Nová studie přináší zásadní poznatky o vývoji krvetvorby u novorozených dětí

Během nitroděložního vývoje jsou játra hlavním místem tvorby krevních buněk. Krátce po narození však tato aktivita prudce klesá a krvetvorba se přesouvá do kostní dřeně. Tento proces nebyl dosud u lidských novorozenců dostatečně prozkoumán, zejména kvůli nedostatku vhodných vzorků. Vědci z Fyziologického ústavu AV ČR a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze nyní publikovali studii, která přináší nové poznatky o rozdílném útlumu tvorby jednotlivých linií krevních buněk po narození.

Tým vedený Janem Kopeckým z Oddělení biologie tukové tkáně Fyziologického ústavu AV ČR popsal, jak se po porodu krvetvorba (hematopoéza) v játrech novorozenců mění. Vědci analyzovali vzácné vzorky jater odebraných z 25 převážně předčasně narozených dětí, které zemřely v prvních hodinách či dnech po porodu. Pomocí kombinace klasického imunohistologického přístupu a pokročilých metod molekulární biologie poskytujících informace o zapnutí jednotlivých genů detailně popsali průběh útlumu různých větví krvetvorby.

Vědci odhalili, že tvorba červených krvinek (erytrocytů) v játrech novorozenců po narození klesá velmi rychle – již během tří dnů od porodu. Proti tomu se tvorba bílých krvinek (granulopoéza) v játrech utlumuje pomaleji, což přechodně vede k vyššímu podílu těchto buněk v tkáni v porovnání s erytrocyty.

„Celkový pokles krvetvorné aktivity v játrech závisí jak na délce těhotenství (gestačním stáří) dítěte, tak na době, která uplynula od porodu, nicméně největší vliv má samotný moment narození,“ říká vedoucí výzkumu Jan Kopecký.

Lepší pochopení problémů u předčasně narozených dětí

Výzkum zároveň identifikoval konkrétní geny a transkripční faktory, které jednotlivé větve krvetvorby v játrech novorozenců po porodu specificky ovlivňují.

„Nové výsledky ukazují, jak rychle a rozdílně se po porodu vyvíjejí jednotlivé linie krevních buněk v játrech. Pomáhají lépe pochopit problémy předčasně narozených dětí s krvetvorbou a počtem krvinek a mohou přispět i k vývoji nových terapeutických postupů,“ doplňuje další z autorů studie Petr Zouhar z Fyziologického ústavu AV ČR.

Studie publikovaná v časopise Frontiers in Pediatrics byla umožněna díky unikátní biobance vzorků dlouhodobě budované se souhlasem rodičů. Výzkum podpořilo Ministerstvo zdravotnictví ČR (grant NU20-07-00026).

Reference:

Janovská P., Bardová K., Prouzová Z., Irodenko I., Kobets T., Haasová E., Steiner Mrázová L., Stránecký V., Kmoch S., Rossmeisl M., Zouhar P., Kopecký J. Faster postnatal decline in hepatic erythropoiesis than granulopoiesis in human newborns. Front Pediatr 13:1572836 (2025). doi: 10.3389/fped.2025.1572836

Kontakt:

RNDr. Petr Zouhar, Ph.D.
Fyziologický ústav AV ČR
Petr.Zouhar@fgu.cas.cz

Přečtěte si také

• Nový mikroskop odhaluje tajemství rostlinných buněk
• Biologové zmapovali odpadní výpusti na Lipně
• Česko vstoupilo do ERIC LOFAR
• Vánoční kapr do tůně nepatří
• Nenápadná mutace může narušovat vývoj krve a zvyšovat riziko komplikací
• Vědecká studie ukazuje, jak se buňky brání poškození DNA alkoholem
• Vědci z Akademie věd pomohou zpřístupnit klíčové dokumenty OSN o uprchlické politice v postkomunistické Evropě
• Nadační fond Jaroslava Heyrovského ocení 16 nadaných studentek a studentů
• Rostlinné buňky dokážou růst i bez přísunu klíčového hormonu
• Pražské oázy biodiverzity: vědci v Česku objevili dosud neznámé lišejníky