Tiskové zprávy

Jeskynní krápníky, tzv. speleotémy, vědci běžně využívají jako jakési přírodní archivy klimatu. Z jejich vrstev lze vyčíst informace o době jejich vzniku. Předpokládali tedy, že podobné informace budou ukryty i v tzv. bradavičnatých sintrech. Výzkum však ukázal, že tyto útvary jsou velmi mladé a významnou roli v jejich vzniku hraje množství a intenzita srážek. Nenesou informaci o tom, jaké klima panovalo před desítkami tisíc let. Mohou však vědcům pomoci pochopit, jak prostředí reaguje na klimatické změny v posledních desetiletích. Na výzkumu se podíleli vědci z ČR i zahraničí, kteří jsou zapojeni do projektu RES-HUM.

Geofyzikální ústav AV ČR ve spolupráci s Archivem výtvarného umění představí výstavu Viktor Kolář: Obležené město – Ostravské periferie na počátku 60. let. Fotograf a rodák z Ostravy Viktor Kolář ve své rané tvorbě zachytil proměny průmyslové krajiny severní Moravy, zejména okolí dolů, hald a dalších stop intenzivní těžební činnosti, které neodmyslitelně utvářely podobu regionu i život jeho obyvatel. Výstava bude zahájena 4. listopadu 2026 v 17 hodin v přednáškovém sále Geofyzikálního ústavu AV ČR v Praze na Spořilově. Pro veřejnost bude otevřena od 5. listopadu 2026 do 15. ledna 2027.

Molekuly nejsou nikdy v klidu. Vlivem tepelné energie se neustále pohybují v prostoru a navíc se jejich části otáčejí jedna vůči druhé. Vědci z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR (ÚOCHB) nyní ukázali, že náhodný pohyb uvnitř molekuly jde výrazně utlumit. Pomocí světla mohou zpomalit vzájemnou rotaci dvou různých částí jedné molekuly až o pět řádů, což představuje důležitý krok při konstrukci molekulárních strojů.

Na Kanárských ostrovech dnes slavnostně zahájila provoz čtveřice velkých teleskopů LST (Large-Sized Telescope). Stojí na observatoři Roque de los Muchachos na ostrově La Palma a tvoří základ severní části CTAO (Cherenkov Telescope Array Observatory), budoucí největší observatoře pro detekci kosmického gama záření na světě.

Invazivní aspergilóza je zejména u pacientů se zhoubnými nádory krvetvorby velmi závažné onemocnění. Mezinárodní tým vedený vědci z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR vytvořil šetrný diagnostický přístup, který díky kombinaci tří biomarkerů v moči a krvi zachytí až 80 % případů této mykotické infekce. Nový postup může být zvlášť důležitý tam, kde nelze bezpečně nebo včas odebrat vzorek z plic.

Uvést alespoň jeden druh, který je v jejich zemi invazní, dokáže méně než polovina lidí. Také podpora opatření zaměřených na regulaci těchto druhů je nízká. Ukázala to globální studie zahrnující více než 20 tisíc respondentů z 54 zemí světa. Výsledky zároveň ukazují, že lidé s větším povědomím o biologických invazích častěji podporují i jejich regulaci.

Co otrávilo psy na Lipně a jaké důkazy vedly k objasnění případu? Které vzácné brouky ukrývá Šumava, co žije v hlubinách Tichého oceánu a jak se vyrábělo víno v římské době? Nový, již 23. cyklus Akademických půlhodinek nabídne sedm popularizačních přednášek z oblasti přírodních věd, archeologie, umění i práva. Společně jej pořádají Biologické centrum Akademie věd ČR a Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Podzimní série začíná ve středu 7. října 2026 a potrvá do 25. listopadu. Přednášky se konají vždy ve středu od 16 hodin v Alšově jihočeské galerii ve Wortnerově domě v ulici U Černé věže 22 v Českých Budějovicích. Vstup je zdarma.

Evropa je ke Slunci zase “o kousek blíž”. Projekt EST (Evropský sluneční dalekohled) byl z kategorie ESFRI Project povýšen na ESFRI Landmark. To potvrzuje jeho význam pro Evropu, pokrok směrem k výstavbě i  vědecký přínos této výzkumné infrastruktury nové generace.

Jak budou vypadat řeky za 50 let, jak se rozhodovat, když neznáme pravdu, nebo jakou roli hraje vítr při vlnách veder, suchu a požárech? I taková témata nabídne letošní Týden Akademie věd ČR. Od 2. do 8. listopadu otevřou její vědecká pracoviště po celém Česku své laboratoře, knihovny, archivy i další běžně nepřístupná místa. Kompletní program festivalu je ode dneška zveřejněný na webu tydenavcr.cz. Rezervace na akce s omezenou kapacitou se spustí ve středu 7. října ve 14:00. Vstup je zdarma.

Osevní směsi používané při obnově květnatých luk by měly respektovat genetický původ rostlin. První výsledky výzkumu Botanického ústavu AV ČR a Přírodovědecké fakulty UK ukazují u sedmi dosud analyzovaných lučních druhů genetické rozdíly ve směru východ–západ. Naopak výrazné krajinné prvky, například horské celky, nemají na genetickou příbuznost populací takový vliv, jak se dříve předpokládalo. Na základě analýzy DNA vědci vytvářejí komplexní mapy genetické proměnlivosti, které mají pomoci určit, odkud je vhodné získávat osivo pro obnovu luk v jednotlivých oblastech.