Archiv Dění v akademii

Strategie AV21 podporuje výzkumy, které pozitivně ovlivňují životy společnosti. Za tímto účelem už více než dekádu propojuje pracoviště AV ČR, univerzity, státní i veřejnou sférou a průmyslové partnery. Na setkání koordinátorů 9. dubna 2026 se představily výzkumné programy Moc předmětů, materialita mezi minulostí a budoucností, Globální krize biodiverzity: rizika a příležitosti pro lidskou společnost a Infekční choroby: nové cíle a strategie.

Cesta od získání poznatků k jejich praktickému využití bývá často náročná. Vědcům a vědkyním z Akademie věd ČR ji pomáhá překonat Program rozvoje aplikací a komercializace, zkráceně PRAK. Podporuje rozvoj nadějných výzkumů s aplikačním potenciálem a komercializaci výsledků. Badatelé můžou projekty do sedmého kola programu PRAK přihlašovat do 11. května 2026.

Vývoj léčiv proti nádorovým nemocem, výzkum termojaderné fúze a globální témata sociokulturní antropologie představují velmi rozdílné oblasti. Jedno je ale spojuje. Všechna řeší vědci a vědkyně z Akademie věd ČR. Příležitost seznámit se blíže s jejich prací využil ve středu 1. dubna 2026 prezident republiky Petr Pavel, který přijal pozvání předsedy Akademie Radomíra Pánka k návštěvě tří institucí AV ČR. Jeho první kroky vedly do Ústavu organické chemie a biochemie, pak zamířil do Etnologického ústavu a své turné zakončil v Ústavu fyziky plazmatu.

Tradiční novoroční představení Akademie věd ČR se přesunulo do březnového termínu, místem jeho konání ale zůstala pražská Státní opera. Předseda instituce Radomír Pánek přivítal 31. března 2026 významné hosty z vědecké, politické, diplomatické a kulturní sféry. Ve spolupráci s Národním divadlem pro ně Akademie věd ČR připravila operu Tosca od Giacoma Pucciniho.

Pozorovat atomy a nepoškodit při tom zkoumaný materiál – nejen to umožní nová mikroskopická laboratoř Ústavu přístrojové techniky Akademie věd ČR. Brněnské pracoviště ji 25. března 2026 otevřelo za účasti nositele Nobelovy ceny Richarda Hendersona a průkopníka moderní elektronové mikroskopie Ondřeje Křivánka. Laboratoř využijí vědci z Akademie věd i odborníci z komerční sféry.

Čím se aktuálně zabývají pracoviště Akademie věd ČR a jak se daří jejich zaměstnancům? Nejen to zjišťuje přímo „na místě činu“ předseda instituce Radomír Pánek. Na konci ledna totiž zahájil sérii návštěv, při nichž se setkává s vedením ústavů i dalšími kolegy a kolegyněmi. Diskutuje s nimi mimo jiné o své vizi více spolupracovat a posilovat jednotnost Akademie věd ČR.

Prohlášení Akademie věd ČR k připravovanému poslaneckému návrhu zákona o registraci subjektů se zahraničními vazbami.

Ničení biotopů, intenzivní zemědělství a další lidské činnosti způsobují pokles rozmanitosti života na Zemi. Mizí divoce žijící zvířata i rostliny. Biodiverzitu planety měníme natolik, že ohrožujeme sami sebe. Dobrou zprávou je, že víme, co dělat. Jen se nebát, říká Radim Hédl, koordinátor nového programu Strategie AV21 Globální krize biodiverzity: rizika a příležitosti pro lidskou společnost.

„Řekni mi, co čteš, a já ti povím, kdo jsi,“ praví pořekadlo. Pokud například ve vaší knihovně najdeme knihy s logem Academia, vypovídá to o vaší zvídavosti i vytříbeném vkusu. Letos uplynulo šest dekád od chvíle, kdy první publikace této značky spatřila světlo světa. Ředitele nakladatelství Jiřího Padevěta jsme proto požádali, aby se s námi podíval do jeho historie i současnosti. Jaké tituly jdou „na dračku“ a jak se čtenářům líbí nová edice Obluda?

Na výzkumy talentů i jejich pedagogů v technických a přírodovědných oborech každoročně upozorňují Ceny Wernera von Siemense. Ani v letošním, 28. ročníku mezi laureáty nechybějí vědci a vědkyně z Akademie věd ČR. Mimořádný úspěch zaznamenala Adéla Šimková z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, která ovládla kategorii nejlepší disertace a zároveň získala ocenění za vynikající kvalitu ženské vědecké práce.