Tiskové zprávy

O tom, zda oční kapky pomohou, nebo budou oko dráždit, může rozhodnout jejich první kontakt se slzným filmem. Tým prof. Lukasze Cwiklika z Heyrovského ústavu Akademie věd ČR vyvinul novou technologii, která umožňuje sledovat, jak na něj působí léčivé přípravky a jejich jednotlivé složky. Výsledky výzkumu nyní převádí do praxe nově založená spin-off společnost Eyveris, která chce přispět k vývoji účinnějších a lépe snášených očních přípravků.

Antonín Holý by 1. září 2026 oslavil 90. narozeniny. Léčiva vycházející z objevů jednoho z nejvýznamnějších českých chemiků dodnes pomáhají milionům lidí po celém světě při léčbě i prevenci HIV/AIDS a hepatitidy B. Úspěch léčiv založených na tenofoviru přinesl Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR (ÚOCHB) licenční příjmy v řádu miliard korun. Tyto prostředky ústav využívá k dalšímu rozvoji špičkové vědy a vytváření podmínek pro nové objevy s potenciálem uspět podobně, jako uspěly Holého sloučeniny.

Mamutí kosti z Dolních Věstonic, Milovic a Předmostí pomohly objasnit, jak vznikaly jejich velké koncentrace na archeologických nalezištích. Dlouhá léta zůstávalo otázkou, zda se hromadily přirozeně, nebo v tom hrála významnou roli lidská činnost. Na studii publikované v časopise Current Biology se podíleli také vědci z Archeologického ústavu AV ČR, Brno. Do mezinárodního týmu přinesli znalost moravských lokalit a jejich archeologických souvislostí.

Postihne-li sucho významnou rozlohu klíčových světových obilnic s pšenicí, její cena na globálních trzích roste. Výsledky nového mezinárodního výzkumu naznačují, že oteplení o tři stupně Celsia by mohlo způsobit ztrojnásobení průměrné ceny pšenice ve srovnání s rokem 2010 očištěné o inflaci. Kvůli dopadům klimatické změny se zvyšuje riziko, že v jednom roce sucho zasáhne rozsáhlejší plochy s pšenicí než v minulosti.

Vyzkoušet si práci vědců, nahlédnout do mikrosvěta, prozkoumat krajinu pomocí satelitních dat nebo zjistit, co prozradí DNA či dávný šperk. To vše nabídne letošní Festival vědy & techniky, který se uskuteční od 4. do 6. září na brněnském výstavišti. Akademie věd ČR se letos zúčastní v dosud nejpočetnějším zastoupení – návštěvníky přivítá 14 jejích ústavů a pracovišť v pavilonu A. Festival nabídne více než 100 interaktivních expozic, které představí přírodní, technické, humanitní i společenské vědy.

Vesmír kolem nás mluví jazykem, kterému začínáme rozumět. Není tichý a prázdný, jak se zdá. Proč je to zásadní zpráva pro naše televizní a telekomunikační satelity? Elektromagnetické vlny ve stejném rozsahu kmitočtů jako zvuky, které slyšíme, zásadně ovlivňují vnější radiační pás naší planety. Právě v něm satelity pro televizní vysílání a telekomunikace pracují. V nové studii čeští vědci z Akademie věd a Univerzity Karlovy publikované v časopise Nature Communications odhalují, že chování těchto vln má překvapivě pevný řád v čase i prostoru.

Lopatky větrných elektráren „vyrábějí“ za určitých podmínek zimní blesky. Tento dosud nezdokumentovaný typ výbojů popsal tým vědců vedený Martinem Kákonou z Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR. Objev může přispět k lepšímu pochopení mechanismu vzniku blesků i k účinnější ochraně větrných elektráren před poškozením.

V červenci odstartoval desetiletý mezinárodní program zaměřený na záchranu kriticky ohroženého sinokvětu chrpovitého (Jurinea cyanoides). Projekt nazvaný LIFE for Jurinea je postaven na úzké spolupráci odborníků z České republiky, Německa a Ukrajiny. Jeho cílem je obnova vzácných biotopů písečných dun, podpora opylovačů i zapojení široké veřejnosti prostřednictvím občanské vědy nebo osvětových aktivit.

Pozor! Pohov! Nová výstava v Galerii Věda a umění Akademie věd ČR mapuje nejen 136 let vývoje povinné vojenské služby v českých zemích, ale především to, co vojáci základní služby zažívali denně mezi budíčkem a večerkou. Soustředí se na období míru a průvodci je 24 vojáků v nadživotní velikosti. Výstavu připravil Ústav pro soudobé dějiny AV ČR a bude otevřena do 18. listopadu 2026.

Aristokraté nebyli jen pasivními zákazníky komerčních fotografických ateliérů, ale také mecenáši, sběrateli i průkopníky nového média a významně přispěli k rozvoji fotografie v 19. století. Patřil mezi ně například kníže Klemens Metternich, jenž se o nový vynález začal zajímat krátce po jeho zveřejnění. Toto dosud přehlížené téma zkoumá tým Ústavu dějin umění Akademie věd ČR.