Tiskové zprávy

Vědci z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR pod vedením Tomáše Slaniny vyvinuli nový způsob značení molekul fluorescenčními barvivy, který kvalitou překonává dosud využívané metody. Nová fluorescenční značka zůstává pevně navázaná na cílovou molekulu a nerozpadá se ani v náročných podmínkách uvnitř buněk. Díky tomu lze dlouhodobě a s vysokou spolehlivostí sledovat chování značených molekul, což má význam pro výzkum v biologii, chemii i medicíně. Výsledky studie zveřejnil významný vědecký časopis Angewandte Chemie International Edition.

Akademie věd ČR dnes ocení výjimečné výsledky výzkumu, vývoje a inovací. Zvláštní pozornost věnuje vědcům a vědkyním, kteří vědu popularizují a otevírají tím svět vědeckého poznání společnosti. Laureáti letošních Cen AV ČR reprezentují široké spektrum oborů – od fyziky materiálů, botaniky a práva, přes jazykovědu až po filozofii a biologii. Jejich práce spojuje schopnost přinášet nové poznatky s významným dopadem na rozvoj vědy i praktický život.

Think-tank IDEA při CERGE-EI zveřejňuje novou analýzu dlouhodobých dopadů ekonomického cyklu v době nástupu na vysokou školu na pracovní kariery. Zjištění ukazují, že studenti nastupující na vysokou školu v době hospodářského útlumu, dosahují po dostudování v průměru vyšších hodinových mezd i ročních výdělků a větší míry zaměstnanosti. Jaké jsou možné příčiny těchto kariérních dopadů a mohou se podobné vlivy projevovat nejen v USA, ale i v české ekonomice?

Zkamenělé želvy z českých a polských sbírek, objevené i před více než sto lety, dostaly nový život v online databázi, která otevírá dveře k mezinárodní spolupráci i k lepšímu poznání dávných ekosystémů. Tým vedený Milanem Chroustem z Geologického ústavu AV ČR nashromáždil přes 250 zkamenělých krunýřů a kostí, které byly dosud rozptýlené v muzejních sbírkách a často ležely nepovšimnuté už více než století.

Křížení dvou druhů parazitů myši domácí odhalilo dosud skryté evoluční procesy, které mohou stát
u zrodu nových infekčních onemocnění. Vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR jako první na světě prokázali, že paraziti se tam, kde se spolu rozmnožují dva různé druhy jejich hostitelů, chovají obdobně. Studie publikovaná v časopise Molecular Ecology poskytuje nový pohled na evoluci parazitů a ukazuje, jak křížení (hybridizace) ovlivňuje jejich genetickou strukturu a potenciál pro adaptaci.

Jak ječmen řídí aktivaci svých genů prostřednictvím vzdálených regulačních DNA sekvencí v dědičné informaci? Způsob popsal tým z Ústavu experimentální botaniky AV ČR v Olomouci vedený Hanou Šimkovou. Jde o první komplexní mapu míst v DNA u tohoto typu obilovin, která rozhodují, zda se aktivita genů zvýší nebo sníží. Výsledky otevírají cestu k cílenějším zásahům do genomu rostlin, například při vývoji odolnějších a výnosnějších odrůd. O objevu informuje prestižní časopis Cell Genomics.

Rozsáhlá putovní výstava představující životní příběh Jaroslava Heyrovského, dosud jediného českého nositele Nobelovy ceny za chemii, v následujících několika měsících postupně zavítá do čtyř měst v Ústeckém kraji. Výstavu připravil Ústav fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského Akademie věd ČR.

Mezinárodní tým vědců vedený Biotechnologickým ústavem Akademie věd ČR v centru BIOCEV objasnil klíčový mechanismus, který umožňuje mimořádně rychlou regeneraci jater. Studie zveřejněná v prestižním časopise Nature Communications ukazuje, že játra v průběhu regenerace využívají toxický amoniak ke své obnově. Ten přeměňují na glutamin – látku nezbytnou pro produkci DNA a RNA během rychlého dělení buněk.

Think-tank IDEA při CERGE-EI zveřejňuje novou studii, která zkoumá, jak se vzdělání přenáší mezi třemi generacemi napříč evropskými zeměmi. Studie ukazuje, že děti ze vzdělanějších rodin mají stále výrazně větší šanci dosáhnout vyššího vzdělání než jejich vrstevníci z méně vzdělaného prostředí. Jaké jsou důsledky nízké vzdělanostní mobility a které mechanismy ji dlouhodobě ovlivňují?

Bakterie rodu Bordetella, původci černého kašle a dalších respiračních onemocnění savců, mění tvar svého infekčního aparátu během napadení hostitelských buněk. Tým vědců z Mikrobiologického ústavu Akademie věd České republiky (MBÚ AV ČR) odhalil, jak to dělají. Sledovali protein Bsp22, který tvoří jehle podobný výběžek na povrchu bakterie, a zjistili, že se tento útvar dokáže pružně přizpůsobovat podmínkám prostředí. Objev přináší nové poznatky o mechanismech infekce a může pomoci při vývoji účinnějších strategií prevence a léčby onemocnění.