Migrace zvířat na sever už nemusí být výhodná, varují odborníci
07. 10. 2021
Migrace zvířat za účelem reprodukce do severních zeměpisných šířek odedávna spoléhala na řadu výhod včetně zajištění většího množství sezónně dostupné potravy, menšího ohrožení parazity a nižší predace během reprodukce v porovnání s oblastmi okolo rovníku. Tyto důležité výhody migrace jsou však aktuálně výrazně narušovány klimatickými změnami a působením člověka. To přináší negativní důsledky pro populace migrujících zvířat i celé ekosystémy.
K tomuto závěru došel mezinárodní tým vědců pod vedením Dr. Vojtěcha Kubelky, který je vědeckým pracovníkem Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe, ve studii zaměřené na sledování narušení přínosu migrace u ptáků, savců a hmyzu, publikované v časopise Trends in Ecology and Evolution.
Do severních zeměpisných šířek každoročně migruje velké množství divokých zvířat. Vědci předpokládají, že oproti tropickým a subtropickým oblastem stěhovaví živočichové po náročné migraci na sever využívají výhody v podobě sezónně bohaté a lehce dostupné potravy, nižšího výskytu parazitů a menšího predačního tlaku.
Jak ale ukazuje studie, využívající příklady 25 konkrétních problémů migrujících živočichů (zahrnující např. bahňáky, racky, husy, kachny, alky, rybáky, pěvce, soby, netopýry, motýly a vážky), tyto výhody aktuálně vlivem klimatických změn a tlaku ze strany člověka již zdaleka nemusí platit a severská hnízdiště nemusí být pro reprodukci tak výhodná, jak tomu bylo dříve.
Příčin je hned několik – snížená dostupnost potravy v důsledku trofického/fenologického nesouladu, což je proces, kdy reprodukce stěhovavých zvířat není dobře sladěna s obdobím maximální rostlinné produkce nebo výskytu hmyzu. V důsledku globálního oteplování se na sever šíří řada patogenů a parazitů, jež jsou původci chorob a v některých případech způsobují hromadný úhyn zvířat. Roste také míra predace hnízd a mláďat stěhovavých ptáků.
S globálním oteplováním se na sever šíří noví predátoři (například liška obecná) a odpad z rozšiřujících se lidských sídel zase přispívá k vyššímu počtu oportunistických predátorů. Díky změněným potravním řetězcům a nedostatku dříve hojné hlavní kořisti, například lumíků nebo hrabošů, jejichž počty negativně ovlivňují oscilace klimatických jevů, místní predátoři zvyšují tlak na hnízda a mláďata.
Vzhledem k rychlému tempu změn nejsou migrující živočichové schopni na všechny nové hrozby adekvátně reagovat a celá řada jejich populací má sníženou reprodukci nebo větší úmrtnost dospělců a tudíž i klesající populační trendy. Migrujících zvířat jednoduše ubývá.
Hlavní autor studie a vědecký koordinátor mezinárodního projektu ÉLVONAL Shorebird Science Vojtěch Kubelka uvádí: "Tato zjištění jsou alarmující. Žili jsme v přesvědčení, že severní hnízdiště představují pro stěhovavé živočichy bezpečné přístavy. Ale to již bohužel zdaleka neplatí a řada lokalit v Arktidě a mírných severních šířkách může nyní pro různé stěhovavé druhy, včetně bahňáků, sobů nebo motýlů, představovat ekologické pasti nebo ještě hůře, kompletně degradované prostředí z pohledu výhod pro migraci.“
Živočichové přizpůsobení k migraci do severních mírných a arktických oblastí tak mohou čelit dvojímu ohrožení, a to nízké reprodukci v místech rozmnožování a zhoršujícímu se přežívání dospělých jedinců během jejich migračních tahů. Autoři studie závěrem zdůrazňují, že hnízdiště v severních oblastech mírného pásma a v Arktidě vyžadují značnou ochranářskou pozornost, stejně jako u již dobře rozeznávaných problémů na zimovištích a tahových zastávkách.
„V sázce je zejména osud populací a druhů obývajících severní Arktidu, protože tato zvířata nemohou kvůli bariéře Severního ledového oceánu z měnícího se prostředí unikat dále na sever a pokud se situace nezlepší, mohli by se v příštích desetiletích dostat až na pokraj vyhynutí”, doplňuje Vojtěch Kubelka.
Vedle konkrétních ochranářských opatření autoři navrhují jednoduchý rámec, jak zmapovat stresové faktory pro migrující živočichy v prostoru a čase. Ten pomůže rozlišit mezi vhodnými, přirozeně se zlepšujícími nebo chráněnými stanovišti na straně jedné a ekologickými pastmi nebo degradovaným prostředím se zmenšenými nebo již neexistujícími výhodami pro náročnou migraci na straně druhé. Lépe porozumět tomu, jak je v aktuálně měnícím se světě migrace pro konkrétní populace výhodná či nevýhodná a jak můžeme migrující živočichy spolu s jejich prostředím lépe chránit, jsou zásadní úkoly pro navazující výzkum a praktickou aplikaci ochranářských opatření.
Více informací:
Dr. Vojtěch Kubelka
Ústav výzkumu globální změny AV ČR
e-mail: kubelkav@gmail.com
Přečtěte si také
- (Ne)zájem žáků o učitelskou profesi: mezinárodní srovnání
- Vědci řeší miliardy let starou záhadu regulace fotosyntézy u bakterií
- Vědci popsali nový mechanismus syntézy hlavního „protistresového“ proteinu
- Vědci ÚOCHB otevírají dveře vývoji molekulárních čipů
- Medaile AV ČR pro vědce, jejichž práce rozvíjí celé obory
- Další druh skokana s unikátním klonálním rozmnožováním: skokan Grafův
- Klíšťata v městských parcích jsou infikovaná víc než ta v přírodě
- Vývoj vegetace po požáru v Národním parku České Švýcarsko okem fotopasti
- Jednodušší a levnější výroba metanolu se přiblížila k realizaci
- Meruňky letos vykvetly rekordně brzy, vědci je sledují od roku 1961
Kontakty pro média
Markéta Růžičková
vedoucí Tiskového oddělení
+420 777 970 812
Eliška Zvolánková
+420 739 535 007
Martina Spěváčková
+420 733 697 112