Archiv Dění v akademii

Dlouhodobý růst ekonomiky je poháněný inovacemi, je ale nutné do nich investovat, stejně jako do základního výzkumu, který je v Evropě stále podfinancovaný. O budování prosperity a klíčové roli institucí, vzdělávání i sociální soudržnosti hovořil na veřejné přednášce v CERGE-EI 28. května 2026 nositel Nobelovy ceny za ekonomii Philippe Aghion. Jeho návštěvou začal týden akcí spjatých s připomínkou 35. výročí založení společného pracoviště Univerzity Karlovy a Ekonomického ústavu Akademie věd ČR. Francouzský ekonom je členem výkonného a dozorčího výboru CERGE-EI.

Lépe poznat chování chytrých materiálů pro budoucnost a přiblížit teoretický výzkum k praxi usnadní nová laboratoř 3D tomografie s atomární sondou (3D APT). Nachází se v budově Ústavu termomechaniky AV ČR v pražském Ládví a sloužit bude mimo jiné členům konsorcia projektu FerrMion, které propojuje tři ústavy Akademie věd a dvě univerzitní pracoviště. V pondělí 25. května 2026 laboratoř slavnostně otevřel předseda AV ČR Radomír Pánek spolu s představiteli vedení FerrMionu.

„Jedinečné události si žádají jedinečné místo.“ Tímto sloganem zve vila Lanna k uspořádání konferencí i kulturních akcí. Jako zřejmě nejstarší dochovaná novorenesanční budova v Praze však skrývá nejen jedinečné umělecké skvosty, ale také příběhy obyvatel, jež v mnohém zrcadlí svou dobu. Jejich osudy i dosud neznámá zákoutí historie této architektonické památky odkrývá kniha Vila Lanna. Příběh domu a lidí od Patrika Wirknera a Milana Hlavačky, kterou vydal Historický ústav Akademie věd ČR.

Jedna akce – tisíce zážitků s Akademií věd. Takové je motto letošního Veletrhu vědy. Jubilejní, 10. ročník festivalu se kvapem blíží a přípravy jsou v plném proudu. Nejinak je tomu i na brněnských pracovištích, která rozjíždí organizační maraton. Jak se popularizátoři na setkání s fanoušky připravují? 

Celkem 408 týmů z 52 ústavů a 3841 výstupů. Takové parametry mělo rozsáhlé hodnocení pracovišť, které Akademie věd ČR dokončila ve spolupráci s téměř dvěma tisícovkami zahraničních expertů. Jaký mělo průběh a jaké výsledky přineslo? To vysvětluje Patrik Španěl z Akademické rady AV ČR.

Do Českého Švýcarska se vrátil oheň. Plameny z minulého týdne jsou sice bezpečně uhašeny, znovu ale vzplály varovné hlasy volající po krocích, které by vzrůstající riziko lesních požárů do budoucna minimalizovaly. Shrňme zásadní poznatky a požadavky, které vyslaly evropské akademické autority směrem k politikům v reakci na událost z roku 2022. Nejde totiž o to, jak rychle se oheň uhasí, ale jak připravíme zemi, aby v ní nezačalo tak snadno hořet.

Dvorana Knihovny AV ČR na Národní třídě v Praze se 11. května 2026 stala dějištěm oslavy špičkové vědy a mezinárodní spolupráce. Předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek zde ocenil čtyři osobnosti, které posunuly hranice poznání a zapsaly se do svých oborů. Medaile převzali Steven Mansbach, Hartmut Zohm, Lenka Veselá a Jaroslav Šebek.

Sdílet nejnovější informace, zkušenosti i tipy v projektovém řízení – s tímto záměrem se uskutečnil další z cyklu seminářů platformy JAKNAJAK, která sdružuje projektové a finanční manažery z pracovišť Akademie věd ČR a zaměřuje se na Operační program Jan Amos Komenský – OP JAK. Jaké dopady bude mít úprava „vědního“ zákona a jak můžeme zvyšovat bezpečnost výzkumů a institucionální odolnost?

Fotoaparáty do pohotovosti. Věda fotogenická se vrací s 13. ročníkem oblíbené soutěže, ve které zaměstnanci Akademie věd ČR zachycují pozoruhodné momenty ze své práce. Vedle hlavní kategorie můžou do 15. června 2026 přihlašovat snímky také do vedlejší – letos na téma Vědci v akci.

Letošní první ceremoniál čestných oborových medailí přinesl vyznamenání čtyřem badatelským osobnostem. Předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek ocenil 29. dubna 2026 ve vile Lanna v pražské Bubenči historičku umění Lenku Bydžovskou, chemika Michala Hocka, půdního biologa Karla Tajovského a historika Vojtecha Čelka.