Tiskové zprávy

Záblesk ve vzdálenosti deseti miliard světelných let přinesl první přímé optické potvrzení patnáct let staré teoretické předpovědi.

Robotický dalekohled D50 Astronomického ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově zachytil ve světelné křivce gama záblesku tvar předpovídaný od roku 2009, avšak dosud nikdy přesvědčivě pozorovaný: synchrotronové záření tepelné populace elektronů v relativistické rázové vlně. Jde o první přímé optické potvrzení klíčových předpovědí počítačových simulací a zároveň ukázku, že teplotu plazmatu v kosmickém urychlovači lze změřit z jediného pozemního dalekohledu.

Malý přístroj, kapka vzorku a levná elektroda místo velkých laboratorních zařízení za miliony. Tým z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR vyvíjí postup, který může rozšířit možnosti dostupných elektrochemických analyzátorů. V nové studii prokázal, že s jejich pomocí lze zjišťovat množství antidepresiva Trazodonu v moči. Takové měření by v budoucnu mohlo pomoci lépe sledovat, jak konkrétní pacienti a pacientky léčivo metabolizují. Výzkum byl zveřejněn v časopisu Talanta.

Na hradě Rychmburk vznikla nová expozice Alchymie planet, kterou připravilo Regionální muzeum v Chrudimi ve spolupráci s Heyrovského ústavem Akademie věd ČR a dalšími partnery. Návštěvníkům představí kosmos očima astrochemiků a astrobiologů jako prostředí, v němž se během téměř 14 miliard let formovaly částice, atomy, molekuly, planety i podmínky pro vznik života. Výstava se otevírá 25. června 2026 a bude ke zhlédnutí další čtyři roky.

Mimořádný talent na počátku vědecké dráhy: to vyzdvihuje prestižní ocenění Prémie Otto Wichterleho, které udělila Akademie věd ČR celkem třiadvaceti vědcům a vědkyním. Ceny pro rok 2026 laureátům předal předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek.

Studie publikovaná v časopise Current Biology přináší nový pohled na jednu ze základních otázek evoluce rostlin: Co umožnilo vznik stromů? Vědci z Botanického ústavu Akademie věd ČR, Cal Poly Humboldt, Yaleovy univerzity a Univerzity v Hohenheimu se zaměřili na to, jak se stromy vyvinuly a co jim umožnilo stát se jedněmi z největších a nejdéle žijících organismů na Zemi.

Nová studie think-tanku IDEA při Ekonomickém ústavu Akademie věd ČR detailně mapuje vývoj a strukturu platů českých učitelů a výdaje na ně. Popisuje, jak se vyvíjí relativní platy učitelů ve srovnání s politickými přísliby, jaký je jejich výhled, jak jsou vysoké v mezinárodním srovnání a jaká je jejich struktura s ohledem na věk a odměny.

Mezinárodní tým vědců zjistil, že kilometrové bahenní proudy u některých z největších bahenních sopek na světě nevznikají během jediné silné erupce, jak se dosud předpokládalo. Nový výzkum bahenní sopky Lokbatan v Ázerbájdžánu ukazuje, že se celé bahenní těleso může po mnoho let pomalu plazit krajinou podobně jako ledovec a každá nová erupce znovu uvádí do pohybu jeho starší části. Tento proces byl dosud u bahenních sopek přehlížen.

Candáti mají své oblíbené noční loviště, kam putují denně několik hodin na vzdálenost až čtyř kilometrů. Před rozedněním se pak cíleně vracejí na stejné místo. Tyto pozoruhodné navigační schopnosti candáta obecného v jeho přirozeném prostředí popsali v nové studii vědci z Biologického centra Akademie věd ČR. Pomocí nejmodernějších sledovacích metod ukázali, že tento sladkovodní predátor se dokáže i za tmy a nízké viditelnosti opakovaně s vysokou přesností vracet na známé denní odpočinkové místo.

Na VII. kongres světové bohemistiky, který pořádá Ústav pro českou literaturu Akademie věd ČR, přijedou do Prahy odborníci z pětadvaceti zemí světa, včetně Japonska, Dánska nebo Velké Británie. Od 29. června do 3. července 2026 budou diskutovat o tom, co spojuje český jazyk, literaturu a kulturu s okolním světem, jak dnes fungují jazykové a kulturní hranice a jak se proměňují vlivem nových médií.

Vědci z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR (ÚOCHB) vyvinuli průlomovou technolo­gii pro efektivní vývoj aptamerů. Nová metoda propojuje několik biochemických a bioinformatických kroků a otevírá cestu k novým diagnostickým a terapeutickým aplikacím. Mezi ně patří například nositelné senzory schopné v reálném čase sledovat hladiny vybraných biomarkerů v těle a včas upozornit na blížící se zdravotní komplikace. Výsledky zveřejnil časopis Nature Communications.