Zahlavi

Afrodita dnes

Od 3. září mají lidé jedinečnou příležitost spatřit v Praze sádrové odlitky nejslavnějších antických soch Afrodity. Výstava s názvem Afrodita dnes reaguje na vzrůst zájmu o mytologii a antické kulturní dědictví a je také první, která se věnuje ohlasům Afrodity v současném českém výtvarném umění. Je k vidění v Galerii Věda a umění v Akademii věd ČR v Praze.

Antická řecká Afrodita, kterou staří Římané uctívali jako Venuši, byla bohyní krásy, lásky a sexu. Výstava ji ale nechce představovat jen jako vzdálenou bytost z dávné minulosti.

„Bohyně krásy a erotiky je i příspěvkem do právě probíhající diskuse o postavení ženy ve společnosti a její reflexe ve výtvarné tvorbě,“ popisuje Jan Bažant, autor výstavy z Filosofického ústavu AV ČR. „Afrodita, kterou Římané uctívali jako Venuši, je však aktuální především tím, že to bylo antické božstvo, které lidi spojovalo. Její poselství je všeobecně srozumitelné, trvale aktuální a vlastně věčné.“

A podobně propojí Afrodita i teď antické a současné umění.

Od zahalené bohyně k první nahé ženě v umění

Na výstavě se sejdou jedny z nejslavnějších antických soch bohyně: Afrodita v lázni, Afrodita Melská nebo vůbec první zobrazení nahé Afrodity. Sádrové odlitky soch ze své sbírky zapůjčil Ústav pro klasickou archeologii Univerzity Karlovy. I bohyně krásy a lásky byla přitom v počátcích svého kultu zahalená, což ilustrují další díla.

„V českém kontextu je výstava jedinečná v tom, že konfrontuje antické řecké umění se současnou uměleckou tvorbu. Je to také dialog mezi epochami, odlišnými kulturami a národy,“ říká Jan Bažant.

Spojnicí mezi antickými díly a současnou tvorbou jsou odlitky dvou renesančních reliéfů, které na výstavu zapůjčila Správa Pražského hradu. Tyto reliéfy pro letohrádek v zahradě Pražského hradu vytvořil italský sochař Paolo della Stella v letech 1540–1550. Jedná se o první vystoupení Afrodity v českém prostředí a zároveň vůbec první zobrazení nahé ženy v monumentálním sochařství v českých zemích.

Afrodita dnes. I s monumentálním sousoším

Současná díla spojuje to, že se jedná o tvorbu členů Sdružení českých umělců grafiků Hollar a jejich hostů. Bude vystaveno 38 prací předních českých grafických umělců, grafiky doplňuje monumentální sousoší Michala Gabriela, Zrození Venuše. Gabriel je v současné době nejvýznamnějším českým sochařem, který se ve své tvorbě inspiruje antickou tradicí.

„Sousoší Zrození Venuše tvoří protějšek k odlitkům antických řeckých soch a názorně demonstruje, že zobrazení Venuše se stále vyvíjí. Není to uzavřená kapitola, ale i dnes aktuální zdroj umělecké inspirace,“ vysvětluje Jan Bažant.

K výstavě vyjde v nakladatelství Academia katalog „Afrodita dnes“. Úvodní kapitola, „Afrodita včera“ shrnuje současný stav vědeckého bádání o Afroditě (Venuši) a jejím zobrazení v antice. Reprodukce vystavených grafik doprovázejí texty, v nichž je autoři sami komentují tím, že odpovídají na ústřední otázku celého výstavního projektu: „Čím může antická Afrodita uchvátit současnou imaginaci?“

 

 Výstava Afrodita dnes bude k vidění od 3. září do 22. října 2021 v Galerii Věda a umění v sídle Akademie věd ČR na Národní v Praze. Otevřeno bude každý všední den od 10:00 do 18:00. Vstup je zdarma.

0001

0001

0002

0002

0003

0003

0004

0004

0005

0005

0006

0006

0007

0007

0008

0008

0009

0009

0010

0010

0011

0011

0012

0012

0013

0013

0014

0014

0015

0015

0016

0016

0017

0018

0019

0020

0021

0022

0023

0024

0025

0026

0027

0028

0029

0030

0031

0032

0033

0034

0035

0036

0037

0038

0039

0040

0041

0042

0043

0044

0045

0046

0047

0048

0049

0050

0051

0052

 

Kudyznudy.cz - tipy na výlet
Informuji.cz = Akce, Kultura a Výlety v ČR

-->