Vtipy v novinách i listy z lázní. Kniha shrnuje vizuální antisemitismus

Komplikovaný vztah evropské společnosti k židovské minoritě se dlouhodobě projevuje nejen v textech, ale i v obrazech. Na tento druh antijudaismu a antisemitismu v dějinách i současnosti se zaměřuje nová kolektivní monografie vydaná nakladatelstvím Artefaktum Ústavu dějin umění AV ČR nazvaná Obrazy nenávisti: Vizuální projevy antisemitismu ve střední Evropě.

Kniha obsahuje jedenáct kapitol, které nabízejí sondy do vizuálních dějin středoevropského prostoru. Ačkoli se autoři zabývají širokým obdobím od středověku až po současnost, je vidět, že protižidovské stereotypy se napříč dějinami stále opakují. Historička umění Eva Janáčová přitom upozorňuje, že vizuální aspekt antisemitismu byl v odborné literatuře dosud spíše upozaďován. Ona osobně se s tématem setkala při svých zahraničních studiích.

„Například v Izraeli je téma antisemitismu hodně živé. Diskutuje se o něm na univerzitách téměř v každém předmětu, od politologie přes historii a filozofii až po dějiny umění. V mém oboru, dějinách umění, u nás nebyl antisemitismus nikterak výrazně odborně reflektován,“ říká Eva Janáčová. Právě proto vznikl projekt, jehož výsledkem je i aktuálně vydaná monografie.

Kde končí humor  

Kniha například rozebírá téma protižidovských kreslených vtipů v Humoristických listech na konci 19. století nebo vyloženě antisemitské karikatury vzniklé v protektorátu Čechy a Morava. Určit hranici, kde vtip přechází do urážky a od urážky až k výzvám k otevřenému násilí není vždy úplně snadné. „Je to velmi individuální, ta hranice je doopravdy velmi křehká. Ale základem je, že Židé jsou prezentováni jako něco cizího, špatného, naprosto odlišného od majoritní společnosti,“ zdůrazňuje Eva Janáčová.

Jedna z kapitol se vrací do středověku a připomíná zpodobnění tzv. židovské prasnice. Nenávistný motiv Židů kojených prasnicí se v Čechách poprvé objevil na konci 13. století na konzole kostela sv. Bartoloměje v Kolíně. Příbuzné motivy najdeme v iluminacích kutnohorských chorálních knih nebo na vyřezávaném stropě zámku v Telči. „Židovská prasnice“ je známější spíše pod německým výrazem „Judensau“, mnohem rozšířenější totiž byla v německojazyčném prostředí. Dodnes se nejvíce těchto výjevů dochovalo zejména v Německu a Rakousku.

Klenební konzola v kapli sv. Vavřince v Lipnici nad Sázavou zovrazující tzv. židovskou prasnici (kolem r. 1350) 

Lázeňský antisemitismus

Další pozoruhodná kapitola se zabývá antisemitskými projevy v lázních (nejen) v západních Čechách, který vrcholil na přelomu 19. a 20. století. Jejich viditelným symbolem byly pohlednice a suvenýry s protižidovskou tematikou.

Pohlednice většinou zpodobňovaly stereotypně vykreslené židovské postavy. Bohaté obchodníky s velkým orlím nebo skobovitým nosem, vypouklýma očima a kulatým břichem, v případě východních Židů naopak vyzáblé figury v pomačkaném kaftanu, s pejzy a neforemným kloboukem. Ženy se na dopisnicích objevovaly mnohem méně, a když už, tak jako tzv. židovské matrony – bohaté dámy korpulentních tvarů ověšené šperky, samozřejmě s velkým orlím nosem, někdy s bradavicí. Do dnešní doby se dochovalo několik tisíc pohlednic přibližně s dvěma stovkami karikujících námětů.

 
Pohlednice z Karlových Varů (kolem r. 1900) s nápisem „Všechno se nyní zmenšilo. Břicho a hrudník, to je v pořádku. Pouze nos zůstal velký. A nohy jsou bohužel také křivé.“ ALAVA – TU Berlin, inv. č. 2247.

„Prodávaly se tehdy na kolonádách a v obchodech se suvenýry. V nabídce byly také různé sošky, dřevěné nebo keramické předměty, talířky i popelníky s dehonestujícím zobrazením Židů,“ popisuje Eva Janáčová. Lidé židovského původu ze západní i východní Evropy byli častými hosty západočeských lázní, v některých letech tvořili až 70 procent všech návštěvníků. „Co se týče Židů z východní Evropy, třeba z Haliče nebo Bukoviny, přijížděli vedle rabínů také velmi chudí lidé. Pokud si našetřili na nejlevnější jízdenku, mohli s podporou místní židovské komunity v lázních strávit i dva měsíce. Byly tam vývařovny, košer hotely a jídelny,“ dodává Eva Janáčová.

Obálka kniha Obrazy nenávisti: Vizuální projevy antisemitismu ve střední Evropě

Na obálce knihy je vyobrazena pohlednice z Karlových Varů ze začátku 20. století. Objímají se na ní muž a žena s obrovskými nosy, což má na první pohled značit jejich židovský původ. Karikující obrázek je překryt velkou modrou kaňkou. „Naším záměrem bylo ukázat, že to je jakási skvrna, kaňka na českých dějinách. Jednak jde o do velké míry nezpracované téma a pak je zde ještě druhá, možná výraznější symbolická rovina, kdy jsme chtěli ukázat, že s antisemitismem nesouhlasíme a držíme si od něj odstup,“ uzavírá historička umění.

Monografie je výsledkem několikaletého projektu Obraz nepřítele. Vizuální projevy antisemitismu v českých zemích od středověku po současnost, financovaného z programu NAKI II Ministerstva kultury ČR. V rámci projektu se uskutečnilo několik konferencí, o jedné z nich jsme psali v článku Protižidovská zpodobnění se objevovala už ve středověkém umění.  

Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Petr Zinke, Ústav dějin umění AV ČR, ALAVA – TU Berlin

Přečtěte si také

• Nositel Akademické prémie Viktor Černý pátrá po genetických stopách člověka
• Vzpomínky každého z nás jsou cenným pramenem, říká historik Vojtěch Kessler
• Výzkum holokaustu obohacují mezioborové pohledy i osobní mikropříběhy
• Český doktorand prozkoumá v Lipsku přesuny našich středověkých hradišť
• Země nikoho. Vychází kniha o uprchlících, které nikde nechtěli přijmout
• Vzniká unikátní databáze svědectví Romů a Sintů o hrůzách holokaustu
• Cennosti z Bánovského pokladu patřily pravděpodobně významné pravěké velmožce
• Archeologové pod Pálavou odkryli hroby langobardské elity ze 6. století
• Depozitáře ukrývají střípky ze životů slavných osobností československých dějin
• Čeští archeologové v Ománu odkrývají více než milion let starou historii