
Návrh zákona je třeba dopracovat, aby vědě pomáhal, zaznělo na sněmu
12. 12. 2023
Návrh nového zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí, který nedávno prošel meziresortním připomínkovým řízením, má ambici reagovat na aktuální potřeby systému vědy a výzkumu, jeho proměny a nové evropské trendy v této oblasti. Obsahuje ale pasáže, které by v případě legislativního ukotvení zkomplikovaly činnost a omezily čas na vlastní vědeckou práci poskytovatelů i příjemců veřejné podpory na výzkum. V důsledku navržených změn by mohlo dojít i k omezení role vědecké samosprávy a autonomie vědeckých institucí, zdůraznila Eva Zažímalová, předsedkyně AV ČR, v úvodu Akademického sněmu, který se dnes sešel v Národním domě na Vinohradech.
Nový zákon, za jehož přípravu předsedkyně AV ČR na začátku svého projevu ministryni Heleně Langšádlové poděkovala, se připravuje ve shodě s Programovým prohlášením vlády.
Jeho cílem je upravit vnitřní nedostatky tuzemského systému vědy a výzkumu, reflektovat současné evropské trendy ve výzkumu a také ochránit bezpečnostní zájmy státu ve výzkumu.
„V tomto ohledu obsahuje řadu žádoucích a přínosných institutů a mechanismů,“ uvedla Eva Zažímalová.
Zároveň ale podle ní obsahuje paragrafy, které by v konečném důsledku vedly zejména k nežádoucímu nárůstu byrokracie a výkaznictví, což je v rozporu s deklarovaným cílem návrhu zákona.
„Domnívám se, že bude nezbytné věnovat o to více pozornosti těmto konkrétním ustanovením návrhu zákona včetně souvisejících vazeb, aby nedošlo k tomu, že se poctivá věda začne vytrácet pod tíhou administrativních nařízení a naše úsilí o všestranný rozvoj našich pracovišť bude ochromováno nadměrným množstvím různých regulací a schvalovacích procedur, vědních koncepcí a strategických dokumentů,“ podtrhla předsedkyně AV ČR s tím, že Akademie věd je připravena poskytnout ministryni v této oblasti veškerou součinnost.
Zpráva o ekonomické situaci AV ČR
Hosty v pořadí 62. zasedání Akademického sněmu, nejvyššího orgánu Akademie věd ČR, jsou dnes ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová, první místopředseda Senátu Parlamentu ČR Jiří Drahoš, místopředseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Karel Havlíček a další.
Na programu jednání Akademického sněmu je mimo jiné Zpráva o ekonomické situaci Akademie věd ČR a návrh jejího rozpočtu na rok 2024, Zpráva Dozorčí komise Akademického sněmu AV ČR nebo prezentace významného vědeckého výsledku.
Akademický sněm se schází dvakrát do roka, má zhruba 270 členů z řad vědeckých pracovníků a ředitelů 54 pracovišť Akademie věd ČR, zástupců vysokých škol, státních orgánů, průmyslu a obchodu.
Přečtěte si také
- Experiment METRO navržený českými vědci zamíří na ISS
- Temnou minulost republiky zkoumá nový výzkumný projekt Zdivočelá země
- Co (ne)víme o žácích s kvantitativním nadáním? Česko v mezinárodním srovnání
- Čeští vědci vynalezli elektrolyt, který řeší současné problémy baterií
- Devátý ročník Veletrhu vědy je za dveřmi, láká třeba na vesmírné městečko
- Jarmila Kubíková převzala Cenu Antonína Friče za přínos časopisu Živa
- Srovnání platů a mezd: Na potřeby kvalifikovaných zaměstnanců stát připravený není
- Nejen počasí, ale i věda: Nové metody ochrany lesa drží kůrovce na uzdě
- Sto let působení Archeologického ústavu AV ČR v Praze na Pražském hradě
- Představujeme novou verzi mobilní aplikace Klíšťapka
Kontakty pro média
Markéta Růžičková
vedoucí Tiskového oddělení
+420 777 970 812
Eliška Zvolánková
+420 739 535 007
Martina Spěváčková
+420 733 697 112