Platy učitelů v roce 2022: cesta z propasti a zase zpět

Nová studie think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR „Platy učitelů v roce 2022: cesta z propasti a zase zpět“ jako každý rok aktualizuje vývoj úrovně a struktury platů českých učitelů. Jaký je aktuální vývoj z pohledu dlouhodobé perspektivy a výhled? Jak vysoké jsou relativní platy v mezinárodním srovnání, jak velkou roli hrají v platech odměny a věkový automat?

Relativní platy českých učitelů vůči průměrné mzdě v ekonomice se průměru nejvyspělejších zemí světa (OECD) přiblížily teprve v letech 2018-2021. Předtím patřily k nejnižším v rámci ekonomicky vyspělých zemí světa (OECD).
Do roku 2021 se je díky několikaletému dynamickému zvyšování podařilo přiblížit průměru OECD i EU, když dosáhly 122 % průměrných mezd v ekonomice. Loni, v roce 2022, však opět došlo k propadu, který zřejmě pokračuje i v roce 2023. Navzdory novému uzákonění učitelských platů na úrovni 130 % tak zůstává výhled na rok 2024 velmi nejasný.

V roce 2022 poklesly relativní platy u všech věkových skupin učitelů. Nejatraktivnější platy ale mají stále nejmladší učitelé do 30 let, nejnižší naopak zůstávají relativní platy učitelů ve středním věku, 30-49 let. S poklesem relativních platů učitelů v roce 2022 úzce souvisí i výrazné snížení nadtarifní složky. Po letech růstu její podíl klesl na úroveň 8–12 %, která je typická pro segment vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců veřejného sektoru. Nadtarifní složka je přitom důležitý motivační nástroj v řízení škol.

„Platy učitelů jsou u nás dominantně určovány tarify, tedy roky praxe. Variabilita učitelských platů tak zůstává dlouhodobě nízká a neodpovídá rozdílům v kvalitě práce učitelů, což zvyšuje riziko odchodů z profese a snižuje
zájmem o učitelské povolání u mladších generací,“ přibližuje dopady současného systému spoluautor studie Vladimír Smolka.

Z analýzy vyplývá, že návrat relativních platů českých učitelů na úroveň z roku 2021 by vyžadoval jejich meziroční zvýšení v roce 2024 o zhruba 14 %. Přibližování se průměru zemí OECD a EU by vyžadovalo růst ještě vyšší. Pokud
se mají platy alespoň držet na již snížené úrovni roku 2023, musí se v letech 2024 a 2025 zvyšovat tempem růstu nominálních mezd v ekonomice, tedy o 5,7 % a 4,3 %. Nižší tempa růstu by vedla k dalšímu poklesu, tedy směrem k
nejnižším relativním platům v rámci OECD.

Kontakt:

Daniel Münich
daniel.munich@cerge-ei.cz

Vladimír Smolka
smolka@volny.cz

Administrativní kontakt
Idea při CERGE-EI
Eva Peňázová
eva.penazova@cerge-ei.cz

Přečtěte si také

• Virus přenášený hlodavci může v přírodě přetrvávat překvapivě dlouhou dobu
• Přebytečný uhlík lze ukládat splavováním dřeva do Severního ledového oceánu
• Nečekaný objev: u dětského diabetu 1. typu je imunitní systém nevyzrálý
• I běžné materiály jsou v lecčems geniální, ukazuje nová výstava Akademie věd
• Životní vzory Češi nejčastěji nacházejí v rodině, mnozí ale žádný příklad nemají
• Zelený led na Lipně: sinice překvapily uprostřed zimy
• Klienti penzijních fondů v pasti nízkých výnosů a vysokých poplatků
• Botanici objevili na Moravě chybějící článek evoluce
• Klíčovou roli při vývoji mléčné žlázy hraje nový typ buněk
• Nový mikroskop odhaluje tajemství rostlinných buněk