Archiv Dění v akademii

Dvě ze tří osob se podle dat UniSAFE setkaly v akademickém prostředí s genderově podmíněným násilím. I tak zůstává ve výzkumných institucích i univerzitách opomíjeným problémem. Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR se proto podílel na vývoji školení, které o něm zvyšuje informovanost – a institucím tedy zároveň pomáhá, aby mu předcházely. Jak vysvětluje Michaela Svatošová, bezplatně ho můžou využívat nejen pracoviště Akademie věd ČR.

Objevy z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR mají nyní vyšší šanci, že se dostanou do praxe. Pacienti s dosud neléčitelnými nemocemi zase větší naději, že se dočkají účinné terapie. Fungovat totiž začíná unikátní translační centrum, které propojuje vědu a její komerční využití. V centru Pharmtheon na pražské Harfě našly zázemí špičkové laboratoře, kde preklinický výzkum přiblíží nadějné molekuly vývoji důležitých léků.

„Špičkový výzkum ve veřejném zájmu“ – tak zní motto Strategie AV21. Naplňuje ho 15 programů, které koordinují pracoviště Akademie věd ČR. Spolupracují na nich s univerzitami, partnery ze státní a veřejné sféry i podnikatelskými subjekty. Společně tak mohou z výzkumů „vytěžit“ co největší přínos pro společnost. Na setkání 24. dubna 2024 na Národní třídě v Praze se představily tři nové programy: Vesmír pro lidstvo, Identity ve světě válek a krizí a Houby – nové hrozby i příležitosti.

Jde schovat polární záři do láhve? Jak zní Jupiter a jeho ledové měsíce? A jaký je rozdíl mezi tornádem a hurikánem? Odpovědi nejen na tyto otázky se dozvěděli návštěvníci dvoudenní akce, kterou uspořádal Ústav fyziky atmosféry AV ČR u příležitosti šedesátého výročí svého založení.

Jedna cena – a rovnou dvojitý úspěch pro Akademii věd ČR. Magnesii Literu za naučnou literaturu totiž 18. dubna 2024 získala publikace Louky. Dobrodružství poznávání od autorského kolektivu Stanislav Březina, Sylvie Pecháčková, Hana Skálová a František Krahulec. Kniha je výsledkem téměř čtyřicetiletého bádání vědců a vědkyň z Botanického ústavu AV ČR, navíc vyšla v domovském Nakladatelství Academia.

Abychom z vědy profitovali, je třeba jí vytvořit co nejlepší podmínky – v opačném případě nelze od výzkumných institucí čekat „zázraky“. Na tom se shodli aktéři LXIII. zasedání Akademického sněmu AV ČR, který se konal 16. dubna 2024 v pražském Národním domě na Vinohradech. Nejen podle vedení Akademie věd ČR, ale i politiků, kteří na jednání vystoupili, bychom proto měli navyšovat institucionální financování a výrazněji podporovat přenos výsledků do praxe. 

Na sedm desítek mladých vědců a vědkyň ze 40 pracovišť diskutovalo 4. dubna 2024 v sídle Akademie věd ČR na Národní třídě o hodnocení výzkumné a odborné činnosti pracovišť. Jiří Homola, který má v Akademické radě AV ČR hodnocení a jeho koordinaci v gesci, jim objasnil nejen, jak se provádí, ale i proč je důležité a v čem bude příští cyklus jiný.

Propojují vědní odvětví, badatele i odborníky s veřejností. Do svých oborů navíc vnášejí nové prvky a podněty. Za svou práci nyní získali medaile za zásluhy zoolog Ivan Horáček, slavista a medievista Christian Lübke a archeolog Jan Mařík. Ocenění jim 21. března 2024 předala předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová v sídle instituce na pražské Národní třídě.

Azulen hojně využívá farmacie pro jeho zklidňující účinky. Vědce ale zajímá i kvůli neobvyklým vlastnostem – například jeho barva je modrá, ačkoli by taková být neměla. Další rébus spojený s azulenem nedávno rozluštil tým z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. Za vysvětlení jeho chování převzali 13. března 2024 Tomáš Slanina, David Dunlop a Lucie Ludvíková Cenu Wernera von Siemense za rok 2023 za nejlepší výsledek základního výzkumu.

Spolupracovat na objevu, který mění dosavadní znalosti o dějinách lidstva, se nepoštěstí každému. Vitaliji Usykovi, který je spoluautorem nové přelomové studie publikované v časopise Nature, se to ale podařilo. Zkušený ukrajinský archeolog je členem mezinárodního vědeckého týmu, jenž určil stáří kamenných nástrojů z naleziště u města Korolevo v Zakarpatské oblasti. Vědec nyní díky programu Researchers at Risk Fellowship pro válkou ohrožené vědce působí v brněnském Archeologickém ústavu AV ČR. Čím začala jeho spolupráce s Akademií věd ČR a na jakých dalších projektech pracuje?