Archiv Dění v akademii

Do Českého Švýcarska se vrátil oheň. Plameny z minulého týdne jsou sice bezpečně uhašeny, znovu ale vzplály varovné hlasy volající po krocích, které by vzrůstající riziko lesních požárů do budoucna minimalizovaly. Shrňme zásadní poznatky a požadavky, které vyslaly evropské akademické autority směrem k politikům v reakci na katastrofu z roku 2022. Nejde totiž o to, jak rychle se oheň uhasí, ale jak připravíme zemi, aby v ní nezačalo tak snadno hořet.

Dvorana Knihovny AV ČR na Národní třídě v Praze se 11. května 2026 stala dějištěm oslavy špičkové vědy a mezinárodní spolupráce. Předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek zde ocenil čtyři osobnosti, které posunuly hranice poznání a zapsaly se do svých oborů. Medaile převzali Steven Mansbach, Hartmut Zohm, Lenka Veselá a Jaroslav Šebek.

Sdílet nejnovější informace, zkušenosti i tipy v projektovém řízení – s tímto záměrem se uskutečnil další z cyklu seminářů platformy JAKNAJAK, která sdružuje projektové a finanční manažery z pracovišť Akademie věd ČR a zaměřuje se na Operační program Jan Amos Komenský – OP JAK. Jaké dopady bude mít úprava „vědního“ zákona a jak můžeme zvyšovat bezpečnost výzkumů a institucionální odolnost?

Fotoaparáty do pohotovosti. Věda fotogenická se vrací s 13. ročníkem oblíbené soutěže, ve které zaměstnanci Akademie věd ČR zachycují pozoruhodné momenty ze své práce. Vedle hlavní kategorie můžou do 15. června 2026 přihlašovat snímky také do vedlejší – letos na téma Vědci v akci.

Letošní první ceremoniál čestných oborových medailí přinesl vyznamenání čtyřem badatelským osobnostem. Předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek ocenil 29. dubna 2026 ve vile Lanna v pražské Bubenči historičku umění Lenku Bydžovskou, chemika Michala Hocka, půdního biologa Karla Tajovského a historika Vojtecha Čelka.

Spolehliví kolegové na odborných i nevědeckých pozicích pomáhají vytvářet stabilní zázemí na pracovištích. Jsou tak jedním z pilířů špičkového výzkumu. Předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek vyzdvihl jejich zásluhy 27. dubna 2026 v sídle instituce na Národní třídě v Praze předáním děkovných listů.

Jsou našimi věrnými, ale poněkud nežádoucími společníky. Přestože medicína pokročila, na mnohé infekční nemoci stále marně hledáme lék. Nový program Strategie AV21 Infekční choroby: nové cíle a strategie pod vedením Ivy Pichové proto sází na spolupráci napříč obory. Vědci a vědkyně si posvítí nejen například na chřipku, ale i na to, proč se chlapci v Česku málo očkují proti HPV.

Atmosféra–list–fotosyntéza–člověk. Jak měníme fotosyntézu listu a jak fotosyntéza listu mění nás – tak se jmenuje první příspěvek Jiřího Šantrůčka publikovaný v Živě, který vyšel v roce 2010. Redakce periodika přírodovědci předala 15. dubna 2026 Cenu Antonína Friče. Stalo se tak při udílení Cen Živy za rok 2025 v pražské vile Lanna. Vyznamenání zde převzali také další autoři a autorky článků, jež časopis, který vychází v Akademii věd ČR, otiskl v uplynulém roce.

Akademie věd ČR hodlá ještě důsledněji naplňovat své poslání vytvářet špičkové výzkumy a výsledky využitelné pro společnost. Instituci s tím pomůže třináct vytyčených strategických priorit. Akademický sněm AV ČR je přijal na 67. zasedání 14. dubna 2026 v pražském Národním domě na Vinohradech, který jako tradičně hostil představitele vědy i politiky. Účastníci se dále mimo jiné věnovali i otázkám financování vědy a výzkumu.

Strategie AV21 podporuje výzkumy, které pozitivně ovlivňují životy společnosti. Za tímto účelem už více než dekádu propojuje pracoviště AV ČR, univerzity, státní i veřejnou sférou a průmyslové partnery. Na setkání koordinátorů 9. dubna 2026 se představily výzkumné programy Moc předmětů, materialita mezi minulostí a budoucností, Globální krize biodiverzity: rizika a příležitosti pro lidskou společnost a Infekční choroby: nové cíle a strategie.