Archiv Dění v akademii

Antické mýty oslovují čtenáře dodnes. Zaujaly také porotu Magnesie Litery. Cenu NF IOCB Tech Litera za naučnou literaturu tak 24. dubna 2025 převzala Alena Hadravová z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR za knihu Řecké mýty v literární a výtvarné tradici. Publikaci vydalo její pracoviště společně s Nakladatelstvím Academia.

Pavel Hozák z Ústavu molekulární genetiky AV ČR a ředitel národní výzkumné infrastruktury Czech-BioImaging pro biologické a medicínské zobrazování získal Paul Nakane Prize, která se uděluje jednou za čtyři roky.

Zelení sice zatím příliš neoplývá, v budoucnu se v něm ale odehraje spousta výzkumů. Skleník, který Ústav experimentální botaniky AV ČR otevřel 16. dubna 2025, je vybaven moderními technologiemi, je energeticky úsporný a zároveň šetrný k životnímu prostředí. Součástí budovy skleníku jsou navíc i ubytovací prostory. Pracovišti by mohly pomoci přilákat nadějné vědce.

Ačkoli nevedou týmy ani neusilují o publikování výsledků ve významných vědeckých časopisech, pro pracoviště jsou nepostradatelní. Dlouholetou profesionální práci administrativních a technických pracovníků a dalších zaměstnanců ocenila 14. dubna 2025 Akademie věd ČR děkovnými listy. Předal jim je předseda instituce Radomír Pánek.

Šedesátá léta 20. století přinesla společnosti rozvolnění poměrů a naději, kterou ale uťal vpád vojsk Varšavské smlouvy. Právě historií předchůdkyně Akademie věd ČR v turbulentním období se zabývá kniha Dějiny Československé akademie věd II (1963–1970). Jejím hlavním autorem je Martin Franc. Jak se vepsala normalizace do fungování instituce?

O složení Vědecké rady AV ČR pro roky 2025 až 2029 rozhodlo březnové jednání Akademického sněmu, nyní už známe i její širší vedení. Na ustavujícím zasedání, které se konalo 27. března 2025, se po tajném hlasování stal předsedou Pavel Baran z Filosofického ústavu AV ČR. Radu povede společně s pěti místopředsedy a dvěma místopředsedkyněmi.

Předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek jmenoval nové místopředsedy tří vědních oblastí: Ilonu Müllerovou, Miroslavu Anděrovou a Ondřeje Beránka. Členy nového předsednictva Akademické rady se na základě tajného hlasování stali také Jiří Kotek a Ján Matejka a z titulu předsedy Vědecké rady AV ČR také Pavel Baran. Nová Akademická rada poprvé zasedla v úterý 1. dubna 2025.

Pomyslný štafetový kolík v podobě repliky římského meče z rukou Evy Zažímalové převzal nový předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek. Své funkce se ujal dnes, 25. března 2025. V čele naší nejvýznamnější vědecké instituce bude stát do roku 2029. Eva Zažímalová v roli předsedkyně strávila dvě funkční období mezi lety 2017 a 2025.

Těsně před padesátkou se stal nejmladším předsedou v polistopadové historii Akademie věd ČR. Má bohaté manažerské zkušenosti z mezinárodních institucí, deset let řídil oddělení tokamak v Ústavu fyziky plazmatu AV ČR, další dekádu pak celý ústav. Revoluce ve svém prvním funkčním předsednickém období prý nechystá, naproti tomu plánuje výrazně podpořit spolupráci Akademie se státní sférou. „Musíme ukázat, že role Akademie je pro společnost klíčová,“ říká Radomír Pánek. Jak se staví ke krokům do neznáma a proč zná nazpaměť Forresta Gumpa?

V Akademické radě zasednou poprvé Martin Pivokonský, Petr Baldrian nebo Soňa Ehlerová. V pořadí druhý mandát v radě pak obhájili Ilona Müllerová nebo Ondřej Beránek. Akademický sněm AV ČR na svém LXV. zasedání 18. března 2025 zvolil celkem 15 členů Akademické rady a 30 členů Vědecké rady. Funkční období jim začne 25. března, kdy se zároveň do čela Akademie věd ČR postaví nový předseda Radomír Pánek.