Archiv Dění v akademii

Umělá inteligence se rozvíjí mimořádným tempem. Vyžaduje tak intenzivní spolupráci napříč obory i institucemi. V Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT (CIIRC ČVUT) se proto z iniciativy předsedy Akademie věd ČR Radomíra Pánka a vědeckého ředitele institutu Vladimíra Maříka uskutečnil 16. června 2026 seminář s názvem „Matchm-AI-king“.

 „Měníme název, ne ambice,“ zní motto změny, kterou prochází Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR. Od 1. července 2026 totiž ponese nové jméno: Heyrovského ústav Akademie věd České republiky, v angličtině Heyrovský Institute of the CAS. Úprava názvu má přinést mimo jiné snazší identifikaci pracoviště.

Vědomí, že se máte v práci na koho spolehnout, je předpokladem pro dosahování skvělých výsledků. Akademie věd ČR proto každoročně oceňuje zkušené a spolehlivé kolegy a kolegyně na odborných i nevědeckých pozicích děkovnými listy. Na ceremoniálu, který se uskutečnil 16. června 2026 v pražské vile Lanna, je od předsedy AV ČR Radomíra Pánka obdrželo 21 z nich.

Jaký potenciál má větrná energetika v české krajině, co jsou akcelerační oblasti a jak přistupuje k obnovitelným zdrojům právo? Také tyto otázky se otevřely v pondělí 15. června 2026 v Akademii věd ČR na společném semináři Komise pro životní prostředí AV ČR a Komise pro energetiku AV ČR. Seminář byl určen pro odborníky, ale otevřen byl i studentům a zájemcům z veřejnosti. 

Zaměstnanci Akademie věd ČR mají stále šanci ulovit nejlepší vědecký snímek roku. Termín pro přihlašování do 13. ročníku soutěže Věda fotogenická je 6. července 2026. Na oceněné čekají například poukázky do Foto Škoda v hodnotách až 5 000 korun a předplatné časopisu Živa.

Zaměstnanci Akademie věd ČR si 11. června 2026 v Obecním domě opět vychutnali koncert Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK. Letos si poslechli díla dvou skladatelů 20. století, Dmitrije Šostakoviče a Mieczysława Weinberga. Hudební večer pro ně instituce každoročně připravuje ve spolupráci s pražskými symfoniky.

Propojovat vědu, veřejnou správu i podnikatelskou sféru a přinášet regionům nové poznatky i praktická řešení. To je cílem regionální spolupráce Akademie věd ČR se všemi čtrnácti kraji České republiky. Jak vědci a vědkyně pomáhají chránit kulturní dědictví, sledovat proměny přírody nebo zlepšovat životní prostředí?

Dlouhodobý růst ekonomiky je poháněný inovacemi, je ale nutné do nich investovat, stejně jako do základního výzkumu, který je v Evropě stále podfinancovaný. O budování prosperity a klíčové roli institucí, vzdělávání i sociální soudržnosti hovořil na veřejné přednášce v CERGE-EI 28. května 2026 nositel Nobelovy ceny za ekonomii Philippe Aghion. Jeho návštěvou začal týden akcí spjatých s připomínkou 35. výročí založení společného pracoviště Univerzity Karlovy a Ekonomického ústavu Akademie věd ČR. Francouzský ekonom je členem výkonného a dozorčího výboru CERGE-EI.

Lépe poznat chování chytrých materiálů pro budoucnost a přiblížit teoretický výzkum k praxi usnadní nová laboratoř 3D tomografie s atomární sondou (3D APT). Nachází se v budově Ústavu termomechaniky AV ČR v pražském Ládví a sloužit bude mimo jiné členům konsorcia projektu FerrMion, které propojuje tři ústavy Akademie věd a dvě univerzitní pracoviště. V pondělí 25. května 2026 laboratoř slavnostně otevřel předseda AV ČR Radomír Pánek spolu s představiteli vedení FerrMionu.

„Jedinečné události si žádají jedinečné místo.“ Tímto sloganem zve vila Lanna k uspořádání konferencí i kulturních akcí. Jako zřejmě nejstarší dochovaná novorenesanční budova v Praze však skrývá nejen jedinečné umělecké skvosty, ale také příběhy obyvatel, jež v mnohém zrcadlí svou dobu. Jejich osudy i dosud neznámá zákoutí historie této architektonické památky odkrývá kniha Vila Lanna. Příběh domu a lidí od Patrika Wirknera a Milana Hlavačky, kterou vydal Historický ústav Akademie věd ČR.