Půda v Česku mizí, upozorňuje nový díl dokumentu

Jak rychle mizí naše půda? Jak rychle se tvoří? S čím souvisí eroze a jak ji řešit? Nejen na tyto otázky odpovídá dokument Mizející půda, poslední díl cyklu Akademie věd ČR Tiché hrozby. Spojuje vědecké bádání a snahy s důsledky pro běžný život lidí. V pondělí 27. prosince jej diváci můžou zhlédnout v hlavním vysílacím čase na ČT 24, doplní ho debata s odborníky.

Na silně erodovaných půdách se snižuje hektarový výnos až o 75 %, více než polovina ploch by si zasloužila ochranu. Eroze jako taková je přirozený proces, v Česku ale velmi problémový. Nejenže odplavuje velké množství půdy, navíc znečišťuje vodu, do které s půdou přináší i pesticidy a další chemické látky.

„Půda a voda se staly běžnou součástí našeho života a my je prostě nevnímáme jako limit,“ říká Martin Pivokonský z Ústavu pro hydrodynamiku AV ČR.

 Dokument Mizející půda režisérky Martiny Spurné za pomoci odborníků, vědců i zemědělců odkrývá, jak se eroze zkoumá, co se o ní vše ví a s čím vším vlastně souvisí. Zároveň přibližuje, jak může moderní věda pomoci.

„Cílem dokumentárního cyklu je ukázat veřejnosti, co současná moderní věda o přírodních hrozbách ví a jak na ně umí reagovat či je předvídat,“ přibližuje jeho vědecký garant Josef Stemberk. „Cyklus také nastoluje otázky, zda jsme schopni jim předcházet, anebo zajistit taková opatření, která by ničivé dopady těchto katastrof alespoň redukovala.“ Dokumenty též upozorňují na fakt, že česká společnost zatím nedokáže vědecké poznatky a potenciál zcela využít.

Nejnovější vědecké poznatky o půdě v Česku

Téměř půlhodinový film nabízí i trochu jiný pohled na práci zemědělců, poukazuje na důležitou roli krajiny a na vzájemné propojení problémů a dějů, které se v ní odehrávají. Diváci ho můžou zhlédnout 27. prosince v premiéře na ČT 24, film doplní, stejně jako předchozí díly, zhruba hodinová debata s odborníky vedená Václavem Moravcem. Díky tomu se široká veřejnost seznámí nejenom s prací vědců, ale i s nejnovějšími poznatky v oblasti výzkumu půdy v České republice.

„Jsem velmi ráda, že se profesionálové z České televize a Akademie věd České republiky společně podílejí na informování občanů naší země o společensky závažných tématech a naplňují tak poslání Strategie AV21 – špičkový výzkum ve veřejném zájmu,“ říká Eva Zažímalová, předsedkyně AV ČR.

Předchozí čtyři díly dokumentárního cyklu byly ve vysílání České televize úspěšně reprízovány, zhlédlo je přes 700 000 diváků. ČT24 je uvede znovu ve vánočním týdnu, a to včetně diskusí – Tiché hrozby: Krajina v pohybu v úterý 28. 12., Tiché hrozby: Zemětřesné roje ve středu 29. 12. a Tiché hrozby: Blízký vesmír ve čtvrtek 30. 12. vždy ve 20.00.

„Spolupráce České televize s Akademií věd na tomto projektu je logická, protože série dokumentů s názvem Tiché hrozby v sobě zahrnuje hned několik aspektů veřejné služby,“ říká ředitel zpravodajství České televize Zdeněk Šámal. „Nejenže poutavým způsobem prezentuje výsledky vědecké práce špičkových českých pracovišť, ale zároveň informuje o konkrétních přírodních rizicích a dává i návod k jejich eliminaci.“

Kontakt:

Daniela Uhrová
Odbor audiovizuálních technologií SSČ AV ČR
produkce@tichehrozby.cz
+420 734 792 278

Cyklus Tiché hrozby

Dokumentární cyklus Tiché hrozby je první cyklus populárně-vědeckých dokumentárních filmů z dílny Akademie věd ČR. Vychází z nejzajímavějších témat výzkumného programu Přírodní hrozby, který spadá do oblasti neživé přírody a je jedním z 20 klíčových programů Strategie AV21. Celkem má pět dílů: Krajina v pohybu, Blízký vesmír, Zemětřesné roje, Bouřlivé počasí a nejnověji Mizející půda. Byť je již uzavřen, uvažuje se o jeho pokračování.

Dokumentární filmy cyklu Tiché hrozby vyrobili společně s vědci filmaři z Odboru audiovizuálních technologií Střediska společných činností AV ČR, které dlouhodobě prezentuje výzkum a práci vědců AV ČR. Režírovala jej Martina Spurná, jež za svoji populárně-vědeckou tvorbu získala ocenění na prestižních festivalech. Výkonným producentem cyklu Tiché hrozby je Václav Špaček a odborným supervizorem Josef Stemberk.

KRAJINA V POHYBU

Krajina se stále vyvíjí a dokáže mohutně odpovídat na změny, které v ní my lidé často necitlivě děláme. Film ukazuje praktické příklady toho, jak se pro nás může stát hrozbou i zdánlivě nehybná krajina, a to často naším vlastním přičiněním. Snímek představuje, jak naši krajinu sledují čeští geologové a co vše z ní dokážou svým nebývale dlouhodobým a unikátním monitoringem vyčíst. Dotýká se tedy praktických situací, které se reálně u nás v České republice dějí.

BLÍZKÝ VESMÍR

Uvidíte, co svou silou dokáže Slunce a proč pro nás může být tato naše jediná životadárná hvězda zároveň i hrozbou. S předními českými odborníky na problematiku kosmického počasí odhalíme taje polárních září, s astronomy nahlédneme do dalekohledů pozorujících nejen Slunce, ale i potenciálně nebezpečné, blízko Země letící planetky. Dokument poodhaluje nedávný pád meteoritu Čeljabinsk a ukazuje unikátní systém českých kamer, které pravidelně a s velkou přesností zachycují rychlé pády meteoritů a bolidů nejen na našem území.

ZEMĚTŘESNÉ ROJE

Film nahlíží do tajemství procesů odehrávajících se pod zemí v krajině západních Čech. Co víme o tzv. zemětřesných rojích? Mohou být tyto malé otřesy hrozbou například pro vodní nádrže či lázeňské prameny, které se na tomto území nacházejí? Západní Čechy jsou pro české vědce díky výskytu zemětřesných rojů unikátní přírodní laboratoří. Uvidíte, jak se monitorují a zkoumají zemětřesné roje a co vše se při nich odehrává.

BOUŘLIVÉ POČASÍ

Bouřky, blesky, extrémní srážky, přívalové povodně, krupobití, tornáda. Všechny tyto jevy se vyskytují i u nás v České republice. Jak je studují čeští vědci a jak jejich práce pomáhá lidem v praxi? Co vše již víme o počasí a proč nás často překvapuje? Jak přesné jsou předpovědní modely? Budeme někdy vůbec schopni předpovědět chování naší atmosféry?

Přečtěte si také

• Nová metoda pro enzymovou syntézu potenciálních RNA léčiv
• Zvídavost vpřed! Zájemci se můžou hlásit na doprovodný program Veletrhu vědy
• O víkendu foťte rostliny i ptáky! Šest českých měst soutěží v největší výzvě
• Nový pohled do embryonálního vývoje a na protein CKD13
• Rizika reformy doktorského studia
• Dnes se schází Akademický sněm, nejvyšší orgán Akademie věd
• Candáti na Lipně bojují o přežití. Vědci budou kontrolovat jejich hnízda
• Vědci vyvinuli strategii, jak určit, zda bude nanoterapie účinná pro pacienta
• Na opravu dlažby kostela na Zelené hoře použili vědci unikátní technologii
• Architekt a fotografie. Josefa Schulze ukáže nová výstava ve Window Gallery