Tiskové zprávy

Osevní směsi používané při obnově květnatých luk by měly respektovat genetický původ rostlin. První výsledky výzkumu Botanického ústavu AV ČR a Přírodovědecké fakulty UK ukazují u sedmi dosud analyzovaných lučních druhů genetické rozdíly ve směru východ–západ. Naopak výrazné krajinné prvky, například horské celky, nemají na genetickou příbuznost populací takový vliv, jak se dříve předpokládalo. Na základě analýzy DNA vědci vytvářejí komplexní mapy genetické proměnlivosti, které mají pomoci určit, odkud je vhodné získávat osivo pro obnovu luk v jednotlivých oblastech.

Nejrozsáhlejší globální analýza vztahů mezi rostlinami a jejich opylovači vyvrací dlouho přijímanou představu, že směrem k rovníku jsou mezidruhové interakce stále specializovanější. Nová mezinárodní studie, vedená českými vědci z Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR ukazuje, že klíčovou roli hraje klima, jehož proměny proto mohou opylování zásadně ovlivnit.

Ozařovnu vybavenou výkonným kobaltovým ozařovačem T100 otevírá Ústav jaderné fyziky AV ČR v prostorách na Bulovce v Praze. Zařízení rozšíří výzkumné možnosti pro studium vlivu záření na živé organismy nebo pro kosmický výzkum České cesty do vesmíru. S aktivitou 300 TBq (terabecquerelů) patří k nejsilnějším zařízením svého druhu v ČR.

Mor včelího plodu a hniloba včelího plodu patří mezi poměrně časté choroby v Česku. Neexistuje na ně lék a napadená včelstva se musejí utratit. Vědci z Akademie věd ČR ve spolupráci s včelařskými a technickými odborníky vyvinuli preventivní přípravek, který dokáže včely ochránit. Závěrečný zátěžový test podstupují včelstva v unikátní proletové hale v Terezíně.

Nový policy brief think-tanku IDEA při Ekonomickém ústavu Akademie věd ČR analyzuje, nakolik mohou české matky s předškolními dětmi pracovat v rozsahu, který by si samy přály, a jaké překážky jim v tom brání. Unikátní analýza ukazuje výrazný rozdíl mezi jejich pracovními preferencemi a skutečným zapojením na trhu práce a zároveň vyčísluje možné přínosy odstranění těchto bariér pro veřejné rozpočty. Které překážky jsou nejdůležitější u matek nejmenších dětí a které u matek starších předškoláků? A kolik by veřejné rozpočty mohly získat, pokud by matky mohly pracovat podle svých představ?

Mezinárodní tým vědců včetně odborníků z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty UK, Národního muzea a Ústavu biologie obratlovců AV ČR přepsal evoluční historii netopýrů. Dosud nejrozsáhlejší genetická a paleontologická netopýří studie, zveřejněná v časopise Nature, odhalila, že jediní létající savci vznikli před 65 miliony let v Evropě. Výsledky výzkumu navíc pomáhají vysvětlit jejich výjimečnou dlouhověkost a vysokou odolnost vůči infekčním nemocem.

Brněnská vědkyně Zuzana Koščová vyhrála prestižní mezinárodní soutěž Rosanna Degani Young Investigator Award – v konkurenci 96 mladých vědců a vědkyň z celého světa obsadila 1. místo s výzkumem, který ukazuje, jak lépe a včas odhalit pacienty ohrožené srdečním selháním.

Zlata si lidé cení pro jeho vzácnost a hodnotu. Ve výzkumu se dnes „rýžuje“ především v podobě nanočástic zlata. Vědcům z Ústavu makromolekulární chemie Akademie věd ČR se podařilo vyvinout nový způsob přípravy nanočástic zlata s funkčním polymerním obalem a s překvapením navíc zjistili, že jejich nanočástice generují unikátní signál. Tato vlastnost otevírá cestu k jejich využití jako nanosond pro zobrazování v biologickém prostředí. Zásadní objev může být užitečný i v navazujícím výzkumu pro neinvazivní podávání účinných látek, při němž se dostávají přímo na nosní sliznici.

Cenu Europhysics Prize 2026 Evropské fyzikální společnosti za mimořádný přínos ve fyzice kondenzovaných látek obdrželi 22. září Libor Šmejkal, Jairo Sinova a Tomáš Jungwirth za objev altermagnetismu, třetí základní třídy magnetického uspořádání. Všichni tři laureáti byli v době objevů i publikace oceněných prací afiliováni s Fyzikálním ústavem AV ČR. Je to poprvé, co tuto významnou cenu obdrželi čeští vědci.

Vědci vyvinuli novou látku na bázi fluoru, která umožňuje pomocí magnetické rezonance (MRI) sledovat, jak rychle potrava prochází trávicím traktem. Novou metodu zatím v rámci preklinického výzkumu úspěšně vyzkoušeli na potkanech, v budoucnu by ale mohla pomoci při diagnostice poruch trávení nebo sledování účinku léčby. Výsledky studie publikoval časopis Advanced Healthcare Materials.