Archiv Dění v akademii

Na stěně jednoho ze sálů sídla Akademie věd ČR najdeme působivý obraz Paridův soud. Právě zde Marie Mžyková 22. září 2026 převzala cenu za dvousvazkovou publikaci Hynais o jeho autorovi, která se stala knihou roku 18. ročníku Cen Nakladatelství Academia. Na ceremoniálu se zároveň oznámily i výsledky 14. ročníku Studentské soutěže Nakladatelství Academia.

Chcete pomoct biologům s výzkumem? Nastražte pastičky a pošlete kočku na lov. Bělozubka tmavá před několika lety překročila naše západní hranice a nyní už může být i vaší sousedkou. Vědci ji objevili šťastnou náhodou v roce 2022. Od té doby ji společně s veřejností bedlivě sledují. Alena Fornůsková z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR v rozhovoru přibližuje, co o jejím pobytu v Česku víme i jak může odeslání několika fotek zvýšit odolnost vůči dezinformacím.

Univerzity a Akademii věd propojuje 28 společných pracovišť, více než 50 smluv a memorand, 2000 doktorandů i okolo 70 000 hodin, které vědci a vědkyně z Akademie věd ČR ročně odučí. Marcela Buchtová z Akademické rady chce partnerství obou prostředí ještě více prohlubovat. Proč je jejich propojení klíčové pro budoucnost české vědy?

Sbírku východoevropského umění mimořádné hodnoty uchovává Galerie výtvarného umění v Ostravě. Kolekce ale dosud skrývala nejedno tajemství. Po stopách každého z děl se vydala Julie Jančárková ze Slovanského ústavu Akademie věd ČR. Jaké příběhy vyprávějí a jak uměnovědná detektivní práce vypadá?

Budoucnost programu Horizont Evropa a podoba Evropského výzkumného prostoru patřily mezi témata setkání vedoucích představitelů Akademie věd ČR a zástupců Evropské komise. Řeč byla také o výhledech evropské vědy ve světle globální konkurence a unijní strategii v oblasti jaderné fúze. Jednání se konalo v budově Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze ve čtvrtek 3. září 2026.

Paměť buněk, moderní OLED displeje a čínská medicína. Těmto tématům se věnují vědci z Akademie věd ČR, kteří letos obdrželi ERC Starting grant. Pod úspěšnými projekty jsou podepsaní Hana Polášek-Sedláčková z Biofyzikálního ústavu AV ČR, Ondřej Mrózek z Ústavu anorganické chemie AV ČR a Hedwig Waters z Etnologického ústavu AV ČR. Každý z nich na svůj výzkum obdrží zhruba 36 milionů korun během pěti let.

Celkem 56 milionů korun letos získají vědci a vědkyně v programu Akademie budoucnosti. Podpoří návraty z kariérních přestávek, stáže začínajících i zkušených badatelů a šíření dobré praxe v podpoře excelence. Velký zájem vzbudil i podprogram Akvizice, který má přilákat badatele ze zahraničí: v jeho první výzvě se sešlo 42 návrhů.

Někdy stačí, když si druhého vyslechne a poradí mu. Jindy ale musí případ prošetřit a navrhnout opatření. Ombudsmanka Akademie věd ČR Dana Plavcová je ve funkci téměř rok a za tu dobu přijala 31 podnětů. Co se jí podařilo změnit? Proč čeká, že počet řešených případů možná ještě poroste? A co může každý z nás udělat pro více respektující prostředí?

Češi, Němci a Židé žili v Třešti na Vysočině vedle sebe po generace. Nacismus ale jejich poklidné soužití rozbil. Proč se ze sousedů stali nepřátelé ochotní poslat své bližní na smrt?

Prachové částice pronikají při dýchání do respiračního systému – a čím jsou menší, tím hlouběji. Ty jemné se dostanou až do plic. Právě na ně se zaměřil tým Pavla Mikušky z Ústavu analytické chemie Akademie věd ČR. U Dětské léčebny se speleoterapií v Ostrově u Macochy zjišťoval, co malí pacienti s astmatem nebo alergiemi dýchají. Přineslo přesunutí léčebny dětem čistší vzduch? Odkud znečištění pochází a které zjištění vědce překvapilo?