Archiv Dění v akademii

Široká mezioborová spolupráce, vykročení k využití v praxi a hledání cest, jak řešit problémy současné společnosti, patří mezi hlavní rysy projektů podpořených Strategií AV21. Týká se to i tří programů vypsaných na roky 2022 až 2026, které ve středu 11. listopadu 2026 představili jejich koordinátoři na konferenci s podtitulem Špičkový výzkum ve veřejném zájmu. Akce se konala v hlavní budově Akademie věd ČR na Národní v Praze za účasti ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha a prvního místopředsedy Senátu Parlamentu ČR Jiřího Drahoše.

Ocenění pro nejlepší tuzemské objevy, vynálezy a patenty. Zároveň nejvyšší pocta, jaké můžou jejich autoři u nás dosáhnout. To vše představuje soutěž Česká hlava. Na vyhlášení vítězů pro rok 2026 zazněla hned čtyři jména badatelů a badatelek z Akademie věd ČR: Kateřina Komrsková z Biotechnologického ústavu, Veronika Niederlová z Ústavu molekulární genetiky a Tomáš Pluskal a Robin Kryštůfek z Ústavu organické chemie a biochemie. Galavečer se konal 10. listopadu v Planetáriu Praha, záznam odvysílá Česká televize 14. listopadu od 18 hodin.

Akademie věd ČR udělila dvě ocenění, jimiž podporuje vědkyně a vědce v různých fázích kariéry: Akademickou prémii, která se předávala už podvacáté, a prémii Lumina quaeruntur. Tři zkušení badatelé a šest perspektivních vědkyň a vědců mohou díky finanční podpoře několik let naplno rozvíjet své výzkumy, ať už jde o nové materiály, mikroplasty v rostlinách nebo proměny bydlení.

Badatelky a badatelé z Akademie věd ČR patří k nejúspěšnějším v letošních soutěžích EXPRO a JUNIOR STAR, jejichž výsledky zveřejnila 29. října 2026 Grantová agentura ČR. Z celkem 51 podpořených projektů jich budou řešit 19. V soutěži EXPRO pro zkušené vědce získali 10 ze 16 grantů, v JUNIOR STAR pro začínající 9 z 35.

Při odsunu v roce 1946 opustilo Karlovarsko více než 350 000 Němců. Místo nich sem přicházeli lidé nejen z vnitrozemí a ze Slovenska, ale třeba také z Rumunska, Bulharska nebo Volyně. Jak se z obyvatel z různých koutů Evropy i světa utvářela nová společnost, vysvětluje v rozhovoru Petr Bednařík z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR.

Prezident republiky Petr Pavel propůjčil někdejší předsedkyni Akademie věd ČR Heleně Illnerové nejvyšší státní vyznamenání – Řád bílého lva II. třídy. Medaili Za zásluhy o stát v oblasti vědy udělil Pavlu Hobzovi z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, jednomu z nejcitovanějších českých vědců. Vyznamenání převzali 28. října 2026 při ceremoniálu na Pražském hradě.

Pět kapel a žánrová pestrost od vícehlasého zpěvu až po rock a punkový nářez rozvlnily Brno. Kulturní dům Rubín tam 22. října 2026 hostil druhý ročník B-Festu, během něhož se badatelé a badatelky z Akademie věd ČR představili také jako zruční muzikanti.

Akademie věd České republiky si váží významné a nezastupitelné role České televize a Českého rozhlasu při poskytování nezávislých a důvěryhodných informací, rozvoji vzdělanosti a kultury a zprostředkování odborných témat veřejnosti. Jejich činnost podporuje informovanou veřejnou debatu, přispívá k porozumění složitým společenským otázkám a posiluje důvěru ve vědecké poznání. 

Které výzvy Operačního programu Jan Amos Komenský se vyplatí sledovat a na co se v souvislosti s příštím programovým obdobím už nyní připravovat? Nejen nad těmito otázkami diskutovali projektoví a finanční manažeři z Akademie věd ČR se zástupci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Platforma JAKNAJAK je propojila 22. října 2026 na workshopu ve Fyzikálním ústavu AV ČR.

Čtveřice ostřílených badatelů, tři mladé talenty a tři úspěšní popularizátoři vědy. Ceny Akademie věd ČR za mimořádné výsledky výzkumu, experimentálního vývoje a inovací uděluje instituce ve třech kategoriích. Na ceremoniálu, který se uskutečnil 21. října v pražské vile Lanna, jejich nositelům pogratuloval předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek.