Archiv Dění v akademii

„Když hraje Baník v Praze a okolí, nechybím,“ říká Pavel Baran. Sám ještě v dorostu hrával fotbal velmi dobře – a i když góly stříleli jiní, rád tvořil hru a rozdával finální přihrávky. Také v roli staronového předsedy Vědecké rady AV ČR připravuje vědcům a vědkyním co nejlepší šance, aby se prosadili. Proč se podle něj může Akademie věd ČR po letech ocitnout znovu v ohrožení?

První článek v Živě jí vyšel v roce 1972, nejnovější o více než padesát let později. Nyní za rozvoj populárně-naučného časopisu získala Jarmila Kubíková Cenu Antonína Friče. Ocenění jí 28. dubna 2025 předala bývalá předsedkyně Akademie věd ČR Helena Illnerová. Ceny časopisu Živa v dalších kategoriích převzali ve vile Lanna v pražské Bubenči také další autoři.

Antické mýty oslovují čtenáře dodnes. Zaujaly také porotu Magnesie Litery. Cenu NF IOCB Tech Litera za naučnou literaturu tak 24. dubna 2025 převzala Alena Hadravová z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR za knihu Řecké mýty v literární a výtvarné tradici. Publikaci vydalo její pracoviště společně s Nakladatelstvím Academia.

Pavel Hozák z Ústavu molekulární genetiky AV ČR a ředitel národní výzkumné infrastruktury Czech-BioImaging pro biologické a medicínské zobrazování získal Paul Nakane Prize, která se uděluje jednou za čtyři roky.

Zelení sice zatím příliš neoplývá, v budoucnu se v něm ale odehraje spousta výzkumů. Skleník, který Ústav experimentální botaniky AV ČR otevřel 16. dubna 2025, je vybaven moderními technologiemi, je energeticky úsporný a zároveň šetrný k životnímu prostředí. Součástí budovy skleníku jsou navíc i ubytovací prostory. Pracovišti by mohly pomoci přilákat nadějné vědce.

Ačkoli nevedou týmy ani neusilují o publikování výsledků ve významných vědeckých časopisech, pro pracoviště jsou nepostradatelní. Dlouholetou profesionální práci administrativních a technických pracovníků a dalších zaměstnanců ocenila 14. dubna 2025 Akademie věd ČR děkovnými listy. Předal jim je předseda instituce Radomír Pánek.

Šedesátá léta 20. století přinesla společnosti rozvolnění poměrů a naději, kterou ale uťal vpád vojsk Varšavské smlouvy. Právě historií předchůdkyně Akademie věd ČR v turbulentním období se zabývá kniha Dějiny Československé akademie věd II (1963–1970). Jejím hlavním autorem je Martin Franc. Jak se vepsala normalizace do fungování instituce?

O složení Vědecké rady AV ČR pro roky 2025 až 2029 rozhodlo březnové jednání Akademického sněmu, nyní už známe i její širší vedení. Na ustavujícím zasedání, které se konalo 27. března 2025, se po tajném hlasování stal předsedou Pavel Baran z Filosofického ústavu AV ČR. Radu povede společně s pěti místopředsedy a dvěma místopředsedkyněmi.

Předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek jmenoval nové místopředsedy tří vědních oblastí: Ilonu Müllerovou, Miroslavu Anděrovou a Ondřeje Beránka. Členy nového předsednictva Akademické rady se na základě tajného hlasování stali také Jiří Kotek a Ján Matejka a z titulu předsedy Vědecké rady AV ČR také Pavel Baran. Nová Akademická rada poprvé zasedla v úterý 1. dubna 2025.

Pomyslný štafetový kolík v podobě repliky římského meče z rukou Evy Zažímalové převzal nový předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek. Své funkce se ujal dnes, 25. března 2025. V čele naší nejvýznamnější vědecké instituce bude stát do roku 2029. Eva Zažímalová v roli předsedkyně strávila dvě funkční období mezi lety 2017 a 2025.