Jsou dotace na podnikový výzkum a experimentální vývoj účinné?

Nová studie výzkumného think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR „Jsou dotace na podnikový VaV účinné? Závěry z regresní diskontinuity v ALFA programu TA ČR“ zkoumá dopady vládních dotací podnikového výzkumu a experimentálního vývoje. Dokázal dotační program ALFA poskytovaný Technologickou agenturou České republiky stimulovat výdaje a výsledky VaV a podpořit ekonomický rozvoj?  

Hlavním cílem vládních dotací podnikového a experimentálního vývoje (VaV) je podpořit rozvoj ekonomiky, neboť bez nich by rozsah soukromého financování těchto aktivit byl nižší, než je žádoucí. Nabízí se však otázka, zda jsou státní dotace v tomto ohledu účinné a jestli se daří dosahovat vytyčených cílů.

Právě na tuto otázku se snaží studie odpovědět. Pomocí metody regresní diskontinuity analyzuje kauzální vliv dotací programu ALFA Technologické agentury České republiky (TA ČR) na dodatečné výdaje na VaV, výsledky VaV v podobně patentů a ekonomické dopady v malých, středních i velkých firmách. Program ALFA byl jeden z největších dotačních programů VaV v letech 2011–2018 v celkovém objemu zhruba 9,3 mld. Kč.

Podle zjištění studie dotace ALFA sice stimulovaly výdaje na VaV v malých a středních podnicích (MSP), nikoli však ve velkých firmách.

„Účinky dotací v sektoru MSP jsou silně pozitivní pro výdaje na VaV financované z veřejných i soukromých zdrojů, a to během dotovaného projektu i po jeho skončení. To obecně poukazuje na dlouhodobý stimulační efekt,“ vysvětluje spoluautor studie Martin Srholec. „Nicméně v sektoru velkých firem vedly dotace pouze ke změně struktury výdajů na VaV během dotovaného projektu a po jeho skončení tyto změny téměř vymizely,“ doplňuje Srholec.

Další analýza výsledků výzkumu a vývoje a ekonomické výkonnosti firem ukázala, že na vytváření patentů, zaměstnanost, tržby ani produktivitu práce podporovaných firem dotace významnější dopad neměly. Platí to pro všechny firmy bez ohledu na jejich velikost či období během nebo po skončení projektu.

V této souvislosti stojí za pozornost, že přední programy podpory VaV jsou v zahraničí cíleny nejen na malé, ale také na mladé inovativní firmy. České protějšky těchto programů naopak spíše podporují firmy, které jsou již poměrně dlouho zavedené. Jelikož malé a mladé firmy zpravidla potřebují finanční podporu nejvíce, stojí za zvážení, zda v Česku zacílení podpor nepřesměrovat právě tímto směrem.

Je velmi obtížné empiricky zjišťovat, jestli měly dotace z podobných programů zamýšlený vliv na zvýšení výkonnosti firem a konkurenceschopnost ekonomiky. Převážně se totiž jedná o programy s obecným zaměřením, které podporu drobí v malých částkách mezi relativně velký počet firem, a tudíž jsou tyto jejich dopady prakticky neměřitelné. I tuto skutečnost by měly brát vlády a poskytovatelé dotací v potaz při rozhodování o financování těchto programů.

Celý text studie k dispozici zde.

Kontakt:

Martin Srholec, martin.srholec@cerge-ei.cz
Matěj Bajgar, matej.bajgar@cerge-ei.cz

Tisková zpráva ke stažení zde.

Přečtěte si také

• V Praze se otvírá high-tech centrum pro nová léčiva
• Větší, čistší a bez defektů. Vědci našli nový způsob vytváření 2D materiálů
• Nová metoda pro enzymovou syntézu potenciálních RNA léčiv
• Zvídavost vpřed! Zájemci se můžou hlásit na doprovodný program Veletrhu vědy
• O víkendu foťte rostliny i ptáky! Šest českých měst soutěží v největší výzvě
• Nový pohled do embryonálního vývoje a na protein CKD13
• Rizika reformy doktorského studia
• Dnes se schází Akademický sněm, nejvyšší orgán Akademie věd
• Candáti na Lipně bojují o přežití. Vědci budou kontrolovat jejich hnízda
• Vědci vyvinuli strategii, jak určit, zda bude nanoterapie účinná pro pacienta