Zavřené školy mohou stát desítky miliard týdně na budoucích výdělcích

66 miliard bez školní výuky, 33 miliard s výukou náhradní – dálkovou: až takového mohou být ztráty sumy budoucích superhrubých výdělků současných žáků a studentů za každý týden zavřených škol během koronavirové pandemie. Mezery ve vzdělání žáků a studentů způsobené uzavřením škol během pandemie COVID-19 mohou vést ke ztrátě stovek miliard korun ve formě jejich snížené budoucí produktivity práce, uvádí právě zveřejněná studie ekonomů z akademického think-tanku IDEA při CERGE-EI. Součástí studie je i kalkulačka.

Zatímco ztráty způsobené restrikcemi v ekonomických odvětvích, kde dochází ke spotřebě a platbám, jsou dobře vidět a lze je snadno spočítat, ztráty plynoucí z uzávěry prezenční výuky se projeví citelně až v delším časovém horizontu, kdy dnešní žáci a studenti začnou sami vydělávat. I proto bylo a stále je uzavírání škol mnohými mylně považováno za relativně levný nástroj brždění epidemie.  

„Současná krátkozraká řešení Česku v budoucnu přinesou velké ztráty. Výluka školní docházky se bude do budoucích výdělků a příjmů dnešních žáků a studentů a do veřejných rozpočtů negativně promítat dlouhá desetiletí,“ uvedl výkonný ředitel IDEA při CERGE-EI a jeden z autorů studie Daniel Münich. 

Studie odhaduje, že průměrný český žák v důsledku ušlého vzdělání v souvislosti s dodatečným týdnem úplné výluky vzdělávání může za svůj produktivní život přijít až o 35 000 Kč hrubého příjmu. Při 1,4 milionu žáků a studentů představují ztráty ve formě ušlých budoucích hrubých výdělků zhruba 50 miliard Kč za každý týden školní výluky. Snížené budoucí příjmy veřejných rozpočtů z odvodů zaměstnavatelů pak představují dodatečných 16 miliard Kč. Jeden týden úplné výluky školní výuky v Česku by se během budoucích dekád mohl nasčítat do ztráty až 66 miliard Kč.

České školy však začaly během pandemie v dosud nevídaném rozsahu využívat distanční výuku. Avšak i v optimistickém případě, že její průměrná efektivita dosahuje 50 % efektivity výuky prezenční, je ztráta za týden výluky ve výši 33 miliard Kč stále velmi vysoká. Studii doprovází na webu IDEA on-line kalkulačka, kde si zájemci mohou dosadit parametry podle vlastních předpokladů.

„Zatímco zvýhodnění žáci s dobrým sociálně-ekonomicko-technickým zázemím se učí v distančním režimu dál, pouze pomalejším tempem, znevýhodnění žáci naopak začnou ztrácet i to, co se již naučili. V budoucnosti se tak prohloubí již tak vysoké vzdělanostní rozdíly.“

Absence prezenční výuky, vedle snížené efektivity, dále oslabuje schopnost českého vzdělávacího systému vyrovnávat sociálně-ekonomické rozdíly mezi žáky. „Zatímco zvýhodnění žáci s dobrým sociálně-ekonomicko-technickým zázemím se učí v distančním režimu dál, pouze pomalejším tempem, znevýhodnění žáci naopak začnou ztrácet i to, co se již naučili. V budoucnosti se tak prohloubí již tak vysoké vzdělanostní rozdíly,“ uvedla spoluautorka studie Lucie Zapletalová.

Půlroční výluka za 660 miliard korun

Celkově pak půlroční výluka prezenční výuky během pandemie koronaviru může Česku vystavit účet na závratných 660 miliard Kč, což například převyšuje roční výdaje na důchody. „Řádový odhad ztrát, byť hrubý, měly a mají vlády brát v potaz při cílení restrikcí v různých fázích pandemie a při posuzování nákladnosti proti-epidemických opatření mimo školy, ale i v nich, k zajištění prezenční výuky přímo ve školách,“ doporučuje Ole Jann, třetí ze spoluautorů studie.

Studie: Výluka prezenční výuky během pandemie covid-19: odhad neviditelných ekonomických ztrát
Ole Jann, Daniel Münich, Lucie Zapletalová, Praha 2021

Studii doplňuje online kalkulačka odhadovaných finančních ztrát.

Kontakt:

Daniel Münich
výkonný ředitel IDEA při CERGE-EI
daniel.munich@cerge-ei.cz

IDEA

Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) je nezávislý think-tank Národohospodářského ústavu Akademie věd ČR zaměřující se na analýzu, vyhodnocování a vlastní návrhy veřejných politik. Doporučení IDEA vychází z analýz založených na faktech, datech, jejich nestranné interpretaci a moderní ekonomické teorii.

CERGE-EI

Národohospodářský ústav Akademie věd ČR, v. v. i. (anglicky EI - Economics Institute of the Czech Academy of Sciences) tvoří spolu s Centrem pro ekonomický výzkum a doktorské studium Univerzity Karlovy (anglicky CERGE - Center for Economic Research and Graduate Education) společné akademické pracoviště CERGE-EI.
CERGE-EI nabízí prestižní magisterské a doktorské studium ekonomie v americkém stylu, plně akreditované Univerzitou Karlovou (MAER - Master in Economic Research; Ph.D. in Economics), a empiricky orientovaný program MAE - Master in Applied Economics. Absolventi MAER a Ph.D. získávají český i americký diplom, absolventi MAE americký diplom. Studenti programů pocházejí především ze zemí střední a východní Evropy a bývalého Sovětského svazu a z nově vznikajících tržních ekonomik po celém světě. Absolventi nacházejí mezinárodní uplatnění nejen na předních vědeckých pracovištích, ale také jako vládní poradci či jako experti bankovních a dalších finančních a poradenských institucí.
CERGE-EI propojuje vzdělávání a špičkový výzkum ve všech oblastech teoretické a empirické ekonomie, včetně oblastí spojených s ekonomickým rozvojem a veřejnými politikami. 

Přečtěte si také

• Nový pohled do embryonálního vývoje a na protein CKD13
• Rizika reformy doktorského studia
• Dnes se schází Akademický sněm, nejvyšší orgán Akademie věd
• Candáti na Lipně bojují o přežití. Vědci budou kontrolovat jejich hnízda
• Vědci vyvinuli strategii, jak určit, zda bude nanoterapie účinná pro pacienta
• Na opravu dlažby kostela na Zelené hoře použili vědci unikátní technologii
• Architekt a fotografie. Josefa Schulze ukáže nová výstava ve Window Gallery
• Česko má novou zbraň proti nebezpečným virům a infekcím
• 60 let v atmosféře – Ústav fyziky atmosféry AV ČR slaví narozeniny
• (Ne)zájem žáků o učitelskou profesi: mezinárodní srovnání