Blesky na Jupiteru pulzují v podobném rytmu jako v bouřkových oblacích na Zemi
24. 05. 2023
Blesky na Jupiteru se svou povahou podobají pozemským, ukazují nová data sondy Juno. Studii mezinárodního týmu pod vedením pracovníků oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry AV ČR a katedry fyziky povrchů a plazmatu Matematicko-fyzikální fakulty UK publikoval včera časopis Nature Communications.
Na základě nových dat sondy Juno tým usuzuje, že se bleskové výboje na Jupiteru vyvíjejí podobně jako pozemské vnitrooblakové blesky. K tomuto závěru vedla pečlivá analýza mnoha skupin elektromagnetických pulzů vyzařovaných proudy tekoucími v bleskových kanálech uvnitř bouřkových oblaků v atmosféře Jupiteru.
„Výzkum blesků sice prováděly už starší sondy, ale až Juno, která k planetě doputovala v roce 2016, dokázala získat podrobná a dobře rozlišená data,“ říká Ivana Kolmašová z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR a Matematicko-fyzikální fakulty UK (MFF UK).
Expoziční doby optických přístrojů na palubách starších sond byly nastaveny na jednotky až malé stovky sekund, což značně limitovalo detailní výzkum. V jednom snímku se totiž mohlo vyskytovat i několik blesků zároveň.
Analýza půl milionu záznamů
Přesnější poznání blesků na Jupiteru vyžadovalo časově velmi náročnou analýzu téměř půl milionu záznamů nasbíraných během prvních pěti let mise Juno. Díky tomu bylo nalezeno pět set skupin pulzů čítajících tři až dvacet pět pulzů izolovaných. Následovalo určení časových prodlev mezi jednotlivými pulzy, přičemž se nejčastěji vyskytovala prodleva v délce jedné tisíciny sekundy.
„Další postup už byl poměrně přímočarý,“ vysvětluje vědkyně. Za předpokladu, že se v bleskových kanálech uvnitř vodních bouřkových oblaků na Jupiteru, podobně jako na Zemi, skokově šíří vznikající výboj stejnou rychlostí stovek až tisíců kilometrů za sekundu, lze kombinací této rychlosti a délky prodlevy mezi pulzy dojít k závěru, že se bleskové kanály na Jupiteru prodlužují ve skocích dlouhých stovky metrů až jednotky kilometrů.
„Podobně se uvnitř oblaku šíří výboje předcházející pozemské blesky, což potvrzují záznamy z měřicích stanic provozovaných oddělením kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry AV ČR na severočeských observatořích Milešovka a Dlouhá Louka. Ty jsme v této studii použili jako důkaz podobnosti časových škál přípravných atmosférických výbojů na obou planetách,“ dodává Ondřej Santolík z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR a MFF UK.
Juno: Jupiteru na dosah
Základní část mise Juno trvala od července 2016 do června 2021. Sonda se tehdy každých 53 dní přibližovala velmi blízko k Jupiteru, největší planetě Sluneční soustavy, asi „pouhých“ 4 000 km nad její hnědavá mračna, která tvoří především páry čpavku. Pod nimi se schovávají vodní bouřkové oblaky.
Elektromagnetické přijímače měřící na palubě sondy v různých frekvenčních pásmech značně přispěly k porozumění jevů souvisejících s blesky a bouřkami. Odhalily například, že se blesky vyskytují nejčastěji ve středních a polárních šířkách a na rozdíl od Země nejsou téměř žádné blesky v blízkosti rovníku.
Ukázalo se také, že se elektromagnetické signály vznikající bleskovými výboji, tzv. rychlé hvizdy, k sondě Juno šíří velmi řídkým plazmatem. Znamená to, že v ionosféře Jupiteru existují hustotní díry, které dřívějším méně přesným měřením vědcům unikaly. Ze statistiky zaznamenaných hvizdů překvapivě vyplynulo, že se četnost blesků na Jupiteru blíží četnosti blesků pozemských. Díky průletům sondy také víme, že se na Jupiteru zřejmě objevují nadoblačné blesky, podobné jako známe z pozemských pozorování.
Existenci blesků na Jupiteru odhalil v roce 1979 radiový přijímač na palubě sondy Voyager. Dokázal rozlišit jejich elektromagnetické stopy jako tzv. hvizdy, nicméně bez dalších podrobností. Znatelný pokrok nastal právě až se sondou Juno (NASA), jejíž palubní radiový přijímač dosahuje časového rozlišení mnohem dokonalejšího než tisícina sekundy.
Publikace
I. Kolmašová, O. Santolík, M. Imai, W. S. Kurth, G. B. Hospodarsky, J. E. P. Connerney, S. J. Bolton, R. Lán. Lightning at Jupiter pulsates with a similar rhythm as in-cloud lightning at Earth. Nature communications. 2023, https://www.nature.com/articles/s41467-023-38351-6
Kontakty:
Ing. Ivana Kolmašová, Ph.D.
Oddělení kosmické fyziky ÚFA AV ČR a MFF UK
iko@ufa.cas.cz
prof. RNDr. Ondřej Santolík, Dr.
Oddělení kosmické fyziky ÚFA AV ČR a MFF UK
os@ufa.cas.cz
Přečtěte si také
- Odhalena nová tajemství černých děr
- Čeští vědci dosáhli průlomu ve sledování zemětřesení v Etiopii
- V ÚOCHB AV ČR se otevírá unikátní zázemí pro kryogenní elektronovou mikroskopii
- Genetické vzorky zvířat z muzeí rozkryly některé evoluční záhady afrických savců
- Vidět znamená věřit. Altermagnetismus dokazují první mikroskopické snímky
- TALENT: kritický přehled odborné literatury na téma nadání
- Mladé talenty převezmou Ceny Nadačního fondu J. Heyrovského
- Lidé žili v Africe i daleko od vody: odhalování klimatické historie Sahelu
- Kandidátem na nového předsedu AV ČR je fyzik Radomír Pánek
- Římští vojáci si nechávali kroužkové pancíře opravovat
Kontakty pro média
Markéta Růžičková
vedoucí Tiskového oddělení
+420 777 970 812
Eliška Zvolánková
+420 739 535 007
Martina Spěváčková
+420 733 697 112