Návrh zákona je třeba dopracovat, aby vědě pomáhal, zaznělo na sněmu

Návrh nového zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí, který nedávno prošel meziresortním připomínkovým řízením, má ambici reagovat na aktuální potřeby systému vědy a výzkumu, jeho proměny a nové evropské trendy v této oblasti. Obsahuje ale pasáže, které by v případě legislativního ukotvení zkomplikovaly činnost a omezily čas na vlastní vědeckou práci poskytovatelů i příjemců veřejné podpory na výzkum. V důsledku navržených změn by mohlo dojít i k omezení role vědecké samosprávy a autonomie vědeckých institucí, zdůraznila Eva Zažímalová, předsedkyně AV ČR, v úvodu Akademického sněmu, který se dnes sešel v Národním domě na Vinohradech.

Nový zákon, za jehož přípravu předsedkyně AV ČR na začátku svého projevu ministryni Heleně Langšádlové poděkovala, se připravuje ve shodě s Programovým prohlášením vlády.

Jeho cílem je upravit vnitřní nedostatky tuzemského systému vědy a výzkumu, reflektovat současné evropské trendy ve výzkumu a také ochránit bezpečnostní zájmy státu ve výzkumu.

„V tomto ohledu obsahuje řadu žádoucích a přínosných institutů a mechanismů,“ uvedla Eva Zažímalová.

Zároveň ale podle ní obsahuje paragrafy, které by v konečném důsledku vedly zejména k nežádoucímu nárůstu byrokracie a výkaznictví, což je v rozporu s deklarovaným cílem návrhu zákona.

„Domnívám se, že bude nezbytné věnovat o to více pozornosti těmto konkrétním ustanovením návrhu zákona včetně souvisejících vazeb, aby nedošlo k tomu, že se poctivá věda začne vytrácet pod tíhou administrativních nařízení a naše úsilí o všestranný rozvoj našich pracovišť bude ochromováno nadměrným množstvím různých regulací a schvalovacích procedur, vědních koncepcí a strategických dokumentů,“ podtrhla předsedkyně AV ČR s tím, že Akademie věd je připravena poskytnout ministryni v této oblasti veškerou součinnost.

Zpráva o ekonomické situaci AV ČR 

Hosty v pořadí 62. zasedání Akademického sněmu, nejvyššího orgánu Akademie věd ČR, jsou dnes ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová, první místopředseda Senátu Parlamentu ČR Jiří Drahoš, místopředseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Karel Havlíček a další.

Na programu jednání Akademického sněmu je mimo jiné Zpráva o ekonomické situaci Akademie věd ČR a návrh jejího rozpočtu na rok 2024, Zpráva Dozorčí komise Akademického sněmu AV ČR nebo prezentace významného vědeckého výsledku.

Akademický sněm se schází dvakrát do roka, má zhruba 270 členů z řad vědeckých pracovníků a ředitelů 54 pracovišť Akademie věd ČR, zástupců vysokých škol, státních orgánů, průmyslu a obchodu. 

TZ ke stažení zde.

Přečtěte si také

• Do Akademie věd míří tři ERC granty pro mladé badatelské talenty
• Vědci poprvé zachytili osud mizících chromozomů v buňkách rostlinného embrya
• Pomalý růst pomáhá rostlinám přežít. Strategie od Arktidy po polopouště
• Školy pro nadané, či vybrané? Mezinárodní srovnání
• Stejná genetická diagnóza, různé osudy. Některé mutace způsobují těžší průběh
• Sýčkům se letos nedařilo. Vyvedli o třetinu méně mláďat než loni
• Století rozdělený Bolzanův odkaz bude digitálně dostupný na jednom místě
• Dráždí, nebo nedráždí? Nová technologie z Akademie věd prověří oční kapky
• Antonín Holý 90: vědecký odkaz, který stále mění svět i českou vědu
• Mamutí kosti z Moravy pomáhají řešit desítky let starou otázku