Tiskové zprávy

Během vývoje embrya planého čiroku z některých buněk mizejí celé nadbytečné chromozomy. Vědci poprvé zachytili tento proces na úrovni jednotlivých buněk. Tým z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR ve spolupráci s kolegy z Biotechnologického ústavu Akademie věd ČR pomocí analýzy RNA rozlišil buňky, které si B chromozom ponechávají, od těch, v nichž dochází k jeho cílenému odstranění. Identifikoval také nové kandidátní geny, které se na tomto procesu mohou podílet. Studie, která přispívá k pochopení organizace a evoluce rostlinných genomů a otevírá možnosti využití v rostlinné biotechnologii, vyšla v časopise Plant Biotechnology Journal.

Roste pomalu, ale vydrží déle. Tento vzorec se opakuje u bylin, keřů i lián od Arktidy po polopouště. Mezinárodní tým vědců vedený Botanickým ústavem Akademie věd ČR analyzoval více než 3 100 druhů rostlin z pěti kontinentů a ukázal, že pomalý růst je napříč různými skupinami rostlin spojen s delším životem. Výsledky publikované v časopise Nature Communications zároveň naznačují, že oteplování klimatu může nepřímo ovlivňovat délku života rostlin prostřednictvím změn jejich růstu.

Nová studie think-tanku IDEA při Ekonomickém ústavu Akademie věd ČR detailně mapuje rozložení kvantitativně nadaných žáků mezi školami v evropských zemích včetně Česka. Unikátní analýza odhaluje, jak toto rozložení souvisí s raným rozdělováním žáků do různých typů škol, což v Česku představuje zejména přechod na víceletá gymnázia. Jak se liší školy, kde se se nadaní na základě rané selekce výrazněji koncentrují? A mají všichni nadaní žáci stejné šance na školní prostředí, které jejich schopnosti rozvíjí?

Proč někteří pacienti s dědičným onemocněním ztrácejí zrak, trpí obezitou nebo poškozením ledvin už v raném věku, zatímco jiní mají pouze mírné zdravotní potíže? Odpověď na tuto otázku hledali vědci z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR. Martina Huranová a její výzkumný tým v nové studii odhalili, že různé mutace v témže genu mohou narušovat buněčné procesy zcela odlišnými způsoby – a právě to rozhoduje o závažnosti onemocnění.

Letošní suché jaro přineslo sýčkům obecným jednu z nejhorších hnízdních sezon za poslední dekádu. V jádrové oblasti na severozápadě Čech vyvedli pouhých 48 mláďat – o 27 méně než loni. Ornitologové z České společnosti ornitologické (ČSO) a Ústavu biologie obratlovců AV ČR (ÚBO AV ČR) přičítají špatný výsledek především nedostatku potravy vlivem extrémního sucha. Sýčci v Česku dlouhodobě balancují na hraně vyhynutí. Hlavní příčinou je ztráta pestrosti zemědělské krajiny, která jim dnes nenabízí dostatek vhodných hnízdních a loveckých biotopů ani potravy. Nebezpečí pro ně představují také nezabezpečené technické pasti, jako jsou nádrže s vodou, komíny nebo svisle postavené trubky, ve kterých sýčci každý rok hynou. 

Osudy dosud důkladně neprozkoumané, rozsáhlé písemné pozůstalosti významného českého filosofa a matematika Bernarda Bolzana byly po jeho smrti v roce 1848 mimořádně spletité. Zatímco jedna část doputovala v čase až do sbírek Národního muzea a Literárního archivu Památníku národního písemnictví v Praze, sbírka převážně matematických rukopisů byla věnována Císařské dvorní knihovně ve Vídni, dnešní Rakouské národní knihovně. Obě sbírky teď budou postupně propojeny a zpřístupněny v podobě Bolzanova digitálního archivu. Průlom ve více než stoleté historii neúspěšných pokusů získat vídeňskou část rukopisů do Čech učinil odborník na Bolzanovo dílo Elías Fuentes Guillén a jeho badatelský tým z Akademie věd ČR.

O tom, zda oční kapky pomohou, nebo budou oko dráždit, může rozhodnout jejich první kontakt se slzným filmem. Tým prof. Lukasze Cwiklika z Heyrovského ústavu Akademie věd ČR vyvinul novou technologii, která umožňuje sledovat, jak na něj působí léčivé přípravky a jejich jednotlivé složky. Výsledky výzkumu nyní převádí do praxe nově založená spin-off společnost Eyveris, která chce přispět k vývoji účinnějších a lépe snášených očních přípravků.

Antonín Holý by 1. září 2026 oslavil 90. narozeniny. Léčiva vycházející z objevů jednoho z nejvýznamnějších českých chemiků dodnes pomáhají milionům lidí po celém světě při léčbě i prevenci HIV/AIDS a hepatitidy B. Úspěch léčiv založených na tenofoviru přinesl Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR (ÚOCHB) licenční příjmy v řádu miliard korun. Tyto prostředky ústav využívá k dalšímu rozvoji špičkové vědy a vytváření podmínek pro nové objevy s potenciálem uspět podobně, jako uspěly Holého sloučeniny.

Mamutí kosti z Dolních Věstonic, Milovic a Předmostí pomohly objasnit, jak vznikaly jejich velké koncentrace na archeologických nalezištích. Dlouhá léta zůstávalo otázkou, zda se hromadily přirozeně, nebo v tom hrála významnou roli lidská činnost. Na studii publikované v časopise Current Biology se podíleli také vědci z Archeologického ústavu AV ČR, Brno. Do mezinárodního týmu přinesli znalost moravských lokalit a jejich archeologických souvislostí.

Postihne-li sucho významnou rozlohu klíčových světových obilnic s pšenicí, její cena na globálních trzích roste. Výsledky nového mezinárodního výzkumu naznačují, že oteplení o tři stupně Celsia by mohlo způsobit ztrojnásobení průměrné ceny pšenice ve srovnání s rokem 2010 očištěné o inflaci. Kvůli dopadům klimatické změny se zvyšuje riziko, že v jednom roce sucho zasáhne rozsáhlejší plochy s pšenicí než v minulosti.