Tiskové zprávy

Pozor! Pohov! Nová výstava v Galerii Věda a umění Akademie věd ČR mapuje nejen 136 let vývoje povinné vojenské služby v českých zemích, ale především to, co vojáci základní služby zažívali denně mezi budíčkem a večerkou. Soustředí se na období míru a průvodci je 24 vojáků v nadživotní velikosti. Výstavu připravil Ústav pro soudobé dějiny AV ČR a bude otevřena do 18. listopadu 2026.

Aristokraté nebyli jen pasivními zákazníky komerčních fotografických ateliérů, ale také mecenáši, sběrateli i průkopníky nového média a významně přispěli k rozvoji fotografie v 19. století. Patřil mezi ně například kníže Klemens Metternich, jenž se o nový vynález začal zajímat krátce po jeho zveřejnění. Toto dosud přehlížené téma zkoumá tým Ústavu dějin umění Akademie věd ČR.

Uživatelé webu Vlny veder mohou nyní nově zjistit, jak silný tepelný stres hrozí v jednotlivých okresních městech nebo jak se od roku 2000 mění průběh, trvání a intenzita vln veder v Česku. Zároveň tak web může lépe sloužit jako pomocný nástroj pro záchranáře a zdravotníky, pro hasiče a obecně pro společnost, aby se mohla na vlnu veder lépe připravit.

Mohou nenápadná políčka za domy rozhodovat o přežití ohrožených ptačích druhů? Nová studie Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR prokazuje, že tradiční záhumenky významně zvyšují početnost i druhovou rozmanitost ptáků v zemědělské krajině. Výzkum publikovaný v časopise Agriculture, Ecosystems and Environment potvrzuje, že tato maloplošná hospodářství vědci dosud opomíjeli jako útočiště nejenom pro druhy zemědělské krajiny, ale i pro ptáky okolní krajiny.

Desítky let uznávaná představa o růstu kořenových buněk zřejmě neplatí. Nový výzkum česko-norského týmu dokládá, že takzvaný kyselý růst se sice podílí na ohybu kořenů v reakci na gravitaci, překvapivě ale nehraje klíčovou roli při jejich vývoji. Na studii spolupracovali vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR, Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, České zemědělské univerzity a Norské univerzity vědy a technologie. Výsledky, které publikoval prestižní časopis Nature Plants, otevírají cestu k hledání dosud neznámých mechanismů růstu kořenového systému.

Český vědecký tým z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR jako první experimentálně zachytil infrazvuk vyvolaný zemětřesením ve výšce okolo 340 kilometrů nad zemským povrchem. Rekordní měření po zemětřesení na Kamčatce překonalo dosavadní hranici pozorování o více než sto kilometrů a potvrzuje předpovědi numerických modelů šíření infrazvuku. Výsledky publikoval mezinárodní vědecký časopis Atmospheric Chemistry and Physics.

Dosud nejucelenější pohled na to, jak vnější elektrická pole ovlivňují strukturu a chování proteinů, přináší přehledová studie, kterou pro prestižní časopis Chemical Society Reviews zpracovali vědci z Ústavu fotoniky a elektroniky Akademie věd ČR. Ve spolupráci s kolegy ze Sapienza University of Rome (Itálie), University College Dublin (Irsko) a Uppsala University (Švédsko) ukazují, že tato fyzikální metoda má potenciál zásadně proměnit biotechnologie, medicínu i potravinářství.

Nová studie publikovaná v časopise Science ukazuje, že invazní druhy způsobují v zemích globálního Jihu mnohem závažnější ekologické škody než v zemích globálního Severu. Výzkum tak koriguje dosavadní představy o dopadech biologických invazí a ukazuje cestu k účinnější mezinárodní ochraně biodiverzity.

Prachové znečištění v Evropě roste a může stále výrazněji ovlivňovat kvalitu ovzduší
i zdraví obyvatel. Na tuto skutečnost upozorňuje mezinárodní studie publikovaná v renomovaném časopisu Nature. Na výzkumu se podíleli vědci z Ústavu chemických procesů Akademie věd ČR, kteří poskytli dlouhodobá měření atmosférického aerosolu z Národní atmosférické observatoře Košetice (NAOK). Jejich měření jsou jedním z nejcennějších datových souborů svého druhu ve střední a východní Evropě.

Stejně jako se dříve nejběžnější ryba tůněk a návesních rybníků, karas obecný, dostala v Česku téměř na pokraj vyhynutí, rychle klesají i populace dalších dvou nenápadných druhů: slunky obecné a piskoře pruhovaného. I tyto ryby, ač byly běžnou součástí české krajiny, přicházejí o své původní přirozené prostředí, a navíc je ohrožují invazní druhy. Situaci chtějí zvrátit vědci z Biologického centra Akademie věd ČR, kteří před pěti lety spustili projekt na mapování výskytu karasů a díky značnému zájmu veřejnosti už slaví úspěchy. Vědci teď žádají veřejnost o pomoc i se záchranou slunky a piskoře.