Rozdíly v přísnosti známkování žáků a dopady na vzdělanostní aspirace

30. 06. 2022

Nová studie think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR s názvem „Rozdíly v přísnosti známkování žáků a dopady na vzdělanostní aspirace“ odhaluje odlišnosti českých základních škol v přísnosti klasifikace žáků a ukazuje, že známky mají nezanedbatelný vliv i na vzdělanostní aspirace žáků.

Mezi základními školami v České republice panují v přísnosti známkování poměrně velké rozdíly. Klasifikace žáků se stejnými akademickými výsledky v jednotných testech se mezi školami liší v průměru o celý klasifikační stupeň. Nabízí se tak otázka, do jaké míry vypovídají známky žáků na vysvědčení o jejich vzdělání. Pro žáky a jejich rodiče přitom známky ve škole představují důležitý zdroj informací, který spoluurčuje i vzdělanostní a kariérní ambice.

Uvážíme-li sníženou vypovídací schopnost známek danou rozdíly v přísnosti známkování, až 87 % žáků devátých ročníků s jedničkou z matematiky chce vystudovat vysokou školu, zatímco mezi žáky s trojkou jen 39 %. Známky na vysvědčení navíc často představují jedno z přijímacích kritérií na středních školách a víceletých gymnáziích.

„Při stejných dovednostech mají žáci z přísně známkujících škol nižší studijní ambice oproti žákům z mírně známkujících škol. Rozdíly v přísnosti známkování a zásadní role známek při plánování budoucí vzdělávací dráhy mohou tedy vést k neadekvátním rozhodnutím žáků a rodičů, neefektivitám ve vzdělávacím systému a k méně optimální alokaci talentů,“ upřesňuje možné důsledky nejednotného známkování spoluautor studie Tomáš Protivínský.

Prestiž známek

Podobným způsobem přísnost známkování ve školách ovlivňuje i kariérní aspirace žáků. Z naší studie poměrně jednoznačně vyplývá, že se představy žáků o prestiži jejich budoucího povolání výrazně odvíjí od známek.

Studie dále ukazuje na rozdíly v přísnosti klasifikace chlapců, dívek a žáků s různým socioekonomickým statusem. Při stejné úrovni matematické gramotnosti měřené testy dostávají dívky známku v průměru o třetinu lepší. U žáků s vyšším socioekonomickým statusem tento rozdíl představuje zhruba čtvrtinu klasifikačního stupně. Učitelé při známkování totiž do známek vedle vzdělávacích výsledků promítají i sociálně-emoční charakteristiky žáků a přístup ke studiu.

Socioekonomický status zásadně ovlivňuje také aspirace žáků ke studiu na vysoké škole. Dívky a žáci ze zvýhodněného prostředí mají výrazně vyšší zájem o vystudování vysoké školy v porovnání s chlapci a se žáky ze znevýhodněného prostředí s jinak stejnou úrovní matematické gramotnosti.

„Cílem školního hodnocení by měla být především podpora procesu učení a formování vzdělanostních ambicí. Rozdíly v přísnosti známkování tento proces narušují. Známky by proto měly více vycházet z objektivnějších kritériích a je velmi vhodné je doplňovat detailnějším písemným hodnocením,“ vysvětluje spoluautor studie Daniel Münich.

Vzhledem ke stěžejní roli známek v českém vzdělávacím systému a s přihlédnutím k tomu, že ministerská vyhláška o klasifikaci v základním vzdělávání ponechává školám a pedagogům velkou autonomii při hodnocení, je vhodné věnovat problematice hodnocení žáků, a tedy i známkování, mnohem větší pozornost v inspekční práci, vzdělávacích politikách, ve sběru dat a navazujících výzkumech.

Studie vznikla s podporou Akademie věd ČR v rámci programu Strategie AV21.

Kontakty:

Daniel Münich
daniel.munich@cerge-ei.cz

Tomáš Protivínský
tomas.protivinsky@cerge-ei.cz

Eva Peňázová
eva.penazova@cerge-ei.cz

TZ ke stažení zde