Archiv Dění v akademii

Nástroje umělé inteligence využívají již dvě třetiny českých nemocnic – nejčastěji při diagnostice a vyhodnocování zobrazovacích metod. Role AI v posledních letech doslova skokově roste. Není se čemu divit. Možnost „delegovat“ na počítače rutinní úkoly lékařům uspoří čas, urychlí péči, a dokonce může pomoct zpřesnit rozhodování. Jenže přináší i úskalí. Na ta upozorňují evropské autority z řad EASAC a FEAM a směřují politikům důležitá doporučení.

Celkem čtyři badatelé a jedna badatelka obdrželi v úterý 29. září 2026 Cenu předsedy Grantové agentury ČR za nejlepší vědecké projekty. Mezi laureáty jsou i Petr Sedlák z Ústavu termomechaniky AV ČR, Sebastian Ottinger z CERGE-EI, společného pracoviště Univerzity Karlovy a Ekonomického ústavu AV ČR, a Tomáš Větrovský z Mikrobiologického ústavu AV ČR.

Akademická rada Akademie věd České republiky důrazně odsuzuje včerejší barbarský útok Ruské federace na budovu Ukrajinské národní akademie věd v Kyjevě a připojuje se k prohlášení All European Academies. Vyjadřuje solidaritu tamním kolegyním a kolegům a příbuzným obětí.

Tři ze šesti ERC Starting grantů, jež letos zamířily do Česka, získali badatelé z Akademie věd ČR. Dva z nich pro svou přípravu využili podporu ERC inkubátoru, který instituce spustila letos v lednu. Kolik žadatelů se v něm aktuálně „rozehřívá“, aby se lépe připravili na klání o další granty Evropské výzkumné rady?

Na stěně jednoho ze sálů sídla Akademie věd ČR najdeme působivý obraz Paridův soud. Právě zde Marie Mžyková 22. září 2026 převzala cenu za dvousvazkovou publikaci Hynais o jeho autorovi, která se stala knihou roku 18. ročníku Cen Nakladatelství Academia. Na ceremoniálu se zároveň oznámily i výsledky 14. ročníku Studentské soutěže Nakladatelství Academia.

Chcete pomoct biologům s výzkumem? Nastražte pastičky a pošlete kočku na lov. Bělozubka tmavá před několika lety překročila naše západní hranice a nyní už může být i vaší sousedkou. Vědci ji objevili šťastnou náhodou v roce 2022. Od té doby ji společně s veřejností bedlivě sledují. Alena Fornůsková z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR v rozhovoru přibližuje, co o jejím pobytu v Česku víme i jak může odeslání několika fotek zvýšit odolnost vůči dezinformacím.

Univerzity a Akademii věd propojuje 28 společných pracovišť, více než 50 smluv a memorand, 2000 doktorandů i okolo 70 000 hodin, které vědci a vědkyně z Akademie věd ČR ročně odučí. Marcela Buchtová z Akademické rady chce partnerství obou prostředí ještě více prohlubovat. Proč je jejich propojení klíčové pro budoucnost české vědy?

Sbírku východoevropského umění mimořádné hodnoty uchovává Galerie výtvarného umění v Ostravě. Kolekce ale dosud skrývala nejedno tajemství. Po stopách každého z děl se vydala Julie Jančárková ze Slovanského ústavu Akademie věd ČR. Jaké příběhy vyprávějí a jak uměnovědná detektivní práce vypadá?

Budoucnost programu Horizont Evropa a podoba Evropského výzkumného prostoru patřily mezi témata setkání vedoucích představitelů Akademie věd ČR a zástupců Evropské komise. Řeč byla také o výhledech evropské vědy ve světle globální konkurence a unijní strategii v oblasti jaderné fúze. Jednání se konalo v budově Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze ve čtvrtek 3. září 2026.

Paměť buněk, moderní OLED displeje a čínská medicína. Těmto tématům se věnují vědci z Akademie věd ČR, kteří letos obdrželi ERC Starting grant. Pod úspěšnými projekty jsou podepsaní Hana Polášek-Sedláčková z Biofyzikálního ústavu AV ČR, Ondřej Mrózek z Ústavu anorganické chemie AV ČR a Hedwig Waters z Etnologického ústavu AV ČR. Každý z nich na svůj výzkum obdrží zhruba 36 milionů korun během pěti let.