Archiv Dění v akademii

Granty Evropské výzkumné rady nejsou odměnou za opatrnost. Vyžadují neotřelé nápady i čas na přípravu – a také zázemí, které vědkyně a vědce „podrží“ v pravou chvíli. Akademie věd ČR proto letos v lednu spustila ERC inkubátor. Jak vysvětluje jeho vědecký koordinátor Luděk Brož, cílem je pomoci badatelům, aby vstupovali do soutěže o ERC granty co nejlépe připraveni.

Fyzikální ústav AV ČR získal špičkovou laboratorní stanici pro výzkum jaderných a pokročilých materiálů. Doposud ji provozovalo Společné výzkumné středisko Evropské komise v německém Karlsruhe. Přesídlení přístroje do Prahy posílí mezinárodní vědeckou spolupráci i roli Česka ve výzkumu materiálů a jaderné bezpečnosti.

Ženy z prostředí vědy a výzkumu postupně mizí, ukazují data. Zatímco ženy tvoří 60 % absolventů magisterských studií, profesorek už je pouze 15 %. Situace se sice pozvolna zlepšuje, ale nastaveným tempem bychom k rovnoměrnému zastoupení mužů a žen s profesorským titulem dospěli až v roce 2213. Nejen to zaznělo na setkání, které uspořádala Akademie věd ČR ve spolupráci s programem L’Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě. Jak zabránit odlivu výzkumného potenciálu, který ženy do vědy přinášejí?

Knihy Nakladatelství Academia bodovaly v soutěži Slovník roku 2024–2025. Nejúspěšnější publikací domovského nakladatelství Akademie věd ČR se stal Slovinsko-český slovník. Slovensko-češki slovar od Davida Blažka. Zvítězil v kategorii slovníků a porota jej zároveň ohodnotila jako druhou nejlepší knihu ze všech přihlášených titulů.

Snaha předávat výsledky výzkumu přístupným jazykem a srozumitelnou formou už sice začíná být běžnou součástí vědecké práce, přitom se ale stále objevují nové výzvy. Třeba jak komunikovat vědu ve společnosti, která je čím dál více polarizovaná. Nebo jaký postoj má vědec či vědkyně zaujmout, když jejich výstup v médiích vyvolá vlnu nenávistných projevů. O těchto i dalších tématech se mluvilo na konferenci Komunikace vědy 360°, která se konala ve čtvrtek 5. února 2026 v Praze. Hlavní řeč přednesli šéfka komunikace německé Společnosti Maxe Plancka Christina Beck a filozof jazyka Tomáš Koblížek z Akademie věd ČR.

Na počátku bylo slovo, vlastně celý slovník. Kořeny institucionálního výzkumu českého jazyka v Akademii věd jsou totiž spjaty s plánem vypracovat velký výkladový slovník národního jazyka. Tento cíl si už v roce 1891 vytkli zakladatelé České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, předchůdkyně současné Akademie věd ČR. Slovníkářské pracoviště se postupně rozšiřovalo a přesně před 80 lety – 6. února 1946 – byl založen Ústav pro jazyk český.  

Předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek a předseda Vědecké rady AV ČR Pavel Baran, čelné osobnosti naší instituce, se stali členy Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace. Stalo se tak na základě usnesení vlády z 26. ledna 2026.

Smělý název, jasný cíl: zvýšit prestiž Akademie věd ČR a její atraktivitu pro vědce a vědkyně z Česka i zahraničí. Program Akademie budoucnosti se už rozjíždí a brzy podpoří první badatele a jejich pracoviště. Jeho cíle přibližuje Petr Baldrian z Akademické rady AV ČR, který odpovídá za podporu excelence a kariér.

Pravoslavná církev v Česku a její aktivity mohou představovat reálnou hrozbu. Na to upozorňuje nejnovější policy brief Akademie věd ČR neboli akademické stanovisko Bezpečnostní rizika pravoslavné církve. V něm odborníci ze Sociologického ústavu AV ČR, Etnologického ústavu AV ČR a Slovanského ústavu AV ČR popisují původ, charakter a proměny současné pravoslavné církve v Česku i vybrané kauzy z posledních let. Policy paper vydalo Centrum transferu AV ČR.

Značka Academia letos slaví šedesátiny, nakladatelství ale v publikačním úsilí nepolevuje. Naopak, i v letech 2026 a 2027 přivede na svět desítky nových titulů, které pokrývají témata od antropocénu po Znojmo. Celkem 124 nových publikací, za nimiž stojí více než 200 autorů, rozšíří rodinu 28 knižních edic nebo vyjdou samostatně. Na jaké počiny byste si měli přichystat místo v knihovnách?