Tiskové zprávy

Evropská kosmická agentura (ESA) na svém červnovém zasedání navrhla ambiciózní družicovou misi Plasma Observatory jako hlavního kandidáta na vědeckou misi střední velkosti (M7) plánovanou ke startu v roce 2037. Program, který bude zkoumat kosmické plazma v okolí Země, porazil konkurenční kandidátské mise včetně výzkumu Marsu či rentgenové laboratoře pro sledování nejranějšího vesmíru.

Rajčata by před vážnou chorobou mohli chránit nečekaní spojenci – viry, které napadají bakterie. Tým vedený Tetianou Kalachovou z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR vyvíjí technologii využívající bakteriofágy, tedy viry schopné ničit bakterie. Cílem je najít šetrnější způsob ochrany rajčat před vážnou chorobou zvanou bakteriální tečkovitost, která může výrazně snížit výnos plodů. Na zavedení metody do pěstitelské praxe spolupracují s Farmou Bezdínek a nově také s Českou zemědělskou univerzitou.

Mimořádně rozsáhlou a vědecky neobyčejně cennou sbírku savců z tropického ostrova Nová Guinea předal v červnu zoolog František Vejmělka z Biologického centra Akademie věd ČR a Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity Národnímu muzeu v Praze. Kolekce čítá přibližně 780 exemplářů, které dokumentují více než 60 druhů savců z nejvyšší hory Papuy-Nové Guineje. Součástí souboru jsou i čtyři dosud nepopsané druhy pralesních myší rodu Lorentzimys a také jeden z největších myšovitých hlodavců světa – velekrysa Mallomys istapantap.

Už popáté se veřejnost po celé České republice zapojí do víkendového mapování nepůvodních druhů rostlin a živočichů známého jako Biosmršť. Akce proběhne od 12. do 14. června 2026 a  poprvé se stane součástí celorepublikové osvětové kampaně Týden invazních druhů.

Šakal obecný se během několika posledních desetiletí rychle šíří Evropou a proniká i do oblastí, kde se dříve nikdy nevyskytoval. Nová mezinárodní studie publikovaná v prestižním časopise Nature Ecology & Evolution, na které se podíleli i vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR, ukazuje, že za expanzí stojí kombinace klimatických změn, proměny krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Klíčovou roli přitom hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 % evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek své současné rozlohy výskytu.

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabízí 7. ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst. Rezervace se spouští dnes 2. června.

Jak vzniká terénní výzkum v afrických savanách? Proč orchideje klamou své opylovače? A jak bude vypadat budoucnost české jaderné energetiky? Jubilejní, 10. ročník Veletrhu vědy, který se uskuteční 4.–6. června na výstavišti PVA EXPO Praha v Letňanech, obsáhne vedle stovek interaktivních expozic také desítky přednášek a diskusí zaměřených na aktuální vědecká témata i inovativní science show.

S teplým počasím začíná i koupací sezóna a hygienici již zahájili pravidelné kontroly kvality vody na řadě koupacích vod nejen ve Středočeském kraji. Aktuální výsledky ukazují, že většina sledovaných přírodních koupališť je zatím bez závažných problémů, přesto odborníci upozorňují, že během léta může kvůli vysokým teplotám a živinám ve vodě docházet k rozvoji řas a sinic.

V pondělí 25. května začíná v Chebu 20. ročník mezinárodní konference IBWS (INTEGRAL/BART Workshop). A bude pokračovat až do 29. května 2026. Tématem konference je astrofyzika vysokých energií, gama záblesky, satelitní projekty a podpůrné pozemní experimenty včetně robotických teleskopů.

Druhová pestrost hmyzu v české přírodě výrazně klesá. Zmírnit tento propad může návrat velkých kopytníků – divokých koní, zubrů a praturů – do krajiny. Ukazuje to rozsáhlá studie českých vědců vedených výzkumníky z Biologického centra Akademie věd České republiky (BC AV ČR), kteří sledovali pět skupin hmyzu na jedenácti lokalitách v České republice s celoroční pastvou velkých kopytníků. Výsledky publikoval odborný časopis Journal of Applied Ecology.