Tiskové zprávy

Pestrá krajina mizí a spolu s ní i sysel obecný. Vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR se podíleli na nové mezinárodní studii, která dosud nejdetailněji mapuje výskyt tohoto ohroženého druhu v Bulharsku. Výsledky publikované v časopise European Journal of Wildlife Research ukazují, jak citlivě je sysel vázán na konkrétní podobu krajiny. Studie zároveň upozorňuje, že ani chráněná území dnes často nezajišťují potřebné podmínky pro dlouhodobé přežití syslích populací. Zjištění mohou výrazně pomoci při ochraně evropských stepních ekosystémů.

Badatelé z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR, Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a dalších institucí odhalili, že rostlinné hormony cytokininy nastolují v listech ponechaných dlouhou dobu ve tmě specifický stav. Ten zajišťuje zachování fotosyntetického aparátu a rychlý a bezpečný start fotosyntézy po opětovném vystavení světlu. Výsledky studie publikoval prestižní odborný časopis New Phytologist.

Jak se proměňují města a regiony poté, co průmysl ustoupí nebo se zásadně promění? Jaké důsledky přináší deindustrializace a postsocialistická transformace pro ekonomiku, společnost i každodenní život? A jak tyto procesy formovaly Evropu v minulosti i dnes? Těmto otázkám se bude věnovat mezinárodní konference After Industry: Cities and Regions in Transformation, která se uskuteční 14.–15. května 2026 v Praze.

Virtuální návštěva jaderného reaktoru, detektivní pátrání po stopách zvířat nebo pohled do budoucnosti zemědělství – i to nabídne jubilejní, 10. ročník Veletrhu vědy. Akademie věd ČR dnes zveřejňuje program akce, která se uskuteční 4.–6. června na výstavišti PVA EXPO Praha v Letňanech. Největší populárně-vědecká událost v Česku přinese více než stovku interaktivních expozic, desítky přednášek a diskusí i doprovodný program pro děti i dospělé. Vstup na akci je zdarma, na vybrané části programu bude nutná rezervace, která se otevírá právě dnes.

Tajný život buněk: výzkumný tým vedený Meritxell Alberich Jordà z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR objevil nečekanou ochrannou strategii, kterou krvetvorné kmenové buňky uplatňují při chronickém zánětu. Studie publikovaná v časopise Science Advances ukazuje, že když dlouhodobý zánět naruší funkci kostní dřeně, krvetvorné kmenové buňky opouštějí své obvyklé prostředí a přesouvají se do jiných, dosud přehlížených tkání. Zde úzce spolupracují s regulačními imunitními buňkami, společně tlumí zánětlivou reakci a udržují tvorbu krve. Vědci tak popsali dosud neznámé propojení kmenových buněk s imunitním systémem, které pomáhá objasnit, jak se organismus vyrovnává s narušenou krvetvorbou při chronickém zánětu. 

Povrchová voda v českých nádržích se za posledních 30 let výrazně oteplila – ohřívá se tempem v průměru o více než půl stupně Celsia za dekádu. Nejrychlejší změny jsou přitom patrné v dubnu, kdy se teplota vody každých deset let zvyšuje dokonce o 1 stupeň. Unikátní studie hydrobiologů z Biologického centra Akademie věd ČR, kteří spolupracovali s podniky Povodí Labe, Moravy a Vltavy, potvrzuje silnou vazbu mezi teplotou vody a oteplováním klimatu a upozorňuje na možné dopady na kvalitu vody, výskyt sinic i hospodaření v nádržích.

Z nenápadné fosilie nalezené při stavbě metra D se stal zcela nový druh dávného členovce. Soomaspis labutai žil asi před 448 miliony let, nejbližší známý příbuzný ale pocházel z jižní Afriky. Objev tak mění pohled na rozšíření těchto živočichů a přináší nové poznatky o životě v době prvního hromadného vymírání.

Lesy a louky, které dnes působí klidně a přirozeně, skrývají překvapivě bohatou středověkou minulost. Vědci z Archeologického ústavu Akademie věd ČR v Brně se podíleli na vzniku nové naučné stezky mezi Vysočany a Holštejnem. Projekt využívá moderní metody, díky nimž lze zaniklé vesnice ze 14. století poznávat bez výkopů. Návštěvníci si pozoruhodně zachovalou podobu středověkého osídlení zobrazí přímo v terénu pomocí 3D rekonstrukcí. 

Posílení základů teorie řízení, možnosti využití strojového učení v této oblasti, vývoj hybridních a datově řízených modelů, převod teorie do praktických řešení – to vše je tématem mezinárodní konference pořádané pod záštitou EU COST Action CA24136 ve spolupráci s Ústavem teorie informace AV ČR (ÚTIA) a Českou zemědělskou univerzitou.

V pátek 17. dubna 2026 před devátou hodinou středoevropského letního času, ještě během soumraku, proletěl pro pozorovatele z České republiky na severní až severovýchodní obloze nízko nad obzorem jasný meteor – bolid. Byl dobře zaznamenán speciálními přístroji tzv. Evropské bolidové sítě, jejíž centrum je v Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově, rozmístěnými na celém našem území a v některých dalších státech. Naše data a výpočty jednoznačně ukazovaly, že došlo k pádu meteoritu složeného především ze železa na území Polska. Pátrání po meteoritu probíhalo ve spolupráci s představiteli polské bolidové sítě Skytinel, jejíž kamery bolid také zaznamenaly. Ve středu ráno 22. dubna jsme po pečlivém modelování bolidu poslali kolegům upřesnění pádové oblasti a předpokládané hmotnosti železného meteoritu na přibližně 2,7 kg. Železný meteorit o hmotnosti 2,9 kg byl skutečně ve středu 22. dubna odpoledne nalezen. Jedná se teprve o druhý železný meteorit s rodokmenem, tj. takový jehož dráha je známá z přístrojových pozorování, a vůbec o první, kdy se podařilo na základě spektrálních pozorování bolidu předpovědět, že půjde o železný meteorit.