Mrtvé stromy ročně uvolní podobně uhlíku jako spalování fosilní paliv

Mezinárodní výzkumný tým určil roční příspěvek mrtvého dřeva ke globálnímu koloběhu uhlíku. Poprvé navíc spočítal, jakou měrou se na jeho rozkladu podílí hmyz. Rychlost tlení mrtvého dřeva v lesích totiž závisí nejen na klimatu, ale i na aktivitě hub a hmyzu. Na realizaci projektu se podílelo 50 výzkumných skupin z celého světa včetně Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR.

Na 55 lesních lokalitách na šesti kontinentech vědci rozložili dřevo více než 140 druhů stromů, aby posoudili vliv klimatu na rychlost rozkladu. Polovina dřeva byla umístěna v síťových klecích. Tyto klece zabránily hmyzu, aby se podílel na rozkladu, a umožnily kvantifikovat jeho podíl na rozkladu dřeva.

„Experimentální data umožnila konsorciu modelovat roli, kterou hraje mrtvé dřevo v globálním koloběhu uhlíku,“ vysvětluje Petr Baldrian, vedoucí Laboratoře mikrobiologie životního prostředí Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR.

Dopad globálních změn

Živé stromy pohlcují značné množství oxidu uhličitého z atmosféry a ukládají jej do půdy.  Hrají tak důležitou roli při ochraně klimatu. O osudu tlejícího dřeva mrtvých stromů v globálním koloběhu uhlíku se však dosud vědělo jen málo. Rozklad dřeva a recyklace živin v něm obsažených přitom patří k nejdůležitějším procesům, které v lesích probíhají.

Mrtvé dřevo představuje významnou zásobu uhlíku zejména v neobhospodařovaných lesích.

Získané údaje ukazují, že rychlost rozkladu a podíl hmyzu jsou velmi závislé na klimatu a s rostoucí teplotou se zvyšují. Vyšší množství srážek urychluje rozklad v teplejších oblastech a zpomaluje jej v oblastech, kde jsou teploty nižší.

„Odhadujeme, že z mrtvého dřeva se ročně celosvětově uvolní přibližně 10,9 gigatun uhlíku. Část uhlíku se přitom absorbuje do půdy, další část se uvolňuje do atmosféry. Množství uhlíku uvolněného z mrtvého dřeva zhruba odpovídá celosvětovým emisím z fosilních paliv. Studie rovněž dokládá význam hub a hmyzu při obratu mrtvého dřeva. Vzhledem k poklesu rozmanitosti hmyzu v důsledku globálních změn se ukazuje, že změna klimatu má potenciál významně ovlivnit rozklad dřeva, a tím i globální bilanci uhlíku,“ dodává Petr Baldrian.

Vědcům se podařilo dokončit tříletý experiment, přestože někdy pracovali za mimořádně obtížných podmínek. Například bylo nutné použít důmyslná opatření na ochranu některých oblastí před slony. Jedna oblast byla zase ztracena v důsledku lesního požáru a rekonstruována, zatímco jiná oblast byla zaplavena.

Kontakt:

RNDr. Petr Baldrian PhD.,
vedoucí Laboratoře environmentální mikrobiologie
Mikrobiologický ústav Akademie věd ČR
e-mail: baldrian@biomed.cas.cz

Článek v časopise Nature: https://www.nature.com/articles/s41586-021-03740-8#citeas.

TZ ke stažení

Přečtěte si také

• Zaměstnanci státu a jejich platy v roce 2025: pád relativních platů se zastavil
• Vědci zahajují rozsáhlé mapování ryb v Krušných horách
• Nová outdoorová hra představuje český výzkum antivirotik
• Mladý exoplanetární systém TOI-201, svědek bouřlivého vývoje planet
• Čeští a jihoafričtí archeologové pátrají po stopách perzekuce afrických Němců
• Čeští astronomové poprvé změřili teplotu plazmatu v kosmickém urychlovači
• Jak tělo zpracovává léky? Nová metoda vědců z Akademie věd ČR
• Alchymie planet na hradě Rychmburk: vesmír jako chemickou laboratoř života
• PRÉMIE OTTO WICHTERLEHO 2026
• Co umožnilo vznik stromů? Nový výzkum ukazuje na schopnost přežít sucho