Struktura a hodnota majetku českých domácností: mezinárodní srovnání

Think-tank IDEA při CERGE-EI zveřejnil novou studii, která přináší detailní mezinárodní srovnání struktury a hodnoty majetku českých domácností. Studie ukazuje, že české domácnosti se mezi evropskými zeměmi vyznačují poměrně specifickou strukturou majetku – zatímco chudší domácnosti v mezinárodním srovnání drží majetek relativně vysoký, ty bohatší relativně nižší. Analýza nepokrývá nejchudší a nejbohatší části populace s ohledem na jejich nedostatečné pokrytí v datech.

Studie ukazuje, že čistá hodnota majetku střední české domácnosti dosahuje zhruba 100 tisíc eur, přepočítáno běžným směnným kursem, tedy podobné úrovně jako v ekonomicky vyspělejších Německu, Nizozemsku nebo Finsku. Pokud však majetek vyjádříme v násobcích průměrné hrubé roční mzdy dané země, vychází české domácnosti ještě mnohem lépe: střední česká domácnost vlastní majetek přesahující pětinásobek průměrné roční mzdy, zatímco v Německu a Finsku to je zhruba jen dvojnásobek. Rozdíl je dán kombinací relativně nízkých mezd a vysokých cen nemovitostí v Česku.

Zásadní roli v majetku českých domácností hraje primární nemovitost, která u většiny domácností tvoří až 80 % celkového majetku. Podobně je tomu i v dalších zemích střední Evropy – například na Slovensku a v Maďarsku vlastní primární nemovitost téměř každá domácnost. Naopak v Německu nebo ve Francii je význam primární nemovitosti v majetku domácností výrazně nižší.

„Význam primárních nemovitostí v Česku je dán především specifickým historickým vývojem, masovou privatizací bytového fondu a restitucemi po roce 1989 a dlouhodobě vysokým růstem cen nemovitostí,“ vysvětluje spoluautor studie Michal Šoltés.

Studie rovněž odhaluje nízkou diverzifikaci majetku českých domácností. Ve srovnání se zeměmi západní Evropy drží Češi poměrně malý podíl majetku ve finančních aktivech, přičemž jeho značná část je uložena pouze na běžných či spořicích účtech (bez rizika, ale s minimálním reálným výnosem). Českým domácnostem tak ve srovnání se západními zeměmi chybí vyšší zastoupení investic do fondů či akcií.

„Nevýhodou nízkého podílu finančních aktiv a vysokého zastoupení primární nemovitosti v celkovém majetku domácností je nízká likvidita a omezená flexibilita při nakládání s majetkem. To snižuje schopnost domácností reagovat na negativní příjmové šoky.“ doplňuje spoluautor studie Daniel Münich.

Z mezigeneračního ohledu je majetek v Česku rozdělen rovnoměrněji než v západní Evropě. Střední domácnost ve věku 51 až 70 let vlastní zhruba o 30 % více majetku než domácnost ve věku 31 až 50 let, zatímco v zemích jako Belgie, Francie, Rakousko je tento rozdíl dvojnásobný. V Německu dokonce trojnásobený.

Analýza IDEA je založena na datech šetření Finanční situace domácností (FSD). Šetření FSD provádí Český statistický úřad (ČSÚ) ve spolupráci s Českou národní bankou (ČNB). Šetření je pod názvem Household Finance and Consumption Survey (HFCS) koordinováno Evropskou centrální bankou (ECB), probíhá mandatorně ve státech s měnou Euro a dobrovolně i v dalších zemích jako je ČR. Výsledkem FSD jsou jedinečné údaje, které nelze zjistit jiným způsobem než dotazováním reprezentativního vzorku domácností. Analýza IDEA však nepokrývá nejchudší a nejbohatší části populace s ohledem na jejich nedostatečné pokrytí v datech FSD.

Kontakt:

Michal Šoltés, michal.soltes@cerge-ei.cz

Daniel Münich, daniel.munich@cerge-ei.cz

Přečtěte si také

• Říčany a Pacov: Nové webové aplikace přibližují osudy Židů v době protektorátu
• Naděje pro pacienty se vzácnou anémií: Čeští vědci vytvořili „přesný“ myší model
• Pravěký kůň z Moravského krasu přepisuje mapu evropského jeskynního umění
• Objev z Polska mění pohled na třetihorní želvy
• Stromy jako archiv klimatu: letokruhy odhalují minulost extrémních srážek
• Co se děje v buňkách, vidíme líp zásluhou objevu z ÚOCHB AV ČR
• Vzácný brouk starých dubů se po více než sto letech objevil
• Neolitičtí lidé v Arábii se před 7000 lety živili lovením žraloků
• Jaký vliv mají kormoráni na úbytek ryb? Vědci zahajují terénní pokusy
• Virus přenášený hlodavci může v přírodě přetrvávat překvapivě dlouhou dobu