailně mapuje rozložení kvantitativně nadaných žáků mezi školami v evropských zemích včetně Česka. Unikátní analýza odhaluje, jak toto rozložení souvisí s raným rozdělováním žáků do různých typů škol, což v Česku představuje zejména přechod na víceletá gymnázia. Jak se liší školy, kde se se nadaní na základě rané selekce výrazněji koncentrují? A mají všichni nadaní žáci stejné šance na školní prostředí, které jejich schopnosti rozvíjí?

Proč někteří pacienti s dědičným onemocněním ztrácejí zrak, trpí obezitou nebo poškozením ledvin už v raném věku, zatímco jiní mají pouze mírné zdravotní potíže? Odpověď na tuto otázku hledali vědci z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR. Martina Huranová a její výzkumný tým v nové studii odhalili, že různé mutace v témže genu mohou narušovat buněčné procesy zcela odlišnými způsoby – a právě to rozhoduje o závažnosti onemocnění.