Archiv Dění v akademii

Propojovat vědu, veřejnou správu i podnikatelskou sféru a přinášet regionům nové poznatky i praktická řešení. To je cílem regionální spolupráce Akademie věd ČR se všemi čtrnácti kraji České republiky. Jak vědci a vědkyně pomáhají chránit kulturní dědictví, sledovat proměny přírody nebo zlepšovat životní prostředí?

Dlouhodobý růst ekonomiky je poháněný inovacemi, je ale nutné do nich investovat, stejně jako do základního výzkumu, který je v Evropě stále podfinancovaný. O budování prosperity a klíčové roli institucí, vzdělávání i sociální soudržnosti hovořil na veřejné přednášce v CERGE-EI 28. května 2026 nositel Nobelovy ceny za ekonomii Philippe Aghion. Jeho návštěvou začal týden akcí spjatých s připomínkou 35. výročí založení společného pracoviště Univerzity Karlovy a Ekonomického ústavu Akademie věd ČR. Francouzský ekonom je členem výkonného a dozorčího výboru CERGE-EI.

Lépe poznat chování chytrých materiálů pro budoucnost a přiblížit teoretický výzkum k praxi usnadní nová laboratoř 3D tomografie s atomární sondou (3D APT). Nachází se v budově Ústavu termomechaniky AV ČR v pražském Ládví a sloužit bude mimo jiné členům konsorcia projektu FerrMion, které propojuje tři ústavy Akademie věd a dvě univerzitní pracoviště. V pondělí 25. května 2026 laboratoř slavnostně otevřel předseda AV ČR Radomír Pánek spolu s představiteli vedení FerrMionu.

„Jedinečné události si žádají jedinečné místo.“ Tímto sloganem zve vila Lanna k uspořádání konferencí i kulturních akcí. Jako zřejmě nejstarší dochovaná novorenesanční budova v Praze však skrývá nejen jedinečné umělecké skvosty, ale také příběhy obyvatel, jež v mnohém zrcadlí svou dobu. Jejich osudy i dosud neznámá zákoutí historie této architektonické památky odkrývá kniha Vila Lanna. Příběh domu a lidí od Patrika Wirknera a Milana Hlavačky, kterou vydal Historický ústav Akademie věd ČR.

Jedna akce – tisíce zážitků s Akademií věd. Takové je motto letošního Veletrhu vědy. Jubilejní, 10. ročník festivalu se kvapem blíží a přípravy jsou v plném proudu. Nejinak je tomu i na brněnských pracovištích, která rozjíždí organizační maraton. Jak se popularizátoři na setkání s fanoušky připravují? 

Celkem 408 týmů z 52 ústavů a 3841 výstupů. Takové parametry mělo rozsáhlé hodnocení pracovišť, které Akademie věd ČR dokončila ve spolupráci s téměř dvěma tisícovkami zahraničních expertů. Jaký mělo průběh a jaké výsledky přineslo? To vysvětluje Patrik Španěl z Akademické rady AV ČR.

Do Českého Švýcarska se vrátil oheň. Plameny z minulého týdne jsou sice bezpečně uhašeny, znovu ale vzplály varovné hlasy volající po krocích, které by vzrůstající riziko lesních požárů do budoucna minimalizovaly. Shrňme zásadní poznatky a požadavky, které vyslaly evropské akademické autority směrem k politikům v reakci na událost z roku 2022. Nejde totiž o to, jak rychle se oheň uhasí, ale jak připravíme zemi, aby v ní nezačalo tak snadno hořet.

Dvorana Knihovny AV ČR na Národní třídě v Praze se 11. května 2026 stala dějištěm oslavy špičkové vědy a mezinárodní spolupráce. Předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek zde ocenil čtyři osobnosti, které posunuly hranice poznání a zapsaly se do svých oborů. Medaile převzali Steven Mansbach, Hartmut Zohm, Lenka Veselá a Jaroslav Šebek.

Sdílet nejnovější informace, zkušenosti i tipy v projektovém řízení – s tímto záměrem se uskutečnil další z cyklu seminářů platformy JAKNAJAK, která sdružuje projektové a finanční manažery z pracovišť Akademie věd ČR a zaměřuje se na Operační program Jan Amos Komenský – OP JAK. Jaké dopady bude mít úprava „vědního“ zákona a jak můžeme zvyšovat bezpečnost výzkumů a institucionální odolnost?

Fotoaparáty do pohotovosti. Věda fotogenická se vrací s 13. ročníkem oblíbené soutěže, ve které zaměstnanci Akademie věd ČR zachycují pozoruhodné momenty ze své práce. Vedle hlavní kategorie můžou do 15. června 2026 přihlašovat snímky také do vedlejší – letos na téma Vědci v akci.