Tiskové zprávy

Cenu Europhysics Prize 2026 Evropské fyzikální společnosti za mimořádný přínos ve fyzice kondenzovaných látek obdrželi 22. září Libor Šmejkal, Jairo Sinova a Tomáš Jungwirth za objev altermagnetismu, třetí základní třídy magnetického uspořádání. Všichni tři laureáti byli v době objevů i publikace oceněných prací afiliováni s Fyzikálním ústavem AV ČR. Je to poprvé, co tuto významnou cenu obdrželi čeští vědci.

Vědci vyvinuli novou látku na bázi fluoru, která umožňuje pomocí magnetické rezonance (MRI) sledovat, jak rychle potrava prochází trávicím traktem. Novou metodu zatím v rámci preklinického výzkumu úspěšně vyzkoušeli na potkanech, v budoucnu by ale mohla pomoci při diagnostice poruch trávení nebo sledování účinku léčby. Výsledky studie publikoval časopis Advanced Healthcare Materials.

Vítězem 18. ročníku Cen Nakladatelství Academia, které byly vyhlášeny dnes v sídle Akademie věd na Národní třídě v Praze, se stala dvousvazková monografie věnovaná českému malíři, autorovi slavní opony Národního divadla, Vojtěchu Hynaisovi. Současně byly vyhlášeny i výsledky 14. ročníku Studentské soutěže Nakladatelství Academia.

Jak velký je atom? Kolik významů v sobě skrývají nula a jednička? Co je setrvačnost a jak odhalit krásu světelného spektra? Odpovědi nabídne nová naučná stezka v areálu Akademie věd ČR v Praze 8. Slavnostní otevření se uskuteční v pátek 25. září od 16 hodin před Fyzikálním ústavem AV ČR (Pod Vodárenskou věží 1, Praha 8).

Rozsáhlou zaniklou zemědělskou a výrobní krajinu v jihozápadním Kyrgyzstánu zkoumala česko-kyrgyzsko-italská vědecká expedice. Jedenáctičlenný tým prozkoumal železářské pece, zmapoval rozsah železářské výroby, objevil pozůstatky milířů a sledoval několik kilometrů dlouhé zaniklé zavlažovací kanály až k místům, odkud byla do krajiny přiváděna voda. Expedice přinesla také nečekaný objev – dosud neznámou lokalitu se skalním uměním v úzké vápencové rokli.

Česko získalo novou odbornou platformu, která propojí vědce, státní správu a odborné organizace. Jejím cílem bude spojit síly k řešení výzev spojených s úbytkem biodiverzity. Asociaci pro výzkum a podporu biodiverzity založili účastníci konference, která se uskutečnila 14.–15. září 2026 na zámku v Třešti.

V neděli 21. září zahájí vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR další terénní monitoring bělozubky tmavé v Karlovarském kraji. Až do 1. října se budou čtyři týmy pohybovat především na Chebsku a v dalších částech regionu. Zaměří se na nové lokality na hranici současného rozšíření druhu, ale vrátí se také na místa sledovaná v předchozích letech. Do mapování se může zapojit i veřejnost – vědci již díky občanské vědě získali údaje z více než 200 míst z celé České republiky.

Výzkumný projekt vedený týmem Stanislava Kmocha z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, na němž se podíleli také odborníci z Českého centra pro fenogenomiku (CCP), Národního centra lékařské genomiky (NCMG), Ústavu molekulární genetiky AV ČR a Mikrobiologického ústavu AV ČR v centru BIOCEV, Fakultní nemocnice Ostrava a z partnerských institucí v zahraničí, objasnil mechanismus vzácného neurovývojového onemocnění spojeného se změnami genu EHMT2. Studie publikovaná v časopise Nature Communications propojuje klinické pozorování pacientů s projevy Kleefstra syndromu, genomickou diagnostiku, molekulární a strukturní analýzy i experimentální ověření v geneticky upraveném myším modelu.

Léčba dědičných onemocnění patří k velkým úkolům moderní medicíny a cílená oprava genů v časném stadiu vývoje, která by zabránila rozvoji onemocnění i jeho dědičnému přenosu, by v budoucnu mohla pomoci u některých z nich. Bezpečnost používaných metod ale závisí na tom, jak lidská embrya opravují poškození DNA vznikající při těchto úpravách a jaké jsou limity současných technologií. Právě na tyto otázky odpovídá studie publikovaná v časopise Nature, jejímž prvním autorem je Štěpán Jeřábek působící na Kolumbijské univerzitě v New Yorku a zároveň v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. Na studii se podíleli i další dva vědci z tohoto ústavu – Iva Pichová a Michal Doležal.

Jak může moderní genomika pomoci při ochraně motýlů a dalšího hmyzu? O tom budou od 8. do 11. září v Českých Budějovicích diskutovat vědci a odborníci na ochranu přírody z několika evropských zemí. Mezinárodní workshop pořádá Biologické centrum Akademie věd ČR společně s Jihočeskou univerzitou v rámci evropské iniciativy COST Action CA23122 – 10kLepGenomes. Setkání se koná v aule Jihočeské univerzity ve vědeckém kampusu na Branišovské ulici.