Zahlavi

Ochota k očkování souvisí s příklonem k západní demokracii, zjistil průzkum

21. 01. 2022

Spíše než s osobnostními nebo hodnotovými faktory souvisí ochota nechat se naočkovat proti nemoci covid-19 s politickou a kulturní preferencí. Na důvody, proč lidé přijímají, nebo naopak odmítají vakcínu, se zaměřil tým badatelů Psychologického ústavu AV ČR a Masarykovy univerzity Brno. Češi, kteří se cítí být součástí demokratické Evropy, jsou očkováni téměř v 90 %. Oproti tomu ti, kteří sounáležitost ze Západem necítí, očkování odmítají a mají tendenci věřit hoaxům.

Rozdíl mezi zeměmi tzv. Západu a Východu v přístupu k opatřením proti covidu-19 se projevuje i v globálním měřítku. Statistiky Johns Hopkins University ukazují, země postkomunistické Evropy jsou na tom mnohem hůř, co se týče úmrtnosti na covid-19 než země západní Evropy. Zdá se tedy, že určité kulturní a politické faktory hrají roli.

„Dá se říct, že v demokraciích je větší úroveň vzájemné důvěry, svoboda se tam snoubí s odpovědností a vlády tam mají větší kredibilitu. Lidé proto berou protiepidemická opatření jako legitimní pokyny a podle nich se řídí,“ domnívá se Martina Klicperová z Psychologického ústavu AV ČR. Ji a její kolegy zajímalo, co data prozradí o české společnosti. Oslovili proto 1182 respondentů reprezentativně podle hlavních demografických kategorií.

Martina Klicperová
Martina Klicperová z Psychologického ústavu AV ČR v září 2021 při přebírání titulu doktor věd (DSc.).

Demokracii nevěřím, očkovat se nenechám
Výsledky ukázaly, že skutečně existuje silný vztah mezi politickou preferencí k demokratickému Západu a ochotou podřídit se protiepidemickým opatřením. Konkrétně tedy očkování, které se považuje za hlavní zbraň proti pandemii. Ti, kteří prohlásili, že se „cítí být součástí demokratické Evropy“, jsou naočkovaní v 89,5 %. Naopak téměř třetina těch, kteří uvedli, že se „určitě necítí být součástí demokratické Evropy“, zároveň prohlásili, že se „určitě nenechají očkovat“.

graf1

Důvěra v hoaxy
K nedůvěře v očkování proti covidu-19 přispívají četné dezinformace, které se šíří veřejným prostorem. Také v této oblasti průzkum odkalil jasnou souvislost s kulturně-politickými preferencemi respondentů. Pouhá necelá 4 % těch, jež se identifikují s demokratickou Evropou, důvěřují internetovým covidovým hoaxům, zatímco ti, kteří s demokratickou Evropou nesouzní, věří hoaxům skoro desetkrát častěji.

graf2

Souvislost je také mezi vzděláním a postojem k dezinformacím. Nejméně jim podléhají vysokoškoláci, naopak důvěra v hoaxy byla nejsilnější u středoškoláků bez maturity. Pokud jde o věk, hoaxům podléhá nejvíc střední generace (lidé ve věku 30–60 let), ženy spíše než muži a v dotazované skupině více než čtvrtina lidí, kteří buď nešli volit, nebo volili SPD Tomio Okamury a Trikoloru.

Podvádění jakou součást kultury?
Mnohé země se snaží motivovat své obyvatele k co největší míře proočkovanosti tím, že neočkovaným zamezují přístup ke kultuře, do restaurací a podobně. Rakousko dokonce schválilo povinné očkování proti covidu pro dospělou populaci. Proti omezování možností pro neočkované se (nejen) v evropských státech protestuje a lidé zkoušejí restrikce různě obcházet, mimo jiné falešnými covid pasy. Průzkum se proto podíval i na to, jak se čeští respondenti staví k falšování potvrzení o očkování.

Odpovědi respondentů ukazují, že pro beztrestnost se v tomto případě vyjadřují nejvíce ti, kteří se součástí demokratické Evropy intenzivně necítí („určitě ne“). Oproti tomu lidé, kteří se s demokratickou Evropou identifikují („ano“), hlasují nejčastěji pro pokutu či alespoň podmíněně odložený trest. Podmínku by také požadovalo více lidí, kteří se s demokratickou Evropou identifikují nejsilněji („určitě ano“).

graf3

Rozdíly v přístupu k očkování souvisejí podle průzkumu rovněž s pojmem svobody. Odpírači očkování častěji souhlasili s chápáním demokracie jako svobody, režimu, v němž si člověk může dělat co chce, zatímco očkovaní častěji souhlasili s tvrzením, že součástí svobody je odpovědnost.  

Více informací včetně kontaktů na výzkumníky nabízí tisková zpráva.

Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Shutterstock

Text je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons. 

Přečtěte si také