Globální klimatické modely budou přesnější díky archeologickým datům
04. 05. 2021
Botanický ústav AV ČR se v rámci mezinárodní výzkumné skupiny LandCover6K podílel na vytvoření nového klasifikačního systému, který pomůže zpřesnit modely, jak se bude vyvíjet klima na Zemi. Mezinárodní tým čítající více než 200 expertů z mnoha oborů vytvořil databázi a jednotnou terminologii, která pomůže při shromažďování dat o využití krajiny za posledních 12 tis. let ve všech koutech světa. Výsledky své práce zveřejnil ve vědeckém časopise PLOS ONE.
Modelování klimatu je běžnou součástí vědeckých výzkumů různých směrů. Ukazuje, jak může naše planeta vypadat v nadcházejícím období a je schopné naznačit, na jaké výzvy životního prostředí se lidstvo musí do budoucna připravit. Modely klimatu často zahrnují rekonstrukci vegetace a její srovnání s minulostí, protože vegetace ovlivňuje podnebí. „Tyto modely jsou však někdy příliš zjednodušené, vynechávají některé oblasti nebo jsou postavené na nepřesných rekonstrukcích lidského vlivu na Zemi v minulosti, a to samozřejmě může výrazně ovlivnit naše představy o tom, jaká nás čeká budoucnost,“ říká spoluautor studie a archeolog Jan Kolář z Oddělení vegetační ekologie Botanického ústavu AV ČR.
Právě na zpřesnění znalostí o minulém lidském vlivu na Zemi a na její klima se posledních 6 let zaměřovala i výzkumná skupina LandCover6K, sdružující přes 200 expertů a expertek z oborů archeologie, historie, geografie, paleoekologie a klimatologie z celého světa. Výzkumná skupina věří, že nový systém nabídne všem vědeckým pracovníkům účinný nástroj k předpovědi budoucího vývoje a zaplní mezery ve znalostech o vývoji minulém.
„Taková databáze archeologických a historických údajů nám umožňuje lépe pochopit, jak například intenzita zemědělství před šesti tisíci lety ovlivňovala tehdejší vegetaci, koloběh uhlíku, vodní režim v krajině, a tedy klima v minulosti obecně.“
Český výzkum je zastoupen v archeologické skupině, která si klade za cíl posbírat archeologická a historická data o využití krajiny v posledních 12 tisících letech, a to do jednoduché, široce použitelné databáze. „Taková databáze archeologických a historických údajů nám umožňuje lépe pochopit, jak například intenzita zemědělství před šesti tisíci lety ovlivňovala tehdejší vegetaci, koloběh uhlíku, vodní režim v krajině, a tedy klima v minulosti obecně,“ doplňuje Jan Kolář.
Zásadním prvkem vytvořeného systému je nastavení společné terminologie využití krajiny na globální úrovni. Archeologie a historie v různých oblastech světa totiž běžně využívá termíny, které jsou specifické a srozumitelné pouze v regionálním kontextu. Regionálně specifické terminologie využití krajiny nejsou globálně platné a nemohly tak ani být využity ke srovnání s klimatickými modely. Právě to se snaží napravit nový systém, na kterém se podíleli vědci ze všech světadílů kromě Antarktidy, a který jasně definuje význam používaných výrazů na mezinárodní úrovni.
Dalším krokem mezinárodní skupiny bude naplnit vytvořenou databázi a vytvořit modely využití krajiny na základě archeologických dat pro jednotlivé kontinenty a následně i pro celou Zemi. Jak kontinentální, tak globální modely využití krajiny v minulosti již budou následně jednodušeji srovnatelné s klimatickými modely.
Zdroj: Mapping past human land use using archaeological data: A new classification for global land use synthesis and data harmonization, PLOS ONE
Kontakt:
Jan Kolář, Ph.D.
Oddělení vegetační ekologie
jan.kolar@ibot.cas.cz
Mgr. Mirka Dvořáková
PR & Marketing Manager
miroslava.dvorakova@ibot.cas.cz
+420 602 608 766
Přečtěte si také
- V Praze se otvírá high-tech centrum pro nová léčiva
- Větší, čistší a bez defektů. Vědci našli nový způsob vytváření 2D materiálů
- Nová metoda pro enzymovou syntézu potenciálních RNA léčiv
- Zvídavost vpřed! Zájemci se můžou hlásit na doprovodný program Veletrhu vědy
- O víkendu foťte rostliny i ptáky! Šest českých měst soutěží v největší výzvě
- Nový pohled do embryonálního vývoje a na protein CKD13
- Rizika reformy doktorského studia
- Dnes se schází Akademický sněm, nejvyšší orgán Akademie věd
- Candáti na Lipně bojují o přežití. Vědci budou kontrolovat jejich hnízda
- Vědci vyvinuli strategii, jak určit, zda bude nanoterapie účinná pro pacienta
Kontakty pro média
Markéta Růžičková
vedoucí Tiskového oddělení
+420 777 970 812
Eliška Zvolánková
+420 739 535 007
Martina Spěváčková
+420 733 697 112