Archiv Dění v akademii

Vědecké společnosti nejsou uzavřenými spolky, jak by se mohlo pro vnějšího pozorovatele zdát. Jejich úloha je nezastupitelná: rozšiřují a rozvíjejí poznání, ale také se vyjadřují ke společenským otázkám. Jaká je jejich minulost, kam směřují své aktivity a jaký je vztah vědeckých společností k Akademii věd ČR? Na tyto i další otázky odpovídal pro časopis AB / Akademický bulletin předseda Rady vědeckých společností ČR Lubomír Hrouda.

Věda nepřináší jen poznání a pokrok, nezřídka také svou krásou povznáší. Dovede nám zpřístupnit pohledy, které jsou našemu zraku běžně skryté. Díky práci nadaných expertů, kterým zároveň nechybí umělecké cítění, můžeme nahlédnout do tajemných míst makro i mikrosvěta a uvidět je tak, jak je odkrývá vědecké bádání. Startuje další ročník tradiční fotografické soutěže Věda fotogenická, kterou pořádá Akademie věd ČR.

Pobýval zde například spisovatel Franz Kafka, možná byl zdejší zámek dokonce inspirací pro jeho slavný román. Náročná rekonstrukce objektu zahrnující i zahradu, rybník a park trvala dva a půl roku a stála téměř čtvrt miliardy korun. V úterý 10. května 2022 se zámek slavnostně otevřel pro návštěvníky z akademické sféry i pro veřejnost. Nechyběla předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová, členové Akademické rady AV ČR, představitelé regionu i města Třešť a další vzácní hosté, například předseda Senátu PČR Miloš Vystrčil. Zámek bude sloužit jako hotel, wellness, restaurace, prostor pro kongresy či svatby.

Nejpřesnější metoda jaderné analýzy, urychlovačová hmotnostní spektrometrie, dokáže odhalit až milionkrát nižší množství radionuklidů než metody jiné. Její pomoc je nedocenitelná v archeologii, geologii a při studiu změn klimatu. Stejně tak ji využijí experti při jaderné forenzní analýze, což je disciplína hlídající dodržování mezinárodních závazků o nešíření jaderných zbraní. Unikátní laboratoř, vybavenou touto technologií, otevřeli za přítomnosti předsedkyně AV ČR Evy Zažímalové a ministryně pro vědu, výzkum a inovace ČR Heleny Langšádlové vědci v Ústavu jaderné fyziky AV ČR v Řeži.

Čím se řídí tok živin ve vodních ekosystémech, jak může studium řas pomoci chladicím systémům v Temelíně, co vše dokáže odhalit fosilní pyl nebo co formovalo současnou psanou i mluvenou češtinu? Nejen takové vědecké otázky si kladli a řešili experti a expertky, které 2. května 2022 ocenila Akademie věd ČR čestnými oborovými medailemi za mimořádné výsledky v jejich vědeckých oborech.

Ocenění pro významné partnerské instituce udílela univerzita při příležitosti oslav 70. výročí svého samostatného působení. Cenu rektora převzal v pondělí 25. dubna 2022 za AV ČR předseda Vědecké rady AV ČR Pavel Baran.

Zařadit se ve vědě a výzkumu mezi evropské premianty by mělo být v následujících letech jednou z priorit České republiky. Také proto se Akademie věd ČR aktivně zapojí do českého předsednictví v Radě Evropské unie. Cíle nejen v této oblasti představilo 59. zasedání Akademického sněmu. Za účasti premiéra Petra Fialy a ministryně pro vědu, výzkum a inovace Heleny Langšádlové jej 20. dubna 2022 hostil Národní dům na pražských Vinohradech.

Zahraničním vědcům pomáhá centrum Euraxess při jejich příchodu do České republiky už od roku 2004. Své služby nabídlo a zintenzivnilo po invazi Ruské federace na Ukrajinu. Pro Akademii věd ČR se Euraxess stal klíčovým partnerem v koordinaci aktivit na pomoc vědcům, kteří chtějí u nás pokračovat v kariéře. Pomocnou ruku uvítali také Yuri Petrenko a Olena Rohulska, kteří své zkušenosti popsali v e-časopisu AB / Akademický bulletin.

Několik desítek nových knih ze současného Japonska doplnilo fondy Všeobecné knihovny Orientálního ústavu AV ČR. Knižní dar ústavu věnovala nadace Nippon Foundation a symbolicky jej v pátek 7. dubna předal japonský velvyslanec Suzuki Hideo. Všeobecná knihovna Orientálního ústavu AV ČR je přístupná nejen badatelům, ale komukoli z veřejnosti, kdo se zajímá o orientální témata.

Nedlouho po ruské invazi na Ukrajinu 24. února 2022 podala Akademie věd ČR pomocnou ruku. Ve formě stáží ji směřuje k vědcům, doktorandům a postdoktorandům, kteří svou zemi kvůli válce opouštějí. „Počítáme s podporou alespoň padesáti ukrajinských vědeckých pracovníků do konce roku 2023,“ řekl v rozhovoru pro e-časopis AB / Akademický bulletin David Honys z Akademické rady AV ČR. Prvních 22 žádostí o stáž schválila Akademická rada AV ČR tento týden.