Tiskové zprávy

Proč někteří pacienti s dědičným onemocněním ztrácejí zrak, trpí obezitou nebo poškozením ledvin už v raném věku, zatímco jiní mají pouze mírné zdravotní potíže? Odpověď na tuto otázku hledali vědci z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR. Martina Huranová a její výzkumný tým v nové studii odhalili, že různé mutace v témže genu mohou narušovat buněčné procesy zcela odlišnými způsoby – a právě to rozhoduje o závažnosti onemocnění.

Letošní suché jaro přineslo sýčkům obecným jednu z nejhorších hnízdních sezon za poslední dekádu. V jádrové oblasti na severozápadě Čech vyvedli pouhých 48 mláďat – o 27 méně než loni. Ornitologové z České společnosti ornitologické (ČSO) a Ústavu biologie obratlovců AV ČR (ÚBO AV ČR) přičítají špatný výsledek především nedostatku potravy vlivem extrémního sucha. Sýčci v Česku dlouhodobě balancují na hraně vyhynutí. Hlavní příčinou je ztráta pestrosti zemědělské krajiny, která jim dnes nenabízí dostatek vhodných hnízdních a loveckých biotopů ani potravy. Nebezpečí pro ně představují také nezabezpečené technické pasti, jako jsou nádrže s vodou, komíny nebo svisle postavené trubky, ve kterých sýčci každý rok hynou. 

Osudy dosud důkladně neprozkoumané, rozsáhlé písemné pozůstalosti významného českého filosofa a matematika Bernarda Bolzana byly po jeho smrti v roce 1848 mimořádně spletité. Zatímco jedna část doputovala v čase až do sbírek Národního muzea a Literárního archivu Památníku národního písemnictví v Praze, sbírka převážně matematických rukopisů byla věnována Císařské dvorní knihovně ve Vídni, dnešní Rakouské národní knihovně. Obě sbírky teď budou postupně propojeny a zpřístupněny v podobě Bolzanova digitálního archivu. Průlom ve více než stoleté historii neúspěšných pokusů získat vídeňskou část rukopisů do Čech učinil odborník na Bolzanovo dílo Elías Fuentes Guillén a jeho badatelský tým z Akademie věd ČR.

O tom, zda oční kapky pomohou, nebo budou oko dráždit, může rozhodnout jejich první kontakt se slzným filmem. Tým prof. Lukasze Cwiklika z Heyrovského ústavu Akademie věd ČR vyvinul novou technologii, která umožňuje sledovat, jak na něj působí léčivé přípravky a jejich jednotlivé složky. Výsledky výzkumu nyní převádí do praxe nově založená spin-off společnost Eyveris, která chce přispět k vývoji účinnějších a lépe snášených očních přípravků.

Antonín Holý by 1. září 2026 oslavil 90. narozeniny. Léčiva vycházející z objevů jednoho z nejvýznamnějších českých chemiků dodnes pomáhají milionům lidí po celém světě při léčbě i prevenci HIV/AIDS a hepatitidy B. Úspěch léčiv založených na tenofoviru přinesl Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR (ÚOCHB) licenční příjmy v řádu miliard korun. Tyto prostředky ústav využívá k dalšímu rozvoji špičkové vědy a vytváření podmínek pro nové objevy s potenciálem uspět podobně, jako uspěly Holého sloučeniny.

Mamutí kosti z Dolních Věstonic, Milovic a Předmostí pomohly objasnit, jak vznikaly jejich velké koncentrace na archeologických nalezištích. Dlouhá léta zůstávalo otázkou, zda se hromadily přirozeně, nebo v tom hrála významnou roli lidská činnost. Na studii publikované v časopise Current Biology se podíleli také vědci z Archeologického ústavu AV ČR, Brno. Do mezinárodního týmu přinesli znalost moravských lokalit a jejich archeologických souvislostí.

Postihne-li sucho významnou rozlohu klíčových světových obilnic s pšenicí, její cena na globálních trzích roste. Výsledky nového mezinárodního výzkumu naznačují, že oteplení o tři stupně Celsia by mohlo způsobit ztrojnásobení průměrné ceny pšenice ve srovnání s rokem 2010 očištěné o inflaci. Kvůli dopadům klimatické změny se zvyšuje riziko, že v jednom roce sucho zasáhne rozsáhlejší plochy s pšenicí než v minulosti.

Vyzkoušet si práci vědců, nahlédnout do mikrosvěta, prozkoumat krajinu pomocí satelitních dat nebo zjistit, co prozradí DNA či dávný šperk. To vše nabídne letošní Festival vědy & techniky, který se uskuteční od 4. do 6. září na brněnském výstavišti. Akademie věd ČR se letos zúčastní v dosud nejpočetnějším zastoupení – návštěvníky přivítá 14 jejích ústavů a pracovišť v pavilonu A. Festival nabídne více než 100 interaktivních expozic, které představí přírodní, technické, humanitní i společenské vědy.

Vesmír kolem nás mluví jazykem, kterému začínáme rozumět. Není tichý a prázdný, jak se zdá. Proč je to zásadní zpráva pro naše televizní a telekomunikační satelity? Elektromagnetické vlny ve stejném rozsahu kmitočtů jako zvuky, které slyšíme, zásadně ovlivňují vnější radiační pás naší planety. Právě v něm satelity pro televizní vysílání a telekomunikace pracují. V nové studii čeští vědci z Akademie věd a Univerzity Karlovy publikované v časopise Nature Communications odhalují, že chování těchto vln má překvapivě pevný řád v čase i prostoru.

Lopatky větrných elektráren „vyrábějí“ za určitých podmínek zimní blesky. Tento dosud nezdokumentovaný typ výbojů popsal tým vědců vedený Martinem Kákonou z Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR. Objev může přispět k lepšímu pochopení mechanismu vzniku blesků i k účinnější ochraně větrných elektráren před poškozením.