Archiv Dění v akademii

Miliony lidí hladoví, další jedí nevhodnou stravu. Populace na planetě se přitom stále rozrůstá. Jak do budoucna zajistit dostatek kvalitních potravin a jaký má strava vliv na lidský organismus? Plýtvají české domácnosti jídlem? Odpovědi hledá program Strategie AV21 Udržitelná produkce a spotřeba potravin, který koordinuje Ondřej Prášil.

Setkat se na jednom místě a během několika dní s významnými badatelskými osobnostmi, nadto třicítkou laureátů Nobelovy ceny, se každému jen tak nepoštěstí. Dvojici vědců z Akademie věd ČR se to ale podařilo, když se v Německu zúčastnili Lindau Nobel Laureate Meetings. Co je v diskuzích s nobelisty nejvíce zaujalo a jaké kontakty se jim s podařilo navázat s vrstevníky?

Co mají společného optické vlnovody, řetězové zlomky, cytoskeletální proteiny, myší modely vzácných onemocnění a historická chronologie? Právě tyto badatelské okruhy spojují jména nejnovějších laureátů medailí Akademie věd ČR. Ocenění převzali fyzikové Jiří Čtyroký a Jiří Horáček, biolog Pavel Dráber, genetik Radislav Sedláček a historička Marie Bláhová 4. září 2025 v sídle Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze.

Průlomová technologie, kterou vyvinula a patentovala Hana Lísalová s kolegy z Fyzikálního ústavu AV ČR, najde využití v průmyslu, zdravotnictví i potravinářství. Její cestu k „zákazníkům“ nyní urychlí Program rozvoje aplikací a komercializace (PRAK). Podle vědkyně se ale v Česku stále nedaří najít spolehlivé cesty, jak účinně převádět inovace do praxe. Co by podle ní prospělo transferu v Akademii věd ČR?

Přibližně 17 procent lidí je neplodných – a jejich počet stále roste. V souvislosti s tím stoupá i význam asistované reprodukce. Nový program Strategie AV21 Budoucnost asistované reprodukce (ART), který koordinuje Michal Kubelka, proto propojuje výzkum s praxí a hledá odpovědi na nevyřešené reprodukční otázky. Jaké průlomy může přinést?

Přibližně 45 tisícům druhů živočichů, rostlin a hub hrozí podle Červeného seznamu IUCN vymizení. Stále se proto objevují aktivity, jež usilují o jejich záchranu. Jednou z nich se stalo 29. srpna 2025 uzavření memoranda o spolupráci, které podepsali předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek a představitelé dalších institucí. Ty chtějí vyvinout na modelu koně Převalského schéma záchrany ohrožených druhů savců.

Transfer a komercializace výzkumu jsou v poslední době často skloňovaná slovní spojení. Podle Jiřího Junka z TOPTEC, pracoviště Ústavu fyziky plazmatu AV ČR, je právě komercializace správná cesta, jak proměnit roky vědecké práce v průmyslové řešení, které poslouží lidem i firmám. Vědec dále vysvětluje, jak Centrum transferu AV ČR pomáhá, aby se jeho výzkum uplatnil v praxi.

Zatímco jedni předměty slepě hromadí, druhým se nedostává ani základních surovin. Nové technologie a moderní výrobky společnostem nepřinášejí jen pokrok, ale také je ohrožují. Tím, jak předměty a materiály utvářejí dějiny, se zabývá program Strategie AV21 Moc předmětů: Materialita mezi minulostí a budoucností. Co zkoumá a jak se do něj může zapojit veřejnost, vysvětluje jeho koordinátorka Adéla Gjuričová.

Trojlístek místopředsedů Akademie věd ČR pro funkční období 2025–2029 má od dubna složení Ilona Müllerová, Ondřej Beránek a Miroslava Anděrová. Jaké priority mají pro vědní oblast, kterou koordinují, a jak by podle nich mohla instituce posilovat své postavení a výrazněji podporovat mladé vědkyně a vědce?

Na začátku stála touha zlepšit svůj život, na konci nejen moderní technologie, ale i zničená krajina a tuny odpadu. Vše přitom začalo u „kuchyňského stolu“. Domácnosti totiž ovlivňují náš svět více, než si myslíme. Nový program Strategie AV21 Epicentra civilizace – inteligentní domácnosti, technologie a společnost proto pod vedením Dany Dvořáčkové Malé prozkoumá domácnosti nejen jako původce civilizačního pokroku. Na co se zaměří?