Archiv Dění v akademii

Julius Lukeš, který působí v Parazitologickém ústavu Biologického centra AV ČR a na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích, získal nejvýznamnější tuzemské vědecké ocenění Národní cena vlády Česká hlava. Převzal ho 2. listopadu 2025 v budově Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy.

Dohromady 18 pětiletých projektů, které uspěly v soutěži Junior Star, podpoří od příštího roku Grantová agentura ČR částkou 425 milionů korun. Z podpořených řešitelů a řešitelek působí sedm na pracovištích Akademie věd ČR. Granty mimo jiné otevírají českou vědu novým výzkumným tématům a pomáhají vědeckým nadějím k samostatné kariéře.

Program rozvoje aplikací a komercializace už pošesté podpoří projekty, aby našly uplatnění v praxi. O částku až  500 tisíc korun mohou požádat vědci a vědkyně z pracovišť Akademie věd ČR do 9. prosince 2025. Využijí je na pokrytí osobních nákladů a aktivit spojených s rozvojem aplikačního potenciálu svých výzkumů.

Tři zkušení badatelé a šest vědeckých talentů převzalo 29. října 2025 od předsedy Akademie věd ČR Radomíra Pánka ocenění, které finančně podpoří jejich další výzkumy. Akademická prémie a prémie Lumina quaeruntur pomůžou vědcům rozvíjet jejich obory a přinášet nové poznatky.

Patří mezi nejcitovanější badatele světa, vybudoval jedno z nejvýznamnějších center výzkumu spintroniky a jako první český vědec získal dvakrát prestižní ERC Advanced Grant. Prezident České republiky Petr Pavel ocenil 28. října 2025 mimořádné vědecké výsledky Tomáše Jungwirtha z Fyzikálního ústavu AV ČR udělením medaile Za zásluhy.

Témata energetiky a životního prostředí spolu velmi úzce souvisejí. Z důvodu navázání a upevnění kontaktů a sdílení zkušeností v těchto oblastech se ve středu 22. října 2025 v budově Akademie věd ČR v Praze na Národní konal společný seminář Komise pro energetiku AV ČR a Komise pro životní prostředí AV ČR. Setkání uvedli předsedové komisí Jiří Plešek a Martin Pivokonský a vystoupili na něm mimo jiné řečníci z Českého vysokého učení technického, Masarykovy univerzity nebo Elektrárny Dukovany.

Když Martin Jindra jako středoškolák srazil na chodbě učitelku chemie, netušil, že se kvůli tomu stane stážistou Otevřené vědy a nevědomky tím odstartuje i svou vědeckou kariéru. V Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, kde tehdy „stážoval“, se později znovu zapojil do programu, tentokrát už jako lektor, aby přibližoval badatelskou práci nové generaci studentů a studentek. Co podle něj přináší lektorování vědcům a vědkyním? A proč si při slově popularizace vzpomene na babičku?

Věda a výzkum jsou nadějí, jak zvládnout výzvy, jimž naše společnost čelí. I tak lze vyjádřit myšlenku Strategie AV21. Právě v ní vznikají v mezioborové spolupráci konkrétní výsledky: technologie pro průmysl, znalosti pro praxi nebo expertizy, které ovlivňují utváření politik. Na konferenci, která se konala 13. října 2025 v Akademii věd ČR na Národní třídě v Praze, se představila trojice programů: Virologie a virová terapie, Voda pro život a Odolná společnost pro 21. století.

Umělá inteligence neboli AI mění svět, vědu nevyjímaje – a uplatnění najde ve většině oborů. Důkazem je program Strategie AV21 AI: Umělá inteligence pro vědu a společnost, který koordinuje Martin Víta a do něhož se už zapojila polovina pracovišť Akademie věd ČR. Jaká témata program řeší?

Je úspěšný badatel a dlouhodobě rozvíjí česko-rakouské vědecké i kulturní vztahy. Za své aktivity nyní obdržel Stefan Michael Newerkla, odborník na západoslovanské jazyky, medaili De scientia et humanitate optime meritis. Nejvyšší ocenění, které Akademie věd ČR uděluje za zásluhy o vědu a humanitní ideje, převzal 9. října 2025 ve vile Lanna v pražské Bubenči.