Vědci popsali nový druh jepice z baltského jantaru
26. 10. 2022
Až 47 milionů let stará může být jepice, která v období třetihor uvízla v kapce pryskyřice a díky tomu se dochovala ve fantastických detailech do dnešních dnů. Objev tohoto krásného hmyzu v jantaru upoutal pozornost vědců z České republiky, Španělska, Polska a Německa, kteří spojili své síly a za použití nejnovějších technik – rentgenové mikrotomografie – popsali a pojmenovali nový druh fosilní jepice.
Pryskyřici, což je hustá, lepkavá kapalina (lidově nazývaná smůla), vylučují stromy jako ochranu při poškození své kůry. Hmyz v ní často uvízne a díky tomu lze dodnes najít jedince staré miliony let, uchované ve ztvrdlé fosilní pryskyřici, kterou známe jako jantar. Nejhojnější naleziště jantarů se nacházejí v oblasti Baltského moře, odkud pochází i nově popsaný druh jepice. Jde o samce s délkou těla 5,40 mm a délkou předních křídel 5,88 mm. Stáří fosilie se odhaduje na 35 až 47 milionů let.
„Jepice patří mezi nejstarší linie křídlatého hmyzu a jako zkameněliny se nacházejí relativně vzácně. Jako fosilie nám poskytují unikátní zdroj informací o evoluci a někdejší diverzitě hmyzu,“ říká Roman Hodunko z Entomologického ústavu Biologického centra AV ČR, který se na objevu podílel. Konzervace živočichů uvnitř jantaru je často vynikající a průhlednost materiálu umožňuje jejich podrobné studium pod mikroskopem. V tomto případě však praskliny a nečistoty v jantaru bránily prozkoumání detailů potřebných k určení druhu. Proto vědci použili rentgenovou mikrotomografii, což je moderní technika podobná té, která se používá v nemocnicích k zobrazení orgánů pacientů. Tak mohli vytvořit přesnou trojrozměrnou rekonstrukci, zobrazit důležité znaky a zařadit tuto fosilní jepici do správné systematické skupiny.
„Tento konkrétní exemplář dostal název Calliarcys antiquus a patří do rodu Calliarcys. Jde o nejvzácnější a stále málo známou skupinu jepic v Evropě. V současnosti existují dva zástupci tohoto rodu. Jeden druh byl popsán na konci 19. století ve Španělsku a další druh jsme našli až na východě Turecka v roce 2015. Současný fosilní nález je třetím zástupcem tohoto rodu a potvrzuje jeho trvalou existenci v Evropě od třetihorního eocénu až do našich dnů,“ doplňuje Roman Hodunko.
Publikace
Godunko R.J., Alba-Tercedor J., Grabowski M., Rewicz T., Staniczek A.H. (2022) Cenozoic origins of the genus Calliarcys (Insecta, Ephemeroptera) revealed by Micro CT, with DNA barcode gap analysis of Leptophlebiinae and Habrophlebiinae. Scientific Reports 12: article number: 15228.
DOI: 10.1038/s41598-022-18234-4 https://www.nature.com/articles/s41598-022-18234-4
Video s trojrozměrnou rekonstrukcí https://youtu.be/t0JTViItsI8
Kontakt:
dr. Roman J. Hodunko, CSc.
e-mail: godunko@seznam.cz
Přečtěte si také
- V Praze se otvírá high-tech centrum pro nová léčiva
- Větší, čistší a bez defektů. Vědci našli nový způsob vytváření 2D materiálů
- Nová metoda pro enzymovou syntézu potenciálních RNA léčiv
- Zvídavost vpřed! Zájemci se můžou hlásit na doprovodný program Veletrhu vědy
- O víkendu foťte rostliny i ptáky! Šest českých měst soutěží v největší výzvě
- Nový pohled do embryonálního vývoje a na protein CKD13
- Rizika reformy doktorského studia
- Dnes se schází Akademický sněm, nejvyšší orgán Akademie věd
- Candáti na Lipně bojují o přežití. Vědci budou kontrolovat jejich hnízda
- Vědci vyvinuli strategii, jak určit, zda bude nanoterapie účinná pro pacienta
Kontakty pro média
Markéta Růžičková
vedoucí Tiskového oddělení
+420 777 970 812
Eliška Zvolánková
+420 739 535 007
Martina Spěváčková
+420 733 697 112