Zahlavi

Mezinárodní konference se bude věnovat ochraně památek

22. 04. 2021

Mezinárodní konference Památky a památková péče v Československu a v dalších zemích střední Evropy ve druhé polovině 20. století se zaměří na přístup k památkám, vývoj památkové péče a klíčová témata oboru v prostoru zemí střední Evropy po roce 1945. Pořádá ji ve dnech 26. až 29. dubna online formou Ústav dějin umění AV ČR ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů, Národním památkovým ústavem a Ústavem pro soudobé dějiny AV ČR.

„Ochraně památek v tomto období a v daném regionu byla zatím věnována minimální pozornost. Hlavním důvodem nejspíše bylo, že takto zaměřené historické bádání vyžaduje mezioborový přístup, spolupráci památkářů s historiky i historiky umění. Rádi bychom konferencí učinili první krok tímto směrem,“ říká Kristina Uhlíková, jedna z organizátorek konference z Ústavu dějin umění AV ČR.

Ústav dějin umění AV ČR se dlouhodobě aktivně angažuje v teorii i praxi památkové péče, a to zejména v souvislosti s problematickými rozhodnutími o demolicích, či nevhodných rekonstrukcích významných objektů. Velmi často jde o stavby z druhé poloviny 20. století, které patří v současné době mezi nejohroženější.

„Zajímá nás středoevropský a evropský kontext památkové péče, úloha států a jednotlivých institucí v druhé polovině 20. století, a to jak v souvislosti s poválečnou situací a československou variantou komunistického režimu, tak specifika konkrétních zemí či oblastí.“

„Ústav pro studium totalitních režimů touto konferencí pokračuje v interdisciplinární spolupráci s Ústavem dějin umění AV ČR. Zajímá nás středoevropský a evropský kontext památkové péče, úloha států a jednotlivých institucí v druhé polovině 20. století, a to jak v souvislosti s poválečnou situací a československou variantou komunistického režimu, tak specifika konkrétních zemí či oblastí,“ doplňuje Michal Sklenář z Ústavu pro studium totalitních režimů.

Na konferenci zazní přes 30 příspěvků od vystupujících nejen z Česka a Slovenska, ale i z Německa, Rakouska, Maďarska, Rumunska, Chorvatska a USA.

Úvodní přednášku s názvem Alchymie památkové péče v poválečném Československu: aktéři, struktury a zajišťování mobiliáře v době hromadného vysídlení a vyvlastňování přednese profesorka Cathleen M. Giustino z Auburn University v USA v pondělí 26. dubna v 17.30.

Jednotlivé konferenční sekce se budou věnovat tématům architektury a urbanismu, legislativnímu ukotvení památkové péče, památkové péči ve vztahu k proměnám ve společnosti i osudům sakrálních památek ve druhé polovině 20. století. Hlavním cílem konference je propojit památkářskou a historickou perspektivu tváří v tvář turbulentním politickým změnám druhé poloviny 20. století.

Konference se uskuteční online v českém a anglickém jazyce s tlumočením a bude živě vysílána na YouTube kanále Ústavu pro studium totalitních režimů.

Program celé konference je ke stažení na stránkách Ústavu dějin umění AV ČR.

 

Kontakt pro média:

MgA. Barbara  Líznerová
Ústav dějin umění AV ČR
liznerova@udu.cas.cz
607 630 453

Kontakt pro doplňující informace:

Mgr. Kristina Uhlíková, Ph.D.
Ústav dějin umění AV ČR, oddělení dokumentace
uhlikova@udu.cas.cz
720 549 515


Poznámky pro editory:

 

Památky a památková péče v Československu a v dalších zemích střední Evropy ve druhé polovině 20. století: ANOTACE KONFERENCE

Období po druhé světové válce přineslo v mnoha ohledech pokračování starších konceptů, ale také redefinování přístupů k památkám a posuny významů, které se jim připisovaly nebo připisují. Ve společnosti, právu, expertním diskursu i lokálním kontextu docházelo k aplikování stávajících mechanismů i novému pojímání památek, památkové péče a přístupu k minulosti vůbec. Středoevropský prostor Československa, Polska, Maďarska a východní části Německa byl po zkušenosti druhé světové války a nacismu po roce 1945 konfrontován s limitovanou demokracií a posléze až do konce 80. let s komunistickou diktaturou. Hlavním cílem konference je propojit památkářskou a historickou perspektivu tváří v tvář turbulentním politickým změnám druhé poloviny 20. století.

 

Ústav dějin umění Akademie věd České republiky, v. v. i.

Ústav dějin umění vznikl v roce 1953 jako součást Československé akademi věd. Zaměřuje se na výzkum v oblasti dějin a teorie výtvarného umění a architektury, na uměleckohistorickou topografii a na dějiny a teorii hudby. Výzkumní pracovníci se podílejí na domácích i zahraničních projektech, jsou kurátory výstav i autory knih a statí publikovaných v domácích i zahraničních vědeckých časopisech a sbornících. Působí jako pedagogové na vysokých školách a přednášejí doma i v zahraničí. Pozornost věnují také problematice ochrany kulturního dědictví. Mezi nejvýznamnější projekty patří několikasvazkové Dějiny českého výtvarného umění, jednosvazkové Dějiny umění v českých zemích 800–2000, publikované česky a anglicky, a soupisy Uměleckých památek Čech, Moravy, Slezska a Prahy. Od svého vzniku vydává ústav mezinárodně respektovaný oborový časopis Umění/Art. V roce 2019 vznikla v ústavu dvě nová výzkumná oddělení: oddělení muzikologie a oddělení historiografie a teorie umění.

 

Ústav pro studium totalitních režimů

Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) od svého vzniku v roce 2008 vědecky zkoumá dvě nesvobodná období našich novodobých dějin: dobu nacistické okupace 1939–45 a dobu komunistické nadvlády 1948–1989, včetně období těsně před 2. světovou válkou a po ní. Zaměřuje se na protidemokratickou činnost bezpečnostních složek státu, ale také analyzuje okolnosti, za kterých může z demokratických podmínek vyrůst autoritativní režim. ÚSTR má zároveň velmi bohatou vydavatelskou činnost a intenzivně se věnuje popularizaci a vzdělávání. Spolupracuje s mnoha českými a zahraničními školami a velkou měrou přispívá k modernizaci výuky dějepisu.

 

Národní památkový ústav

Národní památkový ústav patří k nejvýznamnějším paměťovým institucím v České republice a je zároveň největší příspěvkovou organizací Ministerstva kultury ČR. Současnými zákony, zejména zákonem památkovým, je mu svěřena řada odborných úkolů týkajících se státní památkové péče. Poskytuje např. odborné podklady pro rozhodnutí výkonných orgánů, metodicky působí na sjednocení přístupů při záchraně a rozvíjení hodnot památkového fondu na území ČR, jehož soupis také vede. Aktivně zasahuje do procesu prohlašování jednotlivých předmětů, objektů a území kulturními památkami a zajišťuje v rámci svých možností jejich dokumentaci. Pro výkon odborné složky památkové péče disponuje sítí 14 územních odborných pracovišť se sídlem v každém kraji. Jako vědecká a výzkumná organizace se Národní památkový ústav podílí na mnoha projektech, plní výzkumné úkoly, poskytuje odborné vzdělávání v oblasti památkové péče a ročně vydává desítky publikací. Vedle toho spravuje více než sto nemovitých památek v majetku státu, z nichž většina je přístupná veřejnosti.

 

Ústav pro soudobé dějiny Akademie věd České republiky, v. v. i.

Ústav pro soudobé dějiny vznikl v roce 1990 jako součást Akademie věd České republiky. Jeho posláním je provádět základní výzkum českých a československých dějin po roce 1938 v mezinárodním kontextu. Od svého založení se těžiště výzkumu ústavu posunulo od faktografie směrem ke komplexně pojímanému interdisciplinárnímu bádání o soudobých dějinách. Ústav spravuje v českém prostředí unikátní oborovou knihovnu otevřenou odborné veřejnosti, rozsáhlé sbírky dokumentace k soudobým dějinám a systematicky buduje také dokumentaci k dějinám po roce 1989.  Od roku 1993 vydává oborový časopis Soudobé dějiny, od roku 2013 rovněž v anglické mutaci (Czech Journal of Contemporary History). 

TZ ke stažení zde.

Hrad Kost z údolí Plakánku, datace neznámá

Hrad Kost z údolí Plakánku, datace neznámá

Foto: Alexandr Paul, Ústav dějin umění Akademie věd ČR

Kontakty pro média

Markéta Růžičková
Tiskové oddělení
+420 777 970 812

Eliška Zvolánková
Tiskové oddělení
+420 739 535 007

press@avcr.cz

Tiskové zprávy